Ceska Pozice

Výbušné loučení Hillary Clintonové: Příště jako prezidentka?

Poslední cesta Hillary Clintonové coby ministryně zahraničí do české metropole nepostrádá symboliku, ale třaskavých témat je také dost.

Jan Žižka 2.12.2012

V metropoli nad Vltavou se v pondělí setkají dva šéfové diplomacií – Spojených států a Česka –, kteří mohou mít společnou snahu o získání prezidentských postů. Příští oficiální návštěvu Prahy by Hillary Clintonová mohla absolvovat v nové roli nejmocnější ženy planety… foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

V metropoli nad Vltavou se v pondělí setkají dva šéfové diplomacií – Spojených států a Česka –, kteří mohou mít společnou snahu o získání prezidentských postů. Příští oficiální návštěvu Prahy by Hillary Clintonová mohla absolvovat v nové roli nejmocnější

Na bleskovou návštěvu se v pondělí do Prahy chystá ministryně zahraničí Spojených států amerických. Může to být symbolické setkání dvou adeptů na prezidenta, kteří dosud řídí diplomacii svých zemí. Přesněji českého kandidáta (to už je v případě Karla Schwarzenberga jisté) a potenciálně historicky první ženy v nejvyšším washingtonském úřadu (což v případě Hillary Clintonové jisté není).

Clintonová se vlastně přilétá do Evropy rozloučit – ke konci prvního funkčního období prezidenta Baracka Obamy hodlá z postu šéfky americké diplomacie odejít. A v centru pozornosti je otázka, zda se bývalá první dáma z dob prezidentování Billa Clintona při příští příležitosti opravdu znovu pustí do boje o Bílý dům. Její příští oficiální návštěva Prahy by pak už mohla být v nové roli nejmocnější ženy planety…

Američané sice návštěvou Clintonové fakticky dávají najevo určitou podporu právě Karlu Schwarzenbergovi, ministryně zahraničí za demokraty to však asi nebude v tomto ohledu přehánět. Zvláště pokud vyšle další signál setkáním se zdejšími stranickými partnery – českými sociálními demokraty. Ti mohou koneckonců během necelých dvou let rozhodovat o důležitých věcech. Třeba o tom, zda se opravdu budou nakonec stavět další dva bloky jaderné elektrárny v Temelíně. Kdyby tomu tak nebylo, dnešní úsilí americké společnosti Westinghouse o získání temelínské zakázky by nedávalo smysl.

Čtyři výbušná témata

Konkrétních třaskavých témat, která dokonce někdy zvyšují napětí ve vztazích s klíčovým spojencem, je ovšem dost. ČESKÁ POZICE v současné situaci identifikovala čtyři priority. U prvních dvou je zjevné, že se na pořad jednání dostanou bezpochyby. Další dvě asi nyní v popředí pozornosti nebudou, ale do budoucna zůstanou pro česko-americké vztahy zásadními. Jde o tato témata:

Vystoupit z ruského stínu

V případě Temelína zřejmě nepůjde o nějaká detailní jednání, která by se týkala nabídky firmy Westinghouse, mimochodem dceřiné společnosti japonské Toshiby, jejíž sídlo ovšem zůstává ve Spojených státech. Američané nicméně logicky musejí mít obavu ze dvou věcí: jak z narůstajících pochybností v Česku, zda se vůbec podaří Temelín dostavět, tak ze silné aktivity konkurenčního konsorcia Škody JS s ruským Rosatomem.

Rusové mají podporu velké části českého průmyslu, který od nich očekává zakázky v Temelíně.Rusové jsou sice z politického hlediska oproti Američanům v nevýhodě, zato však mají podporu velké části českého průmyslu, který od konsorcia očekává velké zakázky. Pro Američany je důležité poopravit dojem, že Rusové jsou nyní v Česku mnohem více vidět. Návštěva mediálně přitažlivé Hillary Clintonové by k tomu jistě mohla přispět.

