Výdaje na výzkum a vývoj: Na řadě je podnikatelský sektor

U hladiny průměru Evropské unie nás drží výdaje veřejné, a hlavně ty z fondů EU, tedy dočasné, upozorňuje Daniel Münich.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Celkové výdaje na výzkum a vývoj jako podíl na HDP jsou v Česku v rámci Evropské unie lehce podprůměrné. Je to dáno především nízkými výdaji podnikatelského sektoru. U hladiny průměru EU nás dnes drží výdaje veřejné, a hlavně ty z fondů EU, tedy ty dočasné.

Způsob utrácení peněz ve výzkumu a vývoji (VaV) je pro konečné důsledky přinejmenším stejně důležitý jako to, kolik peněz se na VaV utrácí. Ve svých textech se většinou zabývám tím prvním, tedy hodnocením VaV a otázkami (ne)efektivního řízení jejich systému. Tentokrát udělám výjimku a věnuji pozornost otázce prostší: Kolik peněz se na výzkum a vývoj u nás vydává.

Unijní závazek

Když před pár lety Evropská unie spustila Agendu Evropa 2020, dala si jako celek několik cílů. Byl mezi nimi i závazek dosáhnout do roku 2020 celkových investic do VaV ve výši tří procent HDP. Jednotlivé země unie si následně stanovily vlastní hodnoty tohoto cíle, podle svých možností a ambicí. Česká republika si ze mně neznámého důvodu, jako jedna z mála, stanovila cíl zcela jinak: jako podíl veřejných výdajů na HDP, a to ve výši jednoho procenta. Český cíl se tak s tím unijním nedá vůbec srovnávat.

Cíle EU / členských státůMíra zaměstnanostiVýzkum a vývoj v % HDP
Hlavní cíl EU75 %3 %
Odhad EU*73,7 – 74 %2,65 – 2,72 %
Rakousko77 - 78 %3,76 %
Belgie73,2 %3,0 %
Bulharsko76 %1,5 %
Kypr75 - 77 %0,5 %
Česká republika75 %1 % (pouze veřejný sektor)
Německo77 %3 %
Dánsko80 %3 %
Estonsko76 %3 %
Řecko70 %bude zrevidováno
Španělsko74 %3 %
Finsko78 %4 %

Poznámka: * Součet cílů jednotlivých členských států.
Pramen: Cíle strategie Evropa 2020.

Česko prostě zcela ponechalo stranou výdaje z podnikatelských zdrojůRozdíl spočívá v tom, že český cíl se týká pouze výdajů z veřejných zdrojů, zatímco cíl unie se týká výdajů celkových. Česko prostě zcela ponechalo stranou výdaje z podnikatelských zdrojů. Je to zásadní rozdíl, protože výdaje z podnikatelských zdrojů mají v EU poměrně významný podíl na HDP, zatímco v Česku mají podíl relativně nízký. Navíc se do výdajů z veřejných zdrojů českého cíle započítávají i dotace z fondů EU, takže Česko může svůj cíl plnit i díky jim.

Pro další čtení je třeba mít na paměti, že celkové výdaje na výzkum a vývoj = veřejné výdaje z národních zdrojů + veřejné výdaje ze zdrojů EU + výdaje z podnikatelských zdrojů.

(Hovoříme zde o výdajích podle toho, jaké jsou jejich původní zdroje. Jde o to, že část výdajů podnikatelského sektoru může mít svůj zdroj ve státním rozpočtu nebo rozpočtu EU. Naopak část výdajů veřejného sektoru může pramenit ze zdrojů podnikatelských.)

Cíl plníme. Za cizí peníze.

Unie jako celek tedy v roce 2020 cílí na tři procenta celkových výdajů na VaV z HDP. Dnes, počátkem roku 2014, je Unie někde na úrovni dvou procent. Je tedy dost pravděpodobné, že cíle nedosáhne, ale skoro jistě se k němu během zbývajících let ještě o pár desetin procentních bodů přiblíží. Česko v tom však unii pravděpodobně moc nepomůže; za současným průměrem EU zaostává na úrovni kolem 1,6 procenta. Ale není zdaleka nejhorší zemí, jak ukazuje následující graf nebo web EU. Navíc poslední čísla za roky 2012 až 2013 jsou pro Česko ještě o něco lepší. Je to ale především díky masivním dotacím z Evrospké unie, nikoliv díky navyšování vlastních výdajů.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj jako % HDP, 2011
graf1Poznámka: * údaje za rok 2010, ** údaje za rok 2007
Pramen: OECD MSTI 2013–1, Eurostat a dopočty ČSÚ

Naši situaci tedy zachraňují výdaje z veřejných zdrojů. Podíl výdajů z národních zdrojů (státního rozpočtu) na HDP není daleko průměru EU:

Výdaje na výzkum a vývoj financované z veřejných zdrojů jako podíl na HDP, 2010 (v %)
graf2Poznámka: * údaje za rok 2009
Pramen: OECD MSTI 2013–1, Eurostat a dopočty ČSÚ

Pokud vám údaj za rok 2010 připadá moc starý, tak věřte, že se situace od roku 2010 nijak zásadně nezměnila, což dokladuje níže uvedený graf ČSÚ (červený trend):
graf3A jak ukazují nejčerstvější vládní statistiky, ani v posledních letech 2013 a 2014 se situace v tomto ohledu zásadně nemění, protože výdaje z národních veřejných zdrojů se pohupují na úrovni 26,6 miliardy korun a v podílu na HDP rostou zanedbatelně. V roce 2013 tak představovaly 0,69 procenta HDP.

