Vládní úspory: Vysněné miliardy

V polovině ledna si vláda naplánovala, že na státní správě ušetří 8,6 miliardy korun. Již dnes je jasné, že některým úřadům se to nepodaří.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Aktualizováno. Vláda ve středu schválila průběžnou zprávu o plnění úsporných opatření, kterou kabinetu předložil ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Následující text jsme zveřejnili před středeční schůzí kabinetu. Na jeho obsahu se nic nezměnilo, proto jej ponecháváme v původním znění.

Bezmála 8,6 miliardy korun slibovala v polovině ledna letošního roku uspořit vláda ve schváleném plánu na zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě v roce 2014. Po necelých třech měsících je jasné, že kabinet pravděpodobně nesplní vše, co si předsevzal.

Podle průběžné zprávy o plnění úsporných opatření, kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici, již dnes některé resorty hlásí, že částka, již by měly dle vládního usnesení ušetřit, se od reality bude značně lišit. Ministr financí Miroslav Kalousek s tím počítá a návrh státního rozpočtu na příští rok raději začal připravovat bez zahrnutí naplánovaných úspor.

První část materiálu, který ve středu předložil vládě ministr a předseda její legislativní rady Petr Mlsna, je věnována zhodnocení postupu v případech, na nichž má spolupracovat více resortů. Již v době schválení plánu ale vyvolaly největší zájem – a zároveň i kritiku – návrhy úspor za jednotlivá ministerstva, jež jsou obsahem části druhé. Začněme proto jimi.

Skutečné úspory?

Částka těchto opatření byla vyčíslena takřka na 8,6 miliardy korun, které mají vylepšit bilanci státního rozpočtu. Problémem je, že podstatná část těchto položek ve skutečnosti není úsporou, ale dodatečným příjmem z prodeje nemovitostí a majetku – celkem v hodnotě 3,7 miliardy korun. Připomeňme v této souvislosti připravovaný prodej zámku Štiřín, lesů ministerstva obrany či hotelů a lázní ministerstva vnitra.

Podstatná část položek ve skutečnosti není úsporou, ale dodatečným příjmem z prodeje nemovitostí a majetkuI předkládací zpráva k návrhu úsporných opatření z poloviny ledna připouští, že skutečné a kvantifikované úspory, nikoliv zisky z prodeje majetku, uvedlo pouze sedm ministerstev. Částka těchto položek za období 2012 až 2014 byla vyčíslena na necelých 1,7 miliardy korun. Největší úspory navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, dále ministerstvo obrany a ministerstvo životního prostředí. „Většina ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy neuvedla žádné úspory, nebo uvedla pouze věcné zaměření snahy o úspory bez upřesňující kvantifikace,“ píše se v předkládací zprávě.

Dnes se ukazuje, že některé resorty částku úspor schválenou v lednu pravděpodobně nesplní. Přesnější data by měli mít ministři k dispozici do konce dubna. ČESKÁ POZICE se dotazovala na situaci v resortech s nejvyššími navrženými úsporami.

  • Obrana: Stihne se jen něco

Vůbec největší část z 8,6 miliardy korun připadá na ministerstvo obrany – v letošním roce by mělo ušetřit více než 3,4 miliardy korun. Dosáhnout by toho mělo nejen prodejem lesů, ale i privatizací opravárenských závodů, centralizací obