Volební inspirace: Dostane registr smluv další šanci?

Návrh na zavedení povinného zveřejňování smluv pro veřejnou správu na internetu již měla sněmovna na stole. Nakonec se na něj ale nedostalo.

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Téměř všechny volební programy stran, jež mají podle aktuálních průzkumů šanci dostat se do sněmovny, se ohánějí hesly o zajištění transparentního rozhodování a maximální efektivity státní správy či lepší kontroly a koordinace veřejných orgánů. Jedním z opatření, která mají tyto proklamace naplnit, je povinné zveřejňování veškerých smluv, objednávek a faktur státní správy a veřejných institucí na internetu. ČESKÁ POZICE zjišťovala, jakou má tento protikorupční institut šanci na zavedení do praxe.

Připomeňme, že návrh zákona zavádějícího povinnost zveřejňovat zmíněné dokumenty na webu tu již v minulém volební období byl. Ani po ročním odkládání však nebyl schválen. Co bylo jeho obsahem a proč nakonec spadl pod stůl?

Podle odhadu přichází Česko kvůli korupci ve veřejných zakázkách až o 90 miliard ročněCílem elektronického zveřejňování smluv má být především úspora peněz daňových poplatníků, s nimiž nakládají obce, kraje, ale také instituce jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, Česká televize, Lesy ČR a další. Tím, že by podepsané kontrakty, faktury a objednávky podléhaly veřejné kontrole publikací na jednom místě, v takzvaném registru smluv, by se mělo zamezit předražování veřejných zakázek či nevýhodným prodejům majetku. Podle odhadu ekonoma Jana Pavla, s nímž pracuje Transparency International, přichází Česká republika kvůli korupci ve veřejných zakázkách zhruba 60 až 90 miliard korun ročně.

Návrh, který se inspiroval předlohou ze Slovenska, kde registr funguje od roku 2011, obsahoval také podmínku, že smlouvy nabudou právní účinnosti teprve po zveřejnění na internetu. Pokud by se smlouva ani po třech měsících po sjednání v registru neobjevila, považovala by se za neplatnou. Výši plnění, od něhož se měly zveřejňovat objednávky a faktury, předloha neupravovala, stanovit ji měla vláda.

Nutno podotknout, že technicky je registr smluv již v provozu, a sice na portálu veřejné správy. Instituce tam však záznamy vkládají pouze z vlastní dobré vůle, jako například Liberecký kraj, nebo na výslovné vyžádání podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Návrh na povinné zveřejňování smluv podala v minulém volebním období skupina 53 poslanců, tedy početně více než čtvrtina členů sněmovny, přičemž zastupovala strany napříč politickým spektrem. Leckdo si tedy mohl myslet, že předloha má zajištěnu hladkou cestu až k rukám prezidenta. Když však došlo na samotné schvalování, ukázalo se, že politická podpora není tak pevná, jak se zpočátku mohlo zdát.

Zaparkování ve výboru

Poté, co původní návrh prodělal některé změny po vypořádání vládních připomínek, byl v prvním čtení ve sněmovně 9. listopadu 2012 přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Tam zůstal poslancům na stole dlouhé měsíce – výbor jeho projednávání čtyřikrát přerušil. Důvod?

„Když už nebylo, kam se strefovat do vlastního legislativního textu, tak přišla druhá varianta zdržování: začalo se žádat o analýzy. Ustupovali jsme různým politickým subjektům, hlavně ČSSD a ODS s tichou podporou komunistů, tím oni podmiňovali svou podporu, ale ta podpora nakonec nepřišla. Věděli, že proti tomu nemůžou veřejně vystoupit, protože je to příliš čitelné téma,“ přibližuje svůj pohled na věc exposlanec Jan Farský (TOP 09), jeden z předkladatelů a nejhlasitějších podporovatelů návrhu.

Časová náročnost převedení jednoho dokumentu do registru má být maximálně pět minutVýbor se před rozpuštěním sněmovny naposledy sešel letos 10. června, kdy si jeho členové od ministerstev vnitra a financí vyžádali analýzu, která měla ukázat, kolik by zavedení povinnosti zveřejňovat smlouvy celkově stálo. Podle závěrů ministerstev by se odhadované mzdové náklady měly vyhoupnout zhruba k 72 milionům korun za rok. Náklady na technické vybavení by byly zanedbatelné s ohledem na to, že registr již funguje. Analýza předpokládá, že časová náročnost převedení jednoho dokumentu do registru bude maximálně pět minut.

Podle Farského se před posledním jednáním výboru již schylovalo k dohodě, že strany pošlou návrh do druhého sněmovního čtení. „Ráno byla dohoda, že se to pustí. Než se začal projednávat tento bod, tak si vyžádali přestávku a dohodli se, že to neprojde. Aleš Rádl z ODS požadoval, aby se vyrobily další analýzy, a položil na stůl nové usnesení. Honza Chvojka z ČSSD souhlasil a část komunistů, která pět minut předtím řekla, že nikdy nepodpoří přerušení, to také podpořila,“ popisuje Farský pro ČESKOU POZICI průběh jednání.

Souhlasíme, ale…

Marek Benda (ODS), který byl členem ústavně právního výboru, ČESKÉ POZICI řekl, že nebýt rozpuštění sněmovny, návrh by postoupil do dalšího kola legislativního procesu. „Na všem jsme už byli s Farským domluveni,“ prohlásil. Tomu ale Farský nevěří: „Myslím, že by stejně na další jednání přišli a vymysleli, že chtějí další stanovisko například od Úřadu pro ochranu osobních údajů, nebo něco jiného.“

Paradoxem je, že nelze najít stranu, která by s myšlenkou zavedení registru smluv otevřeně nesouhlasila. Jen se ani po roce debatování politici nedokázali shodnout na tom, jak má přesné znění návrhu vypadat. Právě ODS zaujímá mezi všemi stranami asi nejvíce rezervovaný postoj, čemuž odpovídá i fakt, že se o registru smluv nezmiňuje ve volebním programu, stejně jako vypustila pasáže o boji proti korupci.

