Vojenské zpravodajství: Kvůli kauze Nagyová má od spojenců jen informace druhé kategorie

Z důsledků skandálu se vojenská tajná služba bude dle bezpečnostních analytiků vzpamatovávat ještě dlouho.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Uběhlo čtvrt roku od chvíle, kdy se veřejnost dozvěděla o skandálu Jany Nagyové, jež si u ředitelů Vojenského zpravodajství (VZ) Ondreje Páleníka a Milana Kovandy objednala sledování tehdejší manželky premiéra Petra Nečase. Ačkoli se škody, jak už to u tajných služeb bývá, těžko kvantifikují, ČESKÁ POZICE opakovaně v bezpečnostní komunitě zaslechla, že se vojenští zpravodajci s důsledky aféry stále potýkají.

Podlomená důvěra v tajnou službu má dle expertů, s nimiž jsme hovořili, dvě roviny:

  • Zásadní problém souvisí s našimi spojenci. Pokud se tajné služby dopustí „přehmatu“, je to průšvih. A k těm dochází i ve vyspělých západoevropských zemích Severoatlantické aliance (NATO). Podstatný rozdíl však spočívá v tom, že v nich nefigurují bývalý a současný ředitel služby ani šéf vnitřní kontroly VZ, v našem případě plukovník Jan Pohůnek, jenž měl na starosti kontrolu zpravodajců. Tato skutečnost dle několika na sobě nezávislých zdrojů ČESKÉ POZICE vede k jedinému závěru: spojenci od nás sice budou brát informace tak jako dosud, avšak opačnou cestou „přitečou“ zpravodajské informace druhé kategorie.
  • Zpravodajci se budou muset velmi snažit, aby napravili poškozené renomé, a to nejen u spojenců v NATO, ale rovněž u české veřejnosti. Občané se právem podivují: Cožpak si zpravodajce platíme za šmírování bezúhonných osob? Jak se to mohlo stát? Kdo zjedná nápravu? Neměla by nad činností zpravodajských služeb bdít i veřejnost, což požadují některé nevládní organizace?
Aby informace nekončily ve stranickém sekretariátu

Češi se pokusili na vzniklou situaci zareagovat dopisem aliančním partnerům, v němž vysvětlovali, že jde o individuální selhání několika osob, jež v žádném případě neohrozilo citlivé informace, které jsme od spojenců získali, ani spojenecké zájmy. Rostislav Pilc, jenž byl po skandálu dočasně pověřen funkcí ředitele VZ pak České televizi koncem června řekl, že nedošlo k selhání výkonových složek služby.Podle Šándora skandál asi neohrozí spolupráci na nejnižší úrovni, může však snížit přísun kvalitních zpravodajských informací, což nikdy nezjistíme

Kupříkladu zpravodajci USA dle informací ČESKÉ POZICE sice ujištění vzali na vědomí, avšak dál pečlivě sledují, jak si s průšvihem poradíme, jak kauzu vyšetříme a jaká nápravná opatření zavedeme. „Je třeba si uvědomit, že jsou tu ambasády, vojenští přidělenci a šéfové místních poboček zahraničních služeb jako například britské MI6, kteří vše monitorují a jsou dobře informovaní,“ řekl ČESKÉ POZICI Andor Šándor, jenž byl v letech 2001 až 2002 náčelníkem vojenské zpravodajské služby. Dle něj skandál pravděpodobně neohrozí spolupráci na nejnižší úrovni, může však podstatně snížit přísun kvalitních zpravodajských informací, což nikdy pořádně nezjistíme.

Šándorova slova rozvinul bývalý vojenský zpravodajec, který byl nasazen v Afghánistánu, avšak nepřál si být jmenován: „Obavy partnerů, že informace, které nám poskytují, nekončí na stolech sekretariátů politických stran momentálně majících moc, jsou na místě. Důvěra se lehce ztrácí a hrozně těžce nabývá. Vizuálně to vidět není. Neznamená to, že se k nám partneři obrátí zády, ale moc dobře si rozmyslí, co a kdy nám poskytnou.“

K názoru bývalých zpravodajců se přiklání i senátor ČSSD, bývalý ministr vnitra a exředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) František Bublan. „Na zasedání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsme o problémech s předáváním informací od spojenců hovořili s generálem Pilcem. Ubezpečoval nás, že výměna informací je stabilní a že se dokonce mírně zvýšila. To je ale hra s čísly. Vždy totiž záleží, o jaké informace jde. Díky dřívější zkušenosti bych se spíše přikláněl k tomu, že spřátelené služby v současnosti vyčkávají a jsou obecně zdrženlivější,“ řekl ČESKÉ POZICI Bublan.

