Volgogradský terorismus: Temný stín Kavkazu

Dva sebevražedné atentáty nemohly nikoho překvapit, neboť se ví, že na zimní olympiádu v Soči se připravují ruští představitelé i islámští radikálové. Zatímco z hlediska Kremlu má tato událost nasadit korunu rostoucí mezinárodní prestiži Ruska, teroristé se snaží využít zvýšeného zájmu, aby na sebe obrátili pozornost. Ruské moci je jasné, že separatisté, kteří si přejí proměnit Kavkaz v ostrov radikálního islámu, si hry nenechají ujít.

Gábor Stier 9.1.2014

Snímek z místa, kde byl spáchán druhý z volgogradských atentátů během dvou dní. Počet obětí se vyšplhal na 34. foto: © ReutersČeská pozice

Snímek z místa, kde byl spáchán druhý z volgogradských atentátů během dvou dní. Počet obětí se vyšplhal na 34.

Dva volgogradské sebevražedné atentáty proťaly sváteční atmosféru před ruskými pravoslavnými Vánocemi jako ostrý výkřik. Pro nikoho však nemohly být nečekané, neboť je veřejným tajemstvím, že na zimní olympijské hry (ZOH) v Soči se připravují nejen vedoucí ruští představitelé, ale i islámští radikálové.

Zatímco z hlediska Kremlu má tato událost nasadit korunu rostoucí mezinárodní prestiži Ruska, jež konečně opět našlo samo sebe, teroristé se snaží využít zvýšeného zájmu, aby na sebe obrátili pozornost. A věrni svým zásadám to činí s nemilosrdným cynismem a krvavými lázněmi. To je totiž jediné, co umějí. A dobře, až moc dobře.

Nárůst útoků

Ruská moc se na to připravuje už několik let, neboť je jí jasné, že separatisté, kteří si přejí proměnit Kavkaz v ostrov radikálního islámu, si ZOH v Soči nenechají ujít. A stejně dobře vědí, že odzbrojit Kavkaz a zjednat tu pořádek lze pouze na povrchu. Moskva tento region sice dobyla, ale nikdy si jej nepodmanila, zároveň jej však nemůže jen tak pustit, jak by si dnes přála dokonce už i část ruských nacionalistů.

Situaci je třeba brát takovou, jaká je, a lze jen doufat, že se rány, které jsou už od 19. století stále znovu jitřeny, jednou přece jen zhojí. K tomu by však byla třeba hospodářská síla, jež by byla silnější než ta dnešní. Ta, která by si uměla poradit se zdejší neuvěřitelně hlubokou chudobou představující semeniště extremistických myšlenek a dříve či později dokázala zahladit obrovské propasti mezi civilizacemi.

Útoky, kterých s blížící se zimní olympiádou přibývá, překrývají nátlak vyvíjený vyspělým světem, jenž je o poznání jemnější než krvavé atentáty. V poslední době se totiž zdálo, že na sportovní svátek v Soči může vrhnout stín nanejvýše bojkot západních politiků. Proti ruskému zákazu homosexuální propagandy tímto způsobem demonstruje řada státníků – od amerického prezidenta Baracka Obamy, přes britského premiéra Davida Camerona až po francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německého Joachima Gaucka.

Křehká ruská stabilita

Volgogradská krvavá lázeň to všechno ale odsunuje do pozadí a paradoxně staví na stejnou stranu všechny, kteří v této otázce stáli až dosud proti sobě. Výbuchy totiž vrhají ostré světlo na civilizační zlomy, na to, že Západ a ruský prezident Vladimir Putin se ve skutečnosti nacházejí na jedné lodi a obrana křesťanství je důležitější než malicherné přetahování o geopolitický vliv.

Dokonce i USA, které se soustřeďují spíše na Pákistán nebo Jemen, si mohou ke svému úžasu uvědomit, že nelze podceňovat nebezpečí představované kavkazským islámem, jehož podpora není jen nezodpovědná, ale přímo zločinná.

Nebýt volgogradských útoků, svět by se teď soustředil na zprávu, že po americkém týdeníku Forbes prohlásil Putina za nejvlivnějšího politika letošního roku také britský deník The Times. Nemůže být pochyb, že rok 2013 byl rokem ruského prezidenta.

Přijetím Edwarda Snowdena Moskva nejdříve poukázala na pokrytecké chování USA, aby následně svou rolí, kterou sehrála v urovnání situace v Sýrii, a konečně i vyhranou bitvou o Ukrajinu v geopolitickém souboji s Evropskou unií dala světu jasně na srozuměnou, že se vrací na velkou politickou scénu a i přes všechny její vnitřní slabosti je nutné s ní počítat.

Teroristické útoky ukázaly i to, jak je ruská stabilita křehká a jaká historická břemena si s sebou země nese. Ani tyto události však nemohou zastínit, že Putin stanul v roce 2013 na vrcholu své kariéry. A jak píše deník The Times, jeho moc je doma nezpochybnitelná a v oblasti mezinárodní politiky si zasluhuje respekt. Na základě jeho dosavadního výkonu si také můžeme být jisti, že nebude váhat, aby na výzvy představované terorismem tvrdě odpověděl, a nedopustí, aby zahořklí radikálové zkalili velkou oslavu sportu a celého Ruska.