Podle Bendy byly v návrhu dva problémové momenty:

  1. ODS jednak nesouhlasí s požadavkem na úplnou neplatnost smluv, pokud by se kontrakt ani po třech měsících na portálu neobjevil. Bývalá poslankyně Ivana Weberová (ODS) se domnívá, že kvůli tomuto ustanovení by mohly vznikat právní spory, například kvůli obchodnímu tajemství ve smlouvě. Podle jejího názoru nemohou být všechny části smluv veřejné.
  2. Dalším problematickým bodem pro ODS bylo, že smlouvy se měly podle návrhu zveřejňovat bez omezení. Občanští demokraté by však chtěli zavést limit finančního plnění ve výši 50 tisíc, od kterého by byly smlouvy internetu dostupné. Strana se obává, že povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy by příliš administrativně zatížila především malé obce. Na tomto argumentu se shodují také sociální demokraté a komunisté.

ODS svůj souhlas s registrem podmiňuje kladným stanoviskem Svazu měst a obcí, který dává přednost úpravě, jež zmíněný limit zavádí, a kde účinnost smluv není navázána přímo na zveřejnění. S tímto konkurenčním návrhem přišla vláda v novele zákona o obcích, který ale rovněž nestihl projít řádným schvalovacím procesem.

Podle ČSSD je důležité, aby především menší obce nebyly novou legislativou zahlcenéSociální demokraté slibují voličům povinné zveřejňování přímo v programu, a to „nad určitý minimální finanční limit“. Jeroným Tejc (ČSSD), který byl členem ústavně právního výboru, a účastnil se tak diskuse o registru, však pro ČESKOU POZICI uvedl, že nedokáže zatím říci, jak vysoký by tento limit podle představ ČSSD měl být. Podle něj je také důležité, aby především menší obce nebyly novou legislativou zahlcené a nestálo je to příliš velké náklady. Nutné je prý rovněž připravit pro úředníky školení, jak s registrem zacházet. Stejně jako ODS, ani sociální demokracie nekývne na navázání právní účinnosti smluv na zveřejnění.

V principu stejný postoj zaujímá KSČM: registru se nebrání, ale nesmí představovat „neřešitelnou“ zátěž pro obce. Na otázku, v jaké podobě by návrh KSČM podpořila, odpověděl lídr středočeské kandidátky Stanislav Grospič vyhýbavě: záleží prý na povolebním rozložení sil ve sněmovně. Nevyloučil přitom ani možnost, že strana předloží vlastní návrh. KSČM tvrdí, že v příštím volebním období tento záměr podpoří, stejně jako ČSSD.

Kamenem úrazu je účinnost

Pro TOP 09 je zásadní, aby v návrhu zůstaly dva aspekty – podmínka účinnosti smluv až okamžikem zveřejnění na internetu a čitelnost dat. Podobný náhled na věc mají lidovci. Chtějí zveřejňovat veškeré smlouvy bez ohledu na limit a zachovat účinnost navázanou na zveřejnění. Dokonce navrhují, aby byl elektronický systém sofistikovanější a mohlo se v něm vyhledávat podle různých parametrů, což by dle názoru Ondřeje Závodského, stranického experta na protikorupční problematiku, bylo užitečné třeba pro investigativní novináře.

Registr smluv má v programu také politické hnutí ANO Andreje Babiše. „Souhlasíme se zveřejňováním na internetu, účinnost od okamžiku zveřejnění však nepovažujeme za kontrolní mechanismus. Důležité je uveřejňovat všechny fáze od přípravy výběrového řízení až po smlouvy a faktury,“ napsala ČESKÉ POZICI mluvčí strany Radka Burketová.

Strana práv občanů – zemanovců sice nemá zavedení registru přímo ve volebním programu, ale podporuje ho. Podle vyjádření místopředsedy strany Vladimíra Kruliše považuje strana ustanovení týkající se účinnosti smluv až po zveřejnění za klíčovou část zákona, bez níž by byl pouze formalitou.

Inventura postojů politických stran ukázala, že v původní předkládané podobě zákon nemůže projítFarský chce návrh předložit po volbách znovu. Na základě inventury postojů ostatních politických stran je však téměř jasné, že v původní předkládané podobě zákon nemůže projít. Zdá se, že největší překážkou bude několikrát zmiňovaná právní účinnost smluv, která však pro TOP 09, KDU-ČSL a SPOZ představuje samoregulační princip a podstatu celého návrhu.

Někteří politici v posledních předvolebních dnech podepisují závazek, že se přičiní k „rekonstruování státu“. Lobbistická organizace Rekonstrukce státu bude sledovat, zda podpoří i protikorupční legislativu. Jeden z návrhů, ke kterým se takto politici veřejně zavazují, je zavedení povinného registru s účinností smluv až ode dne zveřejnění. Svůj podpis nedávno přidal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, místopředseda KSČM Jiří Dolejš nebo lídryně kandidátky hnutí ANO na Vysočině Věra Jourová. Jak ale vyplývá z odpovědí ČSSD a ANO pro ČESKOU POZICI, návrh s účinností spojenou se zveřejněním se ani jedna strana podpořit nechystá.

Přečtěte si také další volební inspirace: