Vyhlášení NP Křivoklátsko zkomplikuje život lidem i státnímu rozpočtu

Pokud chce někdo odůvodněně na Křivoklátsku utratit miliardu korun, může tak učinit i bez vyhlášení parku, píše Petr Havel.

Petr Havel 5.3.2014

foto: © ČTKČeská pozice

Ačkoli se o tom v poslední době příliš nemluví, myšlenka na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko stále žije – především na ministerstvu životního prostředí. A to přesto, že se zejména v průběhu loňského roku proti existenci parku vyslovily téměř všechny myslitelné organizace a instituce, jež by byly rozhodnutím o vyhlášení parku dotčené.

Oficiální nesouhlasné stanovisko vydala mimo jiné Rada Středočeského kraje, hejtman Středočeského kraje Josef Řihák, Asociace krajů ČR, Česká lesnická společnost, Regionální agrární komora Jihočeského kraje, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a také vědecká komunita, konkrétně obě lesnické fakulty působící v zemi.

Petici proti vyhlášení parku podepsalo také zhruba čtrnáct tisíc občanů. Diskuse nicméně může nabrat další obrátky: ve středu 26. února má totiž na téma vyhlášení národního parku proběhnout přímo v epicentru dění, v hotelu Sýkora v Křivoklátu, beseda organizovaná hnutím ANO.

Křivoklátsko je skutečně cenná lokalita

Dlužno říci, že Křivoklátsko je skutečně cennou přírodní lokalitou a nevyhlášení národního parku v žádném případě neznamená, že není nijak chráněno. Naopak. Již v současné době je území Křivoklátska Chráněnou krajinnou oblastí, biosférickou rezervací UNESCO a kromě toho jsou mnohé tamní lokality přírodními rezervacemi. Na území je i Ptačí oblast Křivoklátsko a řada oblastí zařazených do soustavy Natura 2000. Kromě toho je území zahrnuto do Lesnického parku Křivoklátsko, jehož signatářem je mimo jiné státní podnik Lesy České republiky (LČR).

Právě hospodaření LČR je přitom jedním z argumentů k vyhlášení parku, neboť ochráncům přírody se nezdá dostatečně „ochranné“, protože tamní ekosystémy údajně narušuje přemnožená zvěř. K tomu lze jednak dodat, že přemnožená zvěř působí problémy v lesních porostech na území celé republiky, především ale není principiálně možné řešit případné problémy s přemnoženou zvěří vyhlašováním národních parků, ale změnou managementu hospodaření. Systémově pak novelou mysliveckého zákona, k níž ale politici nemají již deset let odvahu.Vyhlášení národního parku je spojeno jednak s nároky na státní rozpočet, především ale s omezením řady činností obyvatel žijících na jeho území

Mimochodem, s tím hospodařením na Křivoklátsku to ani v současné době není zas taková tragédie. V území se podle doložitelných statistik trvale zvyšuje zastoupení listnáčů na úkor smrku a podíl přirozené obnovy lesů se za posledních 20 let zvýšil pětadvacetkrát. Což ovšem ochránci neříkají... Neříkají bohužel ani to, což je velmi podstatné, že vyhlášení jakéhokoli národního parku je spojeno jednak s nároky na státní rozpočet, především ale s omezením řady činností obyvatel žijících na území parku, přičemž zdaleka nejde jen o stavební regulace.

„Bydlení“ v parku prostě lidem komplikuje život, o čemž by jistě mohli vyprávět obyvatelé Národního parku Šumava. Křivoklátsko je ovšem oproti Šumavě daleko více obydlenou oblastí, už proto, že území patří k tradičním rekreačním oblastem obyvatel Prahy. Dopady vyhlášení parku by tak byly mnohem fatálnější než některá, do určité míry logická omezení na Šumavě.

Pakliže ministerstvo životního prostředí argumentuje, že se omezení vyplývající z případného vyhlášení NP Křivoklátsko tamních obyvatel nedotknou, nemá to valnou logiku. Pokud je to totiž pravda, nemá smysl vyhlašovat národní park. Pravda to ale nejspíš nebude – NP Křivoklátsko má být z 30 procent bezzásahový, což je mimochodem vyšší podíl, než o jakém se diskutuje na Šumavě.

Asi nejde jen o 50 milionů...

Jedinečné ekosystémy národních parků vznikly také na základě činnosti člověka, včetně šumavských pralesůDiskuse o jinak žádoucí ochraně životního prostředí a speciálně o režimech v národních parcích mají vůbec více emotivní než racionální náboj, zejména v obrazu člověka jako totálního škůdce, kterého je třeba od „panenské přírody“ zcela izolovat. Skutečností ale je, že jedinečné ekosystémy národních parků vznikly také na základě činnosti člověka, včetně šumavských pralesů.

Ostatně už pojem „panenské přírody“ je poněkud zavádějící. Symbolem takové přírody jsou, jak by jistě 99 procent lidí potvrdilo, tropické deštné pralesy. Máme-li však na mysli režim, kdy do struktury pralesů nezasahuje člověk, pak to, pro mnohé překvapivě, není pravda ani náhodou. Nedávno zveřejněné analýzy pylu z „netknutých hvozdů“ na území Bornea, Sumatry, Jávy, Thajska či Vietnamu odhalily stopy intenzivního lidského hospodaření v tamních pralesích po mnoho tisíc let.

Podle studie Chrise Hunta z univerzity v severoirském Belfastu a Ryana Rabetta z Cambridge vykazují jihoasijské deštné pralesy „dlouhou historii intenzivního narušování vegetace“. O lidské přítomnosti vypovídají například stopy po dávném cíleném vypalování tamních pralesů, jehož důvodem bylo uvolnit místo pro následné pěstování užitkových plodin.

Ve hře je projekt z programů určených pro velkoplošná chráněná území v hodnotě jedné miliardy korunZpět ale k myšlence NP Křivoklátsko. Její realizace nebude zrovna levná. Odhady nákladů na samotné vyhlášení parku činí ve své dolní hranici 50 milionů korun, provoz parku by pak stál každoročně státní rozpočet zhruba dalších 50 milionů korun. Jestliže by navíc výsledkem nebyla prakticky žádná omezení pro obyvatele parku tak, jak to tvrdí ministerstvo životního prostředí, šlo by v praxi o vyhozené peníze.

Ve hře je ale nejspíš ještě něco jiného – a to projekt z programů určených pro velkoplošná chráněná území v hodnotě jedné miliardy korun, který byl sice v minulosti zavržen, ale který by mohl přinést dobrý byznys pro řadu jeho realizátorů. Pro jeho oživení by bylo vyhlášení národního parku jistě vhodnou záminkou. Z tohoto pohledu pak není vyhlášení NP Křivoklátsko „jen o ubohých“ 50 milionech korun.

Ale kdyby tu miliardu chtěl odůvodněně někdo na Křivoklátsku utratit, může tak učinit i bez vyhlášení parku – dotace lze vztáhnout i na velkoplošnou Chráněnou krajinnou oblast...

Související článek ČESKÉ POZICE:

Počet příspěvků: 15, poslední 28.4.2014 12:55 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.