Chronologie vražedných atentátů

  • V neděli 29. prosince 2013 odpálil sebevražedný atentátník nálož na volgogradském nádraží a zabil 18 lidí. Den poté ráno byl ve Volgogradě spáchán další vražedný atentát, tentokrát v jednom z místních trolejbusů. Útok si vyžádal nejméně 14 mrtvých a 28 zraněných. Již podruhé od 21. října si teroristé vybrali za cíl svého útoku Volgograd, který je významným dopravním uzlem, takže jejich akce vyvolávají značný ohlas.
    Nádraží v centru tohoto jihoruského velkoměsta je důležitým železničním uzlem. Budovou denně projde zhruba 3,5 tisíce lidí. Ve velkoměstě na řece Volze se kříží železniční tratě ze směru od Krasnodaru, Rostova na Donu, Moskvy, Saratova a Astrachaně. Volgograd, dříve nazývaný Stalingrad, se nachází přibližně tisíc kilometrů od Soči, dějiště zimní olympiády, která začíná v únoru. Po dobu konání olympijských her bude v Soči nasazeno do služby celkem 37 tisíc policistů.

V uplynulých deseti letech byla v Rusku spáchána řada vražedných atentátů, které si vyžádaly velké počty obětí na životech.

  • 6. února 2004
    V moskevském metru byl v době ranní dopravní špičky spáchán atentát v soupravě pohybující se na trase mezi stanicemi Paveleckaja poblíž centra města a Avtozavodskaja, nacházející se v jižní části Moskvy. Při výbuchu, který v plném voze metra provedl s největší pravděpodobností sebevražedný čečenský atentátník, přišlo o život 39 lidí a 120 jich bylo zraněno.
  • 9. května 2004
    Během oslav dne Vítězství vybuchla bomba na tribuně pro čestné hosty na stadionu Dynama v Grozném. Při explozi přišli o život čečenský prezident Ahmad Kadyrov, považovaný za přítele Kremlu, předseda státní rady Husejn Isajev, fotoreportér Adlan Hasanov, dva Kadirovovi tělesní strážci a jedna malá dívka. Počet zraněných přesáhl padesát, vážná zranění utrpěl také generálplukovník Valerij Baranov, velitel spojených vojsk na severním Kavkaze.
  • 4. června 2004
    Výbušnina, která explodovala na tržišti v Samaře ve středním Rusku, zabila jedenáct lidí a 38 zranila.
  • 24. srpna 2004
    V důsledku explozí nastal v noci 24. srpna téměř ve stejnou chvíli pád dvou ruských dopravních letadel. Letoun Tu-134 společnosti Volga Aviaexpress se 43 lidmi na palubě, který odstartoval z letiště Domodědovo a mířil do Volgogradu, se zřítil v Tulské oblasti. Pád letounu Tu-154 společnosti Sibir se 46 lidmi na palubě, jenž letěl taktéž z Domodědova do Soči na pobřeží Černého moře, se odehrál poblíž Rostova na Donu. K atentátům se přihlásila muslimská organizace Islambulího brigáda napojená na teroristickou síť al-Káida.
  • 31. srpna 2004
    Při sebevražedném útoku čečenského atentátníka u stanice metra Rižskaja v Moskvě přišlo o život jedenáct lidí a 51 lidí bylo zraněno. K útoku se přihlásila organizace Islambulího brigáda.
  • 21. srpna 2006
    Atentát spáchaný dvěma ruskými vysokoškoláky na jednom z moskevských tržišť hojně využívaném prodejci z Asie a Kavkazu si vyžádal deset mrtvých. Oba studenti byli následně obžalováni z „rasově motivované vraždy“.
  • 27. listopadu 2009
    V důsledku exploze vykolejil poblíž obce Uglovka 350 kilometrů severně od Moskvy vlak Něvský expres na trase Moskva–Petrohrad. Počet obětí teroristické akce dosáhl 26, 25 lidí bylo pohřešováno a dalších 92 osob utrpělo zranění.
  • 29. března 2010
    V moskevském metru byly během ranní dopravní špičky spáchány dva sebevražedné atentáty: první ve stanici Lubjanka v bezprostřední blízkosti Kremlu, druhý ve stanici Park Kultury poblíž parku Gorkého. Oba útoky si vyžádaly celkem 40 obětí a dalších 90 lidí zranily. Dne 31. března se k odpovědnosti za atentáty, které provedly sebevražedné atentátnice zvané šahídky neboli černé vdovy, přihlásil vůdce čečenských extremistů a takzvaného Kavkazského emirátu Doku Umarov.
  • 24. ledna 2011
    Sebevražedný atentát na největším moskevském letišti Domodědovo. Teroristická akce připravila o život celkem 36 lidí a více než sto jich bylo s vážnými zraněními převezeno do nemocnice. Mezi oběťmi bylo také mnoho cizinců. Atentátníkem, jehož jméno nebylo nikdy zveřejněno, byl 20letý muž slovanského původu pocházející z oblasti severního Kavkazu. K akci se přihlásila teroristická skupina Imarat Kavkaz (Kavkazský emirát).
  • 21. října 2013
    V jednom z předměstských obvodů Volgogradu se v autobuse, v němž cestovali převážně studenti, odpálila 30letá žena. Při atentátu zemřelo celkem osm osob a dalších 55 bylo zraněno. Sebevražedná atentátnice pocházela z Dagestánu, odkud podle úřadů nejspíše pochází i strůjce pondělního výbuchu v městském trolejbuse.