Americké oficiální oznámení o cestě Clintonové do Evropy celou záležitost šifruje slovy o tom, že se v Praze bude jednat o „posilování české energetické nezávislosti“. Pokud budeme číst mezi řádky, není těžké uhodnout, zda podle Washingtonu tomuto cíli lépe sedí nabídka společnosti Westinghouse nebo Rosatomu…

Česká ambasáda, zájmy USA

Pokud bychom ovšem vyšli z titulků předních amerických médií (což pro Clintonovou určitě není nepodstatné), je tu minimálně z jejich pohledu mnohonásobně důležitější téma než Temelín. Kupříkladu úvahy o tom, že Spojené státy uznají syrskou opozici, mají evidentní nárok na velký „headline“ v New York Times, což se Temelínu – i když se díky němu nabízí kontrakt za více než 200 miliard korun – jen tak nepodaří.

Američané se budou držet stanoviska, že dokud Češi v Damašku jsou, je dobré, když budou zastupovat také americké zájmyDalo by se říct, že role malého Česka je v mezinárodních aktivitách kvůli Sýrii zcela zanedbatelná, takže v Praze ani není o čem jednat. Nemusí tomu tak nutně být. Česko patří k zemím, které ještě své diplomaty z Damašku nestáhly. Američané už jsou pryč, takže jejich diplomatické a konzulární zájmy teď zastupuje právě česká ambasáda. To by mohlo znamenat i udržování takových kontaktů v Damašku, které jsou třeba z hlediska budoucího vyjednávání potřebné, ale Američané už je sami přerušili. Nebo by Američané mohli naopak požadovat, aby se i Češi z Damašku stáhli?

Náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider v této souvislosti ČESKÉ POZICI řekl, že rozhodnutí je zcela na české straně. Američané se budou podle všeho držet stanoviska, že dokud Češi v Damašku jsou, je dobré, když budou zastupovat také americké zájmy.

USA nyní budou v Sýrii zvažovat různé možnosti až po nějakou formu razantnější intervence. Pro případ dalšího vyhrocení syrského konfliktu a hrozby nasazení zbraní hromadného ničení Praha zase slibuje, že by se podílela na mezinárodním zásahu a vyslala do Sýrie protichemickou jednotku.

Vypoví Česko dohodu?

Zatímco o spojeneckých vazbách v bezpečnostních záležitostech není pochyb, rozpory v ekonomických vztazích se zatím příliš zmírnit nepodařilo. Problém je s česko-americkou investiční dohodou, která platí už od začátku devadesátých let. Česko ji považuje za nevýhodnou, šitou na míru právě onomu období, kdy bylo nutné za každou cenu lákat zahraniční investory. Praha ovšem tvrdí, že dohoda dává slušné šance uspět v arbitrážních sporech s českým státem i neseriózním investorům. Proto Češi žádají změny.

Jak potvrdila vedoucí příslušného oddělení ministerstva financí Markéta Skýpalová, zástupci obou zemí absolvovali řadu jednání, aniž by dosáhli nějakého výrazného posunu. Nyní bude na české vládě, aby vše znovu posoudila. Podle jedné z variant, o níž se mluvilo už dříve, by Česko dokonce mohlo dohodu vypovědět.

Stíhačky: Nabídněte alternativu

Když je ve hře jediný reálný (švédský) zájemce, úspor se dosahuje těžkoČeši podle dostupných informací nejsou příliš spokojeni ani s tím, jak se Spojené státy staví k možnosti, že by nám dodali své stíhací letouny. Američané zjevně vycházejí z předpokladu, že Praha se nyní hodlá přece jen dohodnout se Švédy, kteří teď – zdá se – nabízejí lepší podmínky dalšího pronájmu gripenů než dříve.

Čechům by ovšem na druhé straně zřejmě vůbec nevadilo, kdyby USA přišly s alternativní nabídkou, která by vyostřila konkurenční boj o tuto zakázku od českého ministerstva obrany. Investice v řádu desítek miliard korun jsou příliš velkým soustem pro český rozpočet, a když je ve hře jediný reálný (švédský) zájemce, úspor se dosahuje těžko.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.