Slabý článek řetězce: Podnikatelský sektor

Za nízkými výdaji Česka stojí především nízké výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů. Ty jsou na úrovni 0,65 procenta HDP, tedy výrazně pod průměrem EU (jak ukazuje následující graf; situace se od roku 2010 o něco zlepšila):

Výdaje na výzkum a vývoj financované z podnikatelských zdrojů jako podíl na HDP, 2010 (v %)
graf4Poznámka: * údaje za rok 2009
Pramen: OECD MSTI 2013–1, Eurostat a dopočty ČSÚ

Zde stojí za pozornost často přehlížená skutečnost, že stát podporuje výzkum nejen přímo, ale i nepřímo, a to daňovými úlevami. Jejich objem se u nás za necelých deset let více než zdvojnásobil a v roce 2012 dosáhl již téměř dvou miliard korun. Jde o další podporu z veřejných zdrojů a výše uvedené statistiky veřejných výdajů ji nezahrnují.

Protože v tomto způsobu podpory je Česko nad průměrem OECD, úroveň podpory z veřejných zdrojů pro výzkum a vývoj je v Česku již dnes docela solidní. Problém tedy je hlavně v nízkém objemu výdajů na VaV z podnikatelských zdrojů. A to navzdory zvyšující se míře daňových úlev a tlaků na spolufinancování veřejných projektů soukromými penězi.

Balík peněz z EU

Námi stanoveného kuriózního cíle „1 % HDP pro rok 2020“ jsme dosáhli již loni, tedy už ve třetině cesty k roku 2020!Připomeňme si, že český cíl strategie Evropa 2020 představuje podíl výdajů na VaV z veřejných zdrojů na HDP ve výši jednoho procenta. Už víme, že tento údaj zahrnuje jak výdaje státního rozpočtu (26,1 miliardy v roce 2013), tak dotace z fondů EU, které v roce 2013 činily neskutečných 14 miliard korun (viz tabulka níže). Peníze EU jdou především na investice do velkých moderních vědeckých infrastruktur (BIOCEV, ELI, CEITEC, atd.). Snadno si můžete spočítat (HDP 2013 = 3884 miliard korun), že jsme námi stanoveného kuriózního cíle „1 % HDP pro rok 2020“ dosáhli již loni, tedy už ve třetině cesty k roku 2020!

Je však zřejmé, že důvod k velkým oslavám to není. Cíle jsme totiž dosáhli pouze díky obrovskému balíku peněz EU, jejichž objem bude v dalších letech nejspíše klesat. Pokud tyto peníze nenahradí český státní rozpočet, začneme se od již jednou dosaženého jednoprocentního cíle opět vzdalovat. Situaci by mohl zachránit podnikatelský sektor, ale tam se zatím na časy neblýská.

Veřejné výdaje na vědu a výzkum v ČR (v mld. Kč)
 20102011201220132014
Státní rozpočet25,425,926,626,126,6
Fondy EU43,112,1148
Celkem29,42938,740,134,6

Pramen: Rada pro výzkum, vývoj a inovace (2010, 2011–2012, 2013–2014)

Šest let švejkování?

Český výdajový cíl jednoho procenta HDP je stanoven až pro rok 2020. To znamená, že cíl můžeme dalších šest let švejkovsky ignorovat, výdaje zvýšit skokově až v roce 2020, a budeme mít splněno. A třeba jen na ten jeden rok, například nějakou velkou jednorázovou investicí do výzkumu a vývoje. Mnohem větší smysl by měl cíl stanovený jako určitá trajektorie postupného zvyšování výdajů nebo objemu výdajů za celou dekádu.

Mnohem větší smysl by měl cíl stanovený jako určitá trajektorie postupného zvyšování výdajů nebo objemu výdajů za celou dekáduA samozřejmě by bylo vhodnější si cíl stanovit stejně, jako to dělá EU, a zahrnout do něj i výdaje z podnikatelských zdrojů. Jenomže ty souvisí i s pokrokem na jiných frontách, než je politické porcování státního rozpočtu a dotací EU.

Výdaje na výzkum a vývoj z podnikatelských zdrojů totiž může podpořit atraktivita podnikatelského prostředí pro naše, a hlavně pro zahraniční investory s technologicky náročnými výrobami či službami a s vývojovými centry. Tedy funkční právní systém, předvídatelný a přehledný daňový systém, nízké administrativní překážky podnikání. Tedy ty oblasti, kde v mezinárodních žebříčcích Česko propadá.

Výdaje podnikatelského sektoru na výzkum a vývoj také souvisí s kvalitou vzdělávacího systému, s kvalitou a relevancí výzkumu, který se dělá na veřejných výzkumných institucích, a s otevřeností těchto institucí okolnímu světu. Jenomže Česku se na těchto frontách daří pokrok jen velice obtížně. Stačí se podívat na směšně nízký objem smluvního výzkumu, který si u nás podnikatelský sektor od veřejných výzkumných organizací objednává. Je problém na straně podnikatelů, nebo výzkumných organizací? Ale to jsem se obloukem dostal k tomu, co jsem psal na začátku: důležité jsou nejen peníze, ale i způsob, jakým se s nimi nakládá.

Možná, že před lety nebyly výdaje z podnikatelských zdrojů na výzkum a vývoj do českého cíle strategie Evropa 2020 zahrnuty právě v předtuše všech těchto komplikací...

ctenarCP Diagnostika pojedou i zde, Ivane ... 23:36 17.4.2014
ctenarCP Presne ... 23:10 15.4.2014
ctenarCP Appian, OKD, Respekt, CEVRO ... 17:19 13.4.2014
ctenarCP Zakázky TAČR, GAČR ... 13:47 12.4.2014

Počet příspěvků: 78, poslední 28.4.2014 05:18 Zobrazuji posledních 78 příspěvků.