Výbuch v Suchdole: Jsme součástí hry, nebo „jen“ překladištěm zbraní?

V rezidenci palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála v pražském Suchdole vybuchla na Nový rok nálož. Následující události ukazují, že výbuch asi nebude ojedinělý a podle všeho směřuje obrazně řečeno k řetězové reakci, píše bezpečnostní expert Ondřej Šlechta.

Džamál Muhammad Džamál pracoval na pražském velvyslenctví od roku 1984. V letech 2005 až 2013 byl palestinským konzulem v egyptské Alexandrii, funkce velvyslance v Praze se ujal předáním pověřovacích listin prezidentu Miloši Zemanovi 11. října 2013. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Džamál Muhammad Džamál pracoval na pražském velvyslenctví od roku 1984. V letech 2005 až 2013 byl palestinským konzulem v egyptské Alexandrii, funkce velvyslance v Praze se ujal předáním pověřovacích listin prezidentu Miloši Zemanovi 11. října 2013. | foto: © ČTKČeská pozice
Džamál Muhammad Džamál pracoval na pražském velvyslenctví od roku 1984. V letech 2005 až 2013 byl palestinským konzulem v egyptské Alexandrii, funkce velvyslance v Praze se ujal předáním pověřovacích listin prezidentu Miloši Zemanovi 11. října 2013.

V rezidenci palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála v pražském Suchdole na Nový rok vybuchla nálož. (Diplomat na následky výbuchu zemřel.) Následující události ukazují, že výbuch asi nebude ojedinělý a podle všeho směřuje obrazně řečeno k řetězové reakci.

Mluvčí palestinské ambasády Nabíl Fahil nejprve uvedl, že výbušnina nebyla součástí systému trezoru. Později ale v rozhovoru pro server Novinky prohlásil, že výbušnina součástí trezoru je. Českému rozhlasu také sdělil, že se trezor běžně používal. Vyvrátil tak tvrzení palestinského ministra zahraničí Rijáda Málikího, že trezor nejméně 20 let nikdo neotevřel. Den na to nalezli policisté v budově palestinského velvyslanectví ilegální střelné zbraně, jež by vyzbrojily desetičlennou jednotku. Řada věcí zde nehraje.

Cui bono?

Incident totiž vzdáleně připomíná kauzu z roku 1999, kdy Bezpečnostní informační služba měla zabránit údajnému plánu rezidentury irácké zpravodajské služby DGI zaútočit pomocí raketometu na budovu Rádia Svobodná Evropa. Zpravodajci potom skutečně zbraně, které k útoku měly být použity, na irácké ambasádě v Praze zabavili.

Tyto až po čase zveřejněné informace byly součástí řetězce událostí, jehož součástí bylo i monitorování pohybu jednoho ze strůjců útoků 11. září 2001 Muhammada Atty po Praze a jeho setkání s iráckým konzulem, a pod názvem „pražská stopa“ se v době před invazí do Iráku staly cenným materiálem pro americké zpravodajce. „Pražská stopa“ se ve svém důsledku stala součástí mozaiky ospravedlňující pozdější americkou intervenci v Iráku, zdůvodňovanou nejen držením zbraní hromadného ničení, ale také iráckou podporou al-Káidy. Což byly informace, které se – jak víme – později nepotvrdily. V důsledku tím zůstalo více otázek než odpovědí.

S kým se vlastně onen velvyslanec stýkal? Monitorovaly zpravodajské služby pohyb zbraní na palestinskou ambasádu?Proto je třeba se ptát na ono pověstné cui bono? Jsme svědky další složité hry zpravodajských služeb, nebo Praha slouží jako překladiště zbraní a dalšího nebezpečného materiálu pro blízkovýchodní teroristy?

Nepříjemných důsledků bude podstatně více a dotknou se většího počtu aktérů. S kým se vlastně onen velvyslanec stýkal? Jakým kanálem připlula výbušnina do jeho zjevně privátního trezoru v rezidenci? Monitorovaly zpravodajské služby pohyb zbraní na palestinskou ambasádu?

Jistě nezůstane bez odezvy, že v době, kdy doznívá průšvih se špiclováním ženy bývalého premiéra, jímž se zabývají vysocí zpravodajští důstojníci, nám vybuchují diplomatické rezidence a velvyslanectví kvazistátního útvaru skrývá překvapení v podobě arzenálu schopného vyzbrojit solidní údernou skupinu. Nezbývá než doufat, že celá záležitost po čase trochu po česku vyšumí do ztracena...