Voličská paměť na baterky: případ „skorosenátorů“ Vlčka, Dolejše a Čunka

Stačí, aby uběhlo pár let, a politik se škraloupem může pomýšlet na svůj politický comeback. Důkazem jsou výsledky senátních voleb.

První kolo senátních voleb přineslo báječnou zprávu pro různé šíbry a politiky s průšvihem z minulosti. Jak se totiž ukázalo ve volebních obvodech v Šumperku, Praze či ve Vsetíně, paměť voličů občas může být na baterky s mizernou výdrží. Stačí, aby uběhlo pár let, a politik se škraloupem může pomýšlet na svůj politický comeback.

Pro takové tvrzení máme oporu – postup několika kandidátů, jejichž politická kariéra byla ještě před nedávnem kvůli podezření z korupčního chování takřka mrtvá, do druhého kola senátních voleb. Pánové Miloslav Vlček z ČSSD, Jiří Dolejš z KSČM a Jiří Čunek z KDU-ČSL jsou zpátky ve hře.

Vzpomínáte?

Miloslav Vlček

Měsíc před volbami do sněmovny v roce 2010 rezignoval na post jejího předsedy a vzdal se poslaneckého mandátu. Navíc se rozhodl nekandidovat v blížících se sněmovních volbách, pro které byl jedničkou na olomoucké kandidátce ČSSD. Jedním z důvodů bylo zjištění Hospodářských novin, že Vlček při takzvaném porcování medvěda v letech 2006 a 2007 lobboval pro schválení 25milionové dotace neziskovému sportovnímu a relaxačnímu centru. Z toho se však nakonec vyklubal luxusní hotel v Harrachově.

Další průšvih expředsedy sněmovny spočíval v tom, že v roce 2005 svému tehdejšímu poslaneckému asistentovi Zdeňku Klapkovi v papírovém pytlíku údajně vrátil vypůjčené peníze v hodnotě víc než milion korun v hotovosti. To však odporuje zákonu o praní špinavých peněz.

Jiří Dolejš

Pohořel v dubnu 2010 v tajném „korupčním“ testu MF Dnes, když byl ochoten přijmout milionovou odměnu za pomoc při změně loterijního zákona. Dolejš posléze rezignoval na místopředsednickou funkci ve vedení KSČM. Web iDnes.cz tehdy přinesl informaci, že kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z přijímání úplatku, obviněn však nakonec nebyl. Šéf Transparency International David Ondračka k testu MF Dnes tenkrát řekl: „Byla to důležitá informace pro společnost o tom, jak jsou někteří politici zranitelní.“ Jak vidno, informaci o Dolejšově zranitelnosti však již prošla u voličů lhůta.

Jiří Čunek

Na českém politickém nebi zazářil v říjnu 2006 coby vsetínský starosta. Posléze se stal senátorem a předsedou KDU-ČSL, později zastával post vicepremiéra ve druhé Topolánkově vládě. Byl podezřelý z přijetí půlmilionového úplatku v roce 2002. Senát v roce 2007 rozhodl, že vydá Čunka k trestnímu stíhání. Do vyšetřování však zasáhlo Nejvyšší státní zastupitelství pod vedením Renaty Vesecké. Případ byl odebrán příslušnému přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a na starost jej dostal jihlavský žalobce Arif Salichov, který vyšetřování případu zastavil. Způsob ukončení vyšetřování dodnes vzbuzuje pozornost médií a kritiku právnické i širší veřejnosti. Současný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman loni nařídil kontrolu vyšetřování.

Pachuť z Čunkovy kauzy byla jedním z důvodů, proč lidovci v roce 2010 vypadli z Poslanecké sněmovny. Lidé na Vsetínsku však Čunkovi věří a jeho kauza z doby Topolánkova vládnutí na ně nedolehla. Díky tomu se Čunek postaral jak v krajských, tak v senátních volbách o výrazný úspěch pro KDU-ČSL.

A nyní ke konkrétním výsledkům z víkendových senátních voleb. V Šumperku Miloslav Vlček v prvním kole oslovil skoro 23 procenta voličů a skončil druhý. V obvodu Praha 8 vyhrál první kolo Jiří Dolejš se ziskem 22 procent. Do druhého kola pak s drtivým náskokem (přes 47 procent hlasů) postoupil ve vsetínském obvodě Jiří Čunek.

Pánové si to ve svých vyjádřeních pro média užívali. Tak například Čunek webu iDnes.cz řekl: „Celé volby jsou pro mě osobní satisfakcí.“ Vlček svůj úspěch zase přisuzuje skutečnosti, že byl pilný v kampani, během níž objel všechny obce v šumperském obvodě. A konečně Dolejš si svůj postup do druhého kola vysvětluje takto: „Patřím k lidem, kteří reprezentují ten věcný pohled, a pak jsem ten, kdo umí komunikovat napříč politickým spektrem. V tomto typu voleb je to myslím velmi důležité. A snad také nejsem úplně nevýrazný jako člověk.“

I když byli tito politici v jisté době symboly zkažené politiky, jejich případy ukazují, že se stačí na nějakou dobu schovat do ústraní, voliči zapomenou, a pak hurá zpět do vysoké politiky.