Obrana proti zneužití: Chci to písemně!

Při hledání odpovědí na otázky, jak se vlastně mohlo stát, že šéfka premiérova kabinetu Nagyová úkolovala generály a šéfy Vojenského zpravodajství, kteří se osvědčili na afghánském bojišti, jsme narazili na verzi, jak se to mohlo odehrát. Ačkoli se nám její věrohodnost nepodařilo ověřit, ČESKÁ POZICE je přesvědčena, že její zveřejnění je potřebné.

Začneme u civilní kontrarozvědky – Bezpečnostní informační služby (BIS) –, jež v kauze Nagyová zatím nefigurovala. Jenže všechno mohlo být jinak. Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE totiž žádost o sledování Nečasovy ženy byla nejprve adresovaná matadorovi zpravodajské komunity řediteli BIS Jiřímu Langovi. Ten se však z ošemetné situaci dostal elegantně. Požádal o písemné vyhotovení prosby. A dál už aféra běžela přes VZ.

Nicméně tento popis událostí striktně odmítl mluvčí BIS Jan Šubert. Jindy vzhledem k povaze činnosti tajné služby mlčenlivý mluvčí ČESKÉ POZICI napsal: „Zpravodajská služba se veřejně nikdy konkrétně k dotazům typu ,zabýváte se tou či onou osobou, firmou, organizací, institucí?‘ nevyjadřuje. A o to víc to platí směrem k rozhodování, pokynům a k jednání jejího ředitele. Následující sdělení tedy považujte za zcela výjimečné. Jasnou odpověď volíme jen proto, že Váš dotaz je motivován všeobecně známou, společensky mimořádně sledovanou kauzou, kde probíhá trestní stíhání. Tedy: na oba vaše dotazy (jestli byl Lang požádán a jestli chtěl písemný rozkaz – pozn. red.) odpovídám slovy: NE, NENÍ TO PRAVDA.“

Z dalšího zjišťování okolností aféry nám vyplynulo, že jde s největší pravděpodobností o selhání skupiny osob, a nikoli o prohnilý systém, který je v tajných službách dlouhodobě praktikován. Důvod našeho tvrzení? Pokud si ředitel VZ – ať už Páleník coby známý Nagyové, nebo Kovanda – usmyslel, že ke sledování soukromých osob zneužije podřízené, mohl v první řadě využít náměstka Rostislava Pilce, pod nějž dle informací ČESKÉ POZICE spadal kontrarozvědný odbor se specializací na sledování. To se však dle dosud zveřejněných zpráv nestalo. Jako pravděpodobnější varianta se jeví to, že Páleník a Kovanda k „černé práci“ využili šéfa odboru vnitřní kontroly VZ Pohůnka, čímž Pilce obešli. Jestli se báli toho, že by je náměstek Pilc díky této věci následně mohl držet v hrsti, anebo raději využili loajálnějšího podřízeného Pohůnka, kterého Páleník do vysoké funkce ve VZ vytáhl, není jasné.

Hledá se kvalitní ředitel

Jak tedy v budoucnu zabránit zneužití Vojenského zpravodajství? První krok se nabízí: zvolit do vedení této tajné služby kvalitního ředitele. V rozhovoru pro Českou televizi se nad problematičností výběru bývalých válečníků Páleníka a Kovandy pozastavoval i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Dle něj jim chyběly životní zkušenosti. Současný ministr obrany Vlastimil Picek pro Deník Insider v červenci uvedl, že pokud bude mít možnost navrhnout nového ředitele VZ, určitě se bude zajímat nejenom o délku jeho praxe a zkušenosti, ale i bezúhonnost a další vlastnosti, které šéf této služby musí mít.Správný zpravodajec zná několik premiérů, mnoho ministrů a ředitelů kabinetů, kteří jsou v penzi, zatímco on stále ve službě pracuje

