Volba ředitele ÚSTR: malý zájem historiků a podivný výběr

Ústav pro studium totalitních režimů bude mít na jaře nového šéfa. ČESKÁ POZICE zná jména všech pěti uchazečů.

Uchazeči o ředitele Ústavu pro sudium totalitních režimů (zleva do prava): Adrian Portmann von Arburg, Muriel Blaiveová, Karel Světnička, Viktor Meca a Zdeněk Hazdra. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uchazeči o ředitele Ústavu pro sudium totalitních režimů (zleva do prava): Adrian Portmann von Arburg, Muriel Blaiveová, Karel Světnička, Viktor Meca a Zdeněk Hazdra. | foto: montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto archivČeská pozice
Uchazeči o ředitele Ústavu pro sudium totalitních režimů (zleva do prava): Adrian Portmann von Arburg, Muriel Blaiveová, Karel Světnička, Viktor Meca a Zdeněk Hazdra.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už brzy pozná stálého ředitele, provizorní vedení Pavly Foglové skončí. Na svém zasedání na počátku ledna Rada Ústavu otevřela přihlášky pěti uchazečů na ředitelskou funkci, žádnou z přihlášek nevyřadila; oznámila přitom, že kandidátské koncepce dá k anonymnímu posouzení odborné výběrové komisi a že jména pěti přihlášených zatím zůstanou v tajnosti.

ČESKÉ POZICI několik na sobě nezávislých zdrojů nicméně jména prozradilo, a jméno Pavly Foglové mezi nimi není. Přihlášky podali bývalý předseda vědecké rady ÚSTR Adrian Portmann von Arburg, francouzská historička Muriel Blaiveová, bývalý ředitel ÚSTR a současný náměstek Zdeněk Hazdra, zaměstnanec ministerstva obrany, jenž dohlíží nad udělováním osvědčení pro účastníky třetího odboje, Viktor Meca. Posledním uchazečem má být Karel Světnička, bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu.

Žabomyší války = málo kandidátů

Pět jmen nevěští nijak ohromující zájem o funkci. Ale popravdě je to jen logické vyústění ideologií nabytých mediálních válek o ÚSTR v minulém roce, kdy byl odvolán z ředitelské funkce Daniel Herman. Kdo z respektovaných historiků by si chtěl pálit prsty v instituci s minimálně rozkolísanou pověstí? A i když největší spory již utichly, kolem ústavu to jiskří i nadále a požár může vzplanout kdykoli.Jaký bude výsledek žabomyší rozmíšky o členství v Platformě evropské paměti, se sice neví, ale jedno je jisté: pověsti ÚSTR takové spory nepřidají

Nic nemůže být lepším příkladem než nedávné pozastavení členství ÚSTR v Platformě evropské paměti, organizaci sdružující 43 obdobných evropských pracovišť. Důvodem pozastavení je znovu ideologie: Platformě se nelíbí, že ve vědecké radě ústavu prý mají zasedat i bývalí placení funkcionáři KSČ, což se nemá slučovat s etickým kodexem. Rada ÚSTR na svém zasedání 22. ledna kontrovala a Platformu vyzvala, aby do 15. února pozastavení členství zrušila…

Jaký bude výsledek této další žabomyší rozmíšky, se sice neví, ale jedno je jisté: pověsti ÚSTR takové spory nepřidají. Není pak divu, že i předsedkyně Rady Ústavu Emilie Benešová není spokojena s počtem přihlášených. „Počet kandidátů rozhodně není dostačující, ale dalo se předpokládat, že za současné situace, která v Ústavu pro studium totalitních režimů panuje, se mnoho kvalitních zájemců do výběrového řízení nepohrne,“ uvedla Benešová pro ČESKOU POZICI.

Transparence výběru pokulhává

V souvislosti s volbou ředitele ale nepřekvapí jen malý zájem o tuto funkci. Podiv vyvolává i způsob jeho výběru. Rada Ústavu si k volbě sepsala dokonce interní pravidla, z nichž vyplývá, že si zřídí nejméně osmičlennou komisi (má být nakonec desetičlenná). Ta bude posuzovat ředitelské koncepce, manažerskou a odbornou erudici kandidátů atd.; následně udělí body. Problém je, že v pravidlech explicitně stojí, že její závěry jsou pouze doporučující – Rada ÚSTR je nakonec nemusí vůbec vzít v potaz a vybrat jiného uchazeče nebo nevybrat žádného.

Emilie Benešová argumentuje tím, že „rada byla při přípravě výběrového řízení vedena především snahou po co největší objektivnosti při hodnocení“, a aby nemohla být radním vyčítána podjatost, tak každý měl za úkol nominovat dvě osoby. Tím ale vlastně radní jen multiplikovali sami sebe, zdvojili se. Nezdvojila se ale transparence, i proto, že interní pravidla nikde neříkají, že se rozhodnutí výběrové komise zveřejní (mimochodem rada zatím tají i jména všech deseti jejích členů).Je otázkou, proč komise vůbec vzniká, proč ředitele nevybere rovnou Rada ÚSTR, která je za to dle zákona stejně zodpovědná

U komise tak může s velkým náskokem uspět osoba A, rada přesto vybere osobu B, která získala třeba i nejméně bodů a veřejnost o tom nemusí vědět vůbec nic. „O zveřejnění hodnocení (výběrové komise – pozn. red.) jsme zatím explicitně nerozhodli,“ přiznala ČESKÉ POZCIC Benešová. A ještě dodala, že o závěrech komise pojednává bod 6, článek 11 pravidel. V něm ale jen stojí, že se vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích jednání komise.

Je tedy otázkou, proč komise vůbec vzniká, proč ředitele nevybere rovnou Rada, která je za to dle zákona stejně zodpovědná. Na ni je ale celkem jednoduchá a vlastně pochopitelná odpověď: Rada se chce o svou pravomoc s někým podělit. Nechce nést tíhu odpovědnosti za výběr ředitelské funkce sama, zvlášť poté, co se v minulosti kolem Ústavu pro studium totalitních režimů odehrávalo za mediální dramata.

Ústavu pro studium totalitních režimů se ČESKÁ POZICE věnovala v sérii článků.