Volby se blíží, a tak voda dražší nebude

Loni v létě vláda schválila strategii boje proti suchu, jejíž součástí bylo postupné zvyšování ceny půdní vody z dvou na šest korun za kubík. Po koaličním střetu však ministr životního prostředí Richard Brabec od záměru upustil. Debata nad sazbami se tak nyní vrátí zpět až na úplný začátek.

Voda (ilustrační foto)

Voda (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Voda (ilustrační foto)

Zatímco pro krachující firmy je předvolební období příležitostí, jak přimět stát, aby jim pomohl s finančními obtížemi, pro opatření, která by znamenala jakékoli zdražování, je čas kampaní pohromou. Zatím poslední „obětí“ se stal poplatek za odběr strategických podzemních vod. Po ostré kritice ČSSD a ujištěních, že nedovolí hnutí ANO prosazovaný dopad na konečné spotřebitele, ministr životního prostředí Richard Brabec ze jmenovaného hnutí včera návrh na zdražení půdních vod stáhl z jednání vlády.

„Stále stojím za tím, že podzemní voda jako cenná surovina stojí za větší ochranu, ale náš koaliční partner brutálně zneužil toto téma v rámci předvolebního boje. Dopředu jsme avizovali, že návrh nepředložíme, pokud na něm nebude koaliční shoda,“ vysvětlil Brabec své počínání.

Premiér Bohuslav Sobotka, který nedávno oznámil, že jeho ČSSD se od vyšších sazeb distancuje, Brabcovo rozhodnutí na sociální síti okomentoval stručně: „Vítám, že ministr životního prostředí stáhl svůj návrh na zdražování vody. ČSSD by ho ve vládě nepodpořila.“ Mezitím rozjel inzerci, v níž zve lidi ke krajským a senátním volbám s tím, že jeho strana je proti zdražování vody.

V připomínkách mlčeli

Oficiálně Brabec představil záměr navýšení poplatků na jaře. Sazba měla z dvou korun za kubík postupně růst na šest korun v roce 2022. Cena povrchové vody v minulosti kontinuálně rostla, zatímco ta za vzácnější, půdní vodu posledních 15 let stagnovala. Ministerstvo chtělo poplatky za obě vody přiblížit, aby motivovalo velké průmyslové podniky k upřednostnění té povrchové.

Podle toho, jak vypadá veřejně dostupné vypořádání připomínek k novele vodního zákona, se takový scénář koaliční rozepře vůbec neměl spustit.

Zároveň je navrhované zvýšení z pohledu fabrik a zemědělských závodů tak malé, že jeho přínos by byl spíše symbolický. Použít vrty je pro firmy levnější, pokud v místě chybí vodovod. Musely by si ho vybudovat samy a to by se jim vyplatilo až od podstatně vyšší ceny za půdní zdroj, než jakou ministerstvo životního prostředí navrhlo. To nahrává argumentaci ČSSD, ale také je pravda, že ve vypořádání připomínek Brabcův resort svolil, aby se sblížení sazeb vyřešilo zlevněním povrchové vody.

Podle toho, jak vypadá veřejně dostupné vypořádání připomínek k novele vodního zákona, se takový scénář koaliční rozepře vůbec neměl spustit. Žádné z ministerstev se sociálním demokratem v čele nevyslovilo zásadní rozpor s návrhem, s nevyřešenými nesoulady měl jít materiál na vládu jen vůči požadavkům Kraje Vysočina a ministerstva zemědělství.

První chtěl pozvolné zdražování rozložit na více let, druhý se vyslovil proti výši poplatku za odběr podzemní vody zvláště v kombinaci s novinkou, která měla snížit objem odebrané vody, od něhož se poplatek odvádí. Přesto nedávná reakce ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byla daleko smířlivější než ta sociálních demokratů. „Zabít celou novelu je podle mě škoda. Ministerstvo životního prostředí mělo zvážit, zda některé věci neupravit a novelu dál nechat běžet legislativním procesem,“ řekl Jurečka s tím, že představitelé ČSSD mohli postupovat korektněji. I proto, že nikdo z nich v připomínkovém řízení proti zdražení nenamítal.

Debata nad sazbami se teď vrátí na začátek a vzhledem k tomu, že příští rok se bude volit nová sněmovna, není pravděpodobné, že by se změna vodního zákona do té doby uskutečnila.

Odblokovaný zelený bonus

Zdražovat nakonec nebude ani povrchová voda, které to hrozilo kvůli zastavení vyplácení podpory. Státní podniky Povodí přicházely o díl svého plánovaného výdělku, protože Energetický regulační úřad přestal od ledna vyplácet zelený bonus malým vodním elektrárnám opraveným od října 2013 do konce roku 2015 i těm uvedeným do provozu od letoška. ERÚ pro ně nevypsal cenové rozhodnutí, protože jim chyběla evropská notifikace.

Zdražovat nakonec nebude ani povrchová voda, které to hrozilo kvůli zastavení vyplácení podpory.

Problém je vyřešený, do České republiky už dorazil z Bruselu dopis, že opravené elektrárny měly podporu dostávat celý letošní rok, protože nejsou novým zdrojem – do balíku schvalovaných obnovitelných zdrojů se dostaly omylem českých úřadů a vinou zmatečného schvalování změn v energetickém zákoně.

Přede dvěma týdny informoval ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) Jurečku, pod kterého Povodí spadají, že už se podnikly kroky k nápravě, aby zelený bonus na účtech majitelů vodních elektráren velmi brzy přistál. Z toho plyne, že by měli dostat zpětně i peníze ušlé od ledna. Tím se odvrátí zdražování, v případě nejhůře postiženého Povodí Ohře, jež zásobuje Ústecký kraj, se mělo jednat až o dvacet procent pro koncové spotřebitele.

Hotová je notifikace i pro vodní elektrárny spuštěné po lednu 2016, chybí jí jen finální podpis, který má na dokument přibýt na konci měsíce. ERÚ tak pro ně bude moci vydat cenové rozhodnutí na konci září a příští rok by se nemělo stát, že by chybějící podpora vedla k vyšším cenám pro zákazníky.

Poplatek za půdní vodu

29. července 2015 schvaluje vláda strategii boje proti suchu, jejíž součástí je revize výše poplatku za půdní vodu.

15. srpna 2016 oznamuje ČSSD, že nepodpoří zvýšení poplatků za odběr podzemních vod.

23. srpna 2016 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) stahuje z jednání vlády materiál, který růst poplatku navrhuje.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.9.2016 11:34 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.