Bezpečnostní poradce Šándor ČESKÉ POZICI při zmínce o výběru ředitelů VZ prohlásil: „Musí skončit období, kdy jsou do nejvyšších funkcí ve VZ jmenovány nevyzrálé osobnosti.“ Jiný bývalý zpravodajec nám vysvětlil, že zkušenosti a dlouholetá práce u tajných služeb vlastně šéfům pomáhá přežít: „Hůře podlehnete dojmu své osobní výjimečnosti. Když vás osloví ředitelka kabinetu, nebo když s vámi vlídně promluví předseda vlády, tak se vám prostě nepodlomí kolena. Správný zpravodajec totiž zná několik předsedů vlád, mnoho ministrů a ředitelů kabinetů, kteří jsou v důchodu, zatímco on stále ve službě pracuje.“

Kdo by tedy měl v příštích letech VZ šéfovat? „Než budou přijaty zákonné úpravy fungování VZ, měl by být šéfem Vojenského zpravodajství jeho současný pověřený ředitel Pilc. Prošel si ve službě různými funkcemi a mohl by situaci stabilizovat,“ řekl nám Šándor.

Jeho následovník ve funkci šéfa vojenských zpravodajců Miroslav Krejčík nicméně v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ v červenci vysvětloval, že by naopak bylo nejlepší, aby byl ředitelem VZ jmenován člověk, který se pohyboval zcela mimo tuto službu. O nástupci Kovandy s největší pravděpodobností rozhodne na návrh ministra obrany a po projednání v příslušném sněmovním výboru vláda, jež vzejde z předčasných voleb.

Dvoustupňová kontrola

Dalším krokem k minimalizaci rizik zneužití tajných služeb včetně Vojenského zpravodajství je změnit způsob jejich kontroly. Tu v současnosti vykonávají dvě parlamentní komise (pro VZ a BIS, nad ÚZSI parlamentní dohled neexistuje!). Dle nynější úpravy se členové parlamentní komise nesmějí dozvědět informace z takzvaných živých svazků, protože existuje riziko jejich zneužití v politickém boji. Stále častěji proto zaznívají názory, aby dohled vykonávali uznávaní odborníci s nejpřísnější bezpečnostní prověrkou.Zaznívají názory, aby dohled vykonávali uznávaní odborníci s nejpřísnější bezpečnostní prověrkou

Toto řešení podporuje i brigádní generál v záloze Šándor. „Ať existuje neparlamentní kontrola pro živé svazky, aby někdo mohl konečně vyšetřit, jestli se průšvih stal, nebo ne. Jinak bude po každém zveřejněném přehmatu přetrvávat pachuť nedůvěry, jak to celé vlastně funguje,“ říká Šándor, který poukazuje mimo jiné na nevyřešený únik rozhovorů Bém-Janoušek. Ani po roce a půl se veřejnost nedozvěděla, jestli v tomto případě selhala BIS. Pro nezávislou komisi expertů se v minulosti vyslovila například i bývalá poslankyně, právnička a členka hnutí Vraťte nám stát Hana Marvanová.

Sociální demokraté by dle Bublana chtěli zavést dvoustupňovou kontrolu všech tajných služeb. K jejich rozpočtu, jmenování ředitelů a vnitřnímu fungování by se vyjadřovala parlamentní komise. Do živých svazků by zase měla možnost v případě podezření z nezákonného jednání nahlédnout skupina expertů. Jak řekl ČESKÉ POZICI Bublan, mělo by jít o skupinu zhruba pěti lidí, které by do funkce vždy po jednom navrhoval prezident, vláda, Poslanecká sněmovna, Senát a nevládní organizace, jež se této problematice věnují. Dle senátora by však měla tento návrh zákona předložit až příští vláda.

Novela do koše

S novelou zákona č. 289/2005 Sb o Vojenském zpravodajství přišlo během léta i ministerstvo obrany. Jak ČESKÉ POZICI potvrdil mluvčí resortu obrany Jan Pejšek, ministerstvo návrh předložilo prostřednictvím poslance Petra Hulinského (ČSSD), jenž byl členem Stálé komise pro kontrolu činnosti VZ. Úprava počítala se dvěma zásadními změnami. Jednak se měl rozšířit okruh informací, které mohou členové stálé komise po VZ požadovat, dále měl vzniknout nový vnitřní kontrolní orgán VZ, na jehož činnost měl dohlížet ministr obrany.
Nehledě na odlišná východiska Hulinského návrhu oproti stranickému kolegovi Bublanovi nás zarazilo především jeho načasování. Návrh zákona byl poslancům rozeslán 28. srpna, tedy v den, kdy prezident Zeman podepsal rozpuštění sněmovny a osm dní po klíčovém hlasování o rozpuštění sněmovny, kdy už bylo jasné, že zákonodárná činnost této Poslanecké sněmovny je u konce.