Vybuchl maďarský šrapnel

Vláda Viktora Orbána zestátnila soukromé penzijní fondy, které fungovaly jen několik let a pozvolna vytvářely střednědobou důvěru.

Současný maďarský premiér Viktor Orbán zachází se soukromým majetkem stejně neomaleně jako svého času jeho předchůdce Ferenc Gyurcsány se státním. foto: © ČTKČeská pozice

Současný maďarský premiér Viktor Orbán zachází se soukromým majetkem stejně neomaleně jako svého času jeho předchůdce Ferenc Gyurcsány se státním.

Maďaři se vždy dokázali vzepřít, kdy měli, a nikoli kašírovaně – v roce 1848, 1867 i 1956. A obratně manévrovali v dobách beznaděje. Pojem gulášový socialismus lze sice hodnotit povrchně negativně, ale v bezvýchodné situaci to byl úspěch. My jsme se dopracovali jen k okázalé sebelítosti a dojatému přistrkování vlastního bolavého palce k pofoukání lhostejnému světu.

Vždy jsem si vážil maďarské vitality, akceschopnosti a hlubokomyslnosti. V předchozích sto letech sice osud Maďarům příliš nepřál, ale nelitovali se jen tak per se – jejich vyšší sebevražednost je asi důsledkem trvalého nekapitulačního a hrdého postoje.

V osmdesátých letech se Maďaři dostali po společné skluzavce mezinárodní krize zadluženosti do fatálního nebezpečí, ale dokázali se vlastní dovedností a chytrostí vymanit z pasti předlužení krátkodobými závazky. Národohospodář a bankéř par excellence János Fekete překonal toto nebezpečí za potlesku trhů proměnou závazků ve střednědobé a dlouhodobé. A přesvědčil trhy, že to Maďaři zvládnou. Ve stejné době českoslovenští ekonomové jezdili napůl tajně do Maďarska svobodně diskutovat, získat zkušenosti i literaturu a setkat se západními experty nepřijatelnými pro Prahu. Díla ekonoma Jánose Kornaye, který první popsal problémy socialistického systému a navrhl řešení, byla v pašované literatuře.

Zlom

V posledních deseti letech však nastal zlom. Žasl jsem, když v roce 2006 tehdejší maďarský socialistický premiér Ferenc Gyurcsány, vydávaný za vynikajícího tržního manažera, milionáře a úspěšného bankéře, bez rozpaků přiznal svým stranickým soudruhům i veřejnosti, že léta podváděli, falšovali, rozhazovali peníze a přivedli na buben zemi i její ekonomiku. Podlomili tím sebevědomí a odhodlání národa. Poté se Maďarsko halí do tajemna pokusů o nemožné, tedy o nápravu. A začíná je řídit Mezinárodní měnový fond (MMF), především jeho peníze. Maďaři, kteří se nejprve „mazaně“ zadlužili v nízko úročených eurech namísto ve forintech, najednou zjistili, že i měnový kurz ovlivňuje splatné závazky.

Letos na podzim Maďarsko vykázalo experty MMF z účasti na řízení země a nehodlá ani nadále používat jeho peníze. To šokovalo. Maďaři však vlastními silami problém nezvládnou. Zemi klesají ratingy až ke spekulativnímu stupni na úrovni Lotyšska a Rumunska. V posledních týdnech vláda Viktora Orbána zestátnila soukromé penzijní fondy, které fungovaly jen několik let a pozvolna vytvářely střednědobou důvěru.

Vyspravení státního rozpočtu

Premiér Orbán zachází se soukromým majetkem stejně neomaleně jako svého času jeho předchůdce Gyurcsány se státním. A porušuje všechny principy moderní společnosti, které garantují občanské svobody a ochranu soukromého vlastnictví. Činí to bez problémů, protože v jednokomorovém parlamentu vládne dvoutřetinovou většinou. A může vlastně cokoli. Ještěže v Česku máme kontrolního otloukánka Senát.

Maďarská vláda chce údajně vyspravit státní rozpočtový deficit úsporami občanů v penzijních fondech

Maďarští poslanci návrh na omezení tří milionů klientů soukromých penzijních fondů schválili v pondělí 13. prosince. A o týden později chce dokonce premiér Orbán rozeslat propagační dopis třem milionům lidí, kteří uvěřili, že soukromé připojištění má smysl. Vláda jim v něm sděluje, že pokud do konce ledna nepřevedou své soukromé penzijní úspory na státní první pilíř, připraví se o 70 procent jejich hodnoty. Od roku 1998, kdy penzijní fondy začaly vznikat, činí tyto úspory zhruba 268 miliard korun. Vláda jimi chce údajně vyspravit státní rozpočtový deficit.

I my jsme v letech 1945 až 1953 zažili zmrazení a následné zestátnění a odebrání penzijních fondů dvěma měnovými reformami a komunismus. Maďaři prodělali hned po válce dosud nejvyšší světovou hyperinflaci a ztratili společně s majetkem i měnu pengö. To vše se však odehrálo před rokem 1989. Po něm to v roce 2008 provedla svým obyvatelům Argentina.

Kontrola centrální banky

Jako by to vše nestačilo, maďarská vláda se snaží získat kontrolu nad centrální bankou Magyar Nemzeti Bank. Dle navrhované změny zákona chce mít právo jmenovat čtyři členy bankovní rady prostřednictvím parlamentního výboru. Na základě absolutní většiny v parlamentu by si pak díky loajálním poslancům mohla dělat s bankou v podstatě, co by chtěla. Na rozdíl od centrálních bank, které jsou baštami ochrany měny a národního hospodářství, jsou vládám vždy bližší košile než kabáty.

Evropská centrální banka (ECB) se vůči tomuto záměru maďarské vlády důrazně ohradila – konkrétně kvůli článku 130 konvergenční smlouvy o porušování nezávislosti centrálních bank. A také vůči rostoucí kritice centrální banky ze strany maďarské vlády. Z „podřízené“ národní banky lze totiž snadno učinit tiskárnu na peníze. Ekonomice to však neprospěje a politice pomůže jen krátkodobě. Maďarská měna forint je ohrožená. A jeho pád v roce 2011 by měl na životní úroveň obyvatel destruktivní účinek. Nemluvě o ztrátě jakýchkoli iluzí a nadějí.

V dnešní záplavě špatných zpráv o katastrofálních stavech ekonomik mnoha členských zemí Evropské unie mají již otrlí Evropané sklon vidět ve zprávách o Maďarsku běžnou denní informaci. Tento šrapnel vybuchl „jen“ u sousedů. Není tomu tak. V Maďarsku se začíná hrát vabank o evropskou politickou tradici.