VŠE bude od února bez vedení. Akademický senát školy je bezradný.

Hrozící interregnum na Vysoké škole ekonomické musí vyřešit ministerstvo školství. Zákon na takovou situaci nepamatuje.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Nastane na Vysoké škole ekonomické (VŠE) cosi na způsob absolutního interregna, chaotického bezvládí? Možné to je. Posledním lednovým dnem v roce 2014 skončí mandát současnému rektorovi Richardu Hindlsovi, a co bude dál, nikdo neví – včetně samotných akademických senátorů, tedy těch, kteří neschopností zvolit Hindlsova nástupce situaci způsobili. V pořadí už třetí volba rektora je totiž na VŠE plánovaná až na 24. února, tedy na dobu, kdy současný rektor nebude již více než tři týdny ve funkci.

Jméno Hindlsova nástupce je tak velká neznámá. Senátoři se ho sice už dvakrát zvolit pokoušeli, leč bezvýsledně. Tak trochu kocourkovská volba rektora trvá už dva měsíce – první volba se třemi koly se uskutečnila 14. října.

Končí rektor i všichni prorektoři

Kdo bude spravovat a statutárně zastupovat VŠE, když škola nebude mít osobu k tomu povolanou, tedy rektora?Tehdy jednomu z kandidátů, Jiřímu Hnilicovi, chyběl ke zvolení jeden jediný hlas. Podobný „úspěch“ se mu podařilo zopakovat i v druhé volbě (25. listopadu); jestli se zúčastní i volby třetí, se zatím neví. Nevyjádřili se ani zbylí dva dosud neúspěšní kandidáti – Jaromír Veber, který se zúčastnil jen první volby, protože před tou druhou řádně neodevzdal k přihlášce tytéž přílohy, které už jednou odevzdával, a Petr Dvořák, muž, jenž v obou kláních uzavíral s nejmenším počtem hlasů peloton. Dosud také není známo, zda bude kandidovat někdo další.

Absence rektora od 1. února vybízí k otázce: Kdo bude spravovat a statutárně zastupovat Vysokou školu ekonomickou, když škola nebude mít osobu k tomu povolanou, tedy rektora? Vysokoškolský zákon na dlouhotrvající neschopnost akademického senátu univerzity zvolit svého nejvyššího hodnostáře nepamatuje a ani precedens v obdobné věci není. Problémem navíc je, že nebudou k dispozici ani prorektoři. Ač zákon „obecně umožňuje, aby prorektoři byli v úřadu i na neurčitou dobu“, jak ČESKÉ POZICI sdělil bývalý první náměstek na ministerstvu školství Jiří Nantl, toto se netýká pražské VŠE. Prorektoři v tomto konkrétním případě skončí spolu s rektorem Hindlsem, jelikož jim vyprší prorektorská smlouva, a to ke stejnému dni, tedy k 31. lednu 2014.

Volbu rektora z hlediska času ztěžuje i volební řád, protože z právní analýzy, kterou si od advokátní kanceláře Krejčí & Růžková nechali vypracovat někteří senátoři (a kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici), plyne, že mezi jednotlivými volbami musí být alespoň šedesátidenní rozmezí, protože kandidáti musejí předložit lustrační osvědčení; a na vystavení lustračního osvědčení je ze zákona lhůta právě oněch šedesát dnů. Tato lhůta nicméně mezi první a druhou volbou zachována nebyla, takže panují velké zmatky i z hlediska volební procedury…

Rektorské volbě na VŠE se ČESKÁ POZICE věnovala v článku Druhá volba rektora VŠE: Podivné okolnosti vyřazení jednoho z kandidátů.

Senátoři netuší...

Odpovědi na otázku, kdo by měl řídit VŠE po 31. lednu, se nedočkáte ani od senátorů – nikdo z nich odpověď nezná. Což potvrzuje například senátorka Alena Češková. „Jediné, co vím já, je, že se psal dopis na ministerstvo školství, aby se nějak vyjádřilo,“ uvedla pro ČESKOU POZICI. A stejné odpovědi se nám dostalo i od předsedy akademického senátu Václava Riedlbaucha: „Opravdu nevím. Čekáme nyní na stanovisko ministra, kterému jsme před pár dny odesílali dopis, bez stanoviska nemůžeme dělat nic. Času je ale zatím dost.“ Totéž lakonicky říká Miroslav Svoboda: „Nevím, co přesně teď bude.“

Když už se i navzdory všemu  podaří akademickému senátu zvolit řádného rektora,  jmenuje ho pak prezident Miloš Zeman?Rozhodnutí má v rukou ministerstvo školství. Zeptáte-li se ovšem senátorů na optimální řešení celé situace, pak už vědí a shodnou se mezi sebou, co by ministerstvu radili – nejlepší by bylo pověřit vedením vysoké školy někoho z dosavadního vedení. Nejpravděpodobnější variantou by v tomto případě byl samotný rektor Richard Hindls, který by „vládl“, než by se podařilo zvolit nástupce.

I kdyby ovšem akademický senát zvolil rektora 24. února, tak vzhledem k procedurám lze jeho uvedení do úřadu očekávat nejdřív na konci března – bezvládí bude tudíž trvat nejméně dva měsíce.

Pokud by ministerstvo školství z nějakého důvodu nekonalo a nevyřešilo provizorně absenci statutárních zástupců VŠE, nešlo by jen o tragikomické faux pas, ale o docela závažný problém. Podpis rektora je totiž třeba na všech diplomech vydávaných vysokou školou, s čímž je samozřejmě spojena otázka promocí. Rovněž je to právě rektor, který akademickému senátu předkládá rozpočet. Jinými slovy: absence rektora (a prorektorů) by zasáhla do života vysoké školy na všech frontách.

A aby se situace ještě více zkomplikovala: Pakliže se i navzdory všem nepřízním osudu podaří akademickému senátu zvolit řádného rektora, jmenuje ho pak prezident Miloš Zeman? Z hlediska posledního vývoje otázka celkem patřičná…