Všechny vědecké studie o novém viru nemusejí být relevantní

Spolu s tím, jak se covid-19 šíří světem a nechává za sebou desetitisíce mrtvých, hledají vědci základní odpovědi nejen na otázky, jak virus porazit, ale i na ty, jak vznikl. Jenže zveřejněné studie mají ke zmíněným odpovědím často daleko. Rozjitřená doba podle vědců uvolňuje nepsaná pravidla, co by se publikovat mělo a co naopak ne.

Eliška Nová 28.4.2020
Věda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Věda.

Můj strýc má magisterský titul a pracuje v nemocnici v Šen-čenu. Nyní ho přemístili, aby mohl studovat wuchanský virus. Právě mi volal, abych svým přátelům řekl, že… Stejná variace příběhu se objevila na sociálních sítích – od Facebooku po WhatsApp. Na konci zaznívá pokaždé jiná informace. Třeba že virus nesnáší slunce, nebo že má člověk pít teplé, nikoliv studené nápoje. Příběh jednoho postu zmapoval web britské televize BBC. Příspěvek se stal virálem, začal mutovat do několika jazyků, sdílejí ho tisíce lidí. A není na něm ani zrnko pravdy.

Podobné příspěvky, nejen v době pandemie, jsou na sociálních sítích časté. Problémem je, že něco podobného se nyní děje i ve vědeckém světě, od kterého člověk očekává větší jistotu. Spolu s tím, jak se covid-19 šíří světem a nechává za sebou desetitisíce mrtvých, hledají vědci základní odpovědi nejen na otázky, jak virus porazit, ale i na ty, jak vznikl. Jenže zveřejněné studie mají ke zmíněným odpovědím často daleko.

Také časopis Science

„To, co by dříve neotiskl průměrný vědecký časopis, dnes vychází i v těch špičkových,“ řekla LN viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. A její kolegové jí dávají za pravdu. Podle virologa Ivana Hirshe ze stejného pracoviště totéž platí i o vědeckých projektech, uplatňují se takové, na které by jindy peníze nikdo nedostal.

„V normálních dobách se průměrný objev publikuje ve vědeckém časopise zhruba rok. Prochází velmi přísným recenzním řízením. Recenzenti mají různé připomínky, proces hledání pravdy ve vědě je založen na principu přísného hodnocení pracovníky ze stejného oboru. I já takto připomínkuji práci svých kolegů,“ líčí Hirsch.

Jakési uvolnění postihuje i tituly, jako je magazín Americké asociace pro vědecký pokrok Science, jeden z nejprestižnějších vědeckých listů na světě. Na jeho stránkách se objevuje mnoho hypotéz. Byť Science počáteční fázi výzkumu přiznává, odborníci dodávají, že podobných textů o výzkumech, které jsou teprve v zárodku, je přehršel.

Jakési uvolnění postihuje i tituly, jako je magazín Americké asociace pro vědecký pokrok Science, jeden z nejprestižnějších vědeckých listů na světě. Na jeho stránkách se objevuje mnoho hypotéz. Byť Science počáteční fázi výzkumu přiznává, odborníci dodávají, že podobných textů o výzkumech, které jsou teprve v zárodku, je přehršel.

Agentura Reuters spočítala, že se od chvíle, kdy se covid-19 začal šířit, zveřejnilo nejméně 153 studií od 675 vědců z celého světa, včetně epidemiologických prací, genetických analýz a klinických zpráv, které zkoumaly všemožné aspekty nemoci. Číslo přitom platí k polovině února. Od té doby vyšlo mnoho desítek dalších. Pro srovnání, když v roce 2003 propukla epidemie SARS, vyšla méně než polovina ze zmíněných 153 studií. Jejich zveřejnění zabralo více než rok. Podle Reuters je většina těchto prací užitečná, a dokonce pečlivě zpracovaná. Mnohé ale mají velmi slabý základ.

„Některé články, které už se objevily v recenzovaných časopisech, byly nakonec dementovány,“ říká Tachezy. Podle Hirsche může být i pro relativně zkušeného člověka velmi obtížné vyfiltrovat, co je relevantní. Příkladem může být studie, která přišla s tím, že se nový typ koronaviru mohl rozšířit mezi lidi od hadů. Tu zveřejnil odborný časopis Journal of Medical Virology, respektive jeho online verze. Přední genetičtí odborníci sice informaci rychle zpochybnili, navzdory tomu obletěla svět.

Tlak na puštění do oběhu

„Každá doba tohoto typu k tomu svádí. Podobný příklad může být, že vláda normálně striktně kontroluje léčiva. Musejí projít různými studiemi, ale tato doba velí se tím nezdržovat, neboť jsou léky třeba. Není úplně prokázané, že fungují, navzdory tomu je tlak, aby se pustily do oběhu. Může to pomoci, nebo nemusí, zásadní je, aby to neuškodilo,“ říká šéf Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Jednou ze studií, která dosud neprošla složitým kolečkem, v němž by ji vědci atakovali ze všech stran, je i ta jejich kolegů z Nového Dillí.

Vláda normálně striktně kontroluje léčiva. Musejí projít různými studiemi, ale tato doba velí se tím nezdržovat, neboť jsou léky třeba. Není úplně prokázané, že fungují, navzdory tomu je tlak, aby se pustily do oběhu.

Solidně vyhlížející výzkum poukazoval na podobu mezi novým koronavirem a virem HIV způsobujícím AIDS. Na Twitteru ji sdílely tisíce a tisíce lidí. Jenže poté, co se akademici ozvali, že jde jen o bezvýznamnou náhodu, ji sami autoři z webu odstranili. Ani tato studie by ale pro laika na první pohled nevypadala jako něco, čeho by si vůbec neměl všímat. Byla nahraná na stránky BioRxiv, kde vědci obvykle prezentují dokončené nebo téměř dokončené práce, pravda ještě před tím, než se do nich akademická obec pustí.

Jednu věc však současná koronavirová epidemie s HIV společnou má. Čeští vědci se shodují, že právě virus způsobující AIDS měl na svědomí stejné pozdvižení ve vědeckém světě jako nyní covid-19. Když v osmdesátých letech 20. století v USA epidemie HIV propukla, tlak na to zkusit jakýkoliv lék byl enormní.

„Být nakažený HIV znamenalo rozsudek smrti, pod tlakem vláda USA uvolňovala i různé experimentální léky,“ uvádí Hostomský. Na rozjitřenou dobu vzpomíná podobně i Hirsch. To vše v současnosti umocňuje doba, kdy je cokoli hned dostupné, na internetu se různé studie objevují lusknutím prstu a některé pak skoro stejně rychle mizí. Ve virtuálním světě však už zůstávají. A to nejen na sociálních sítích, ale i v řadě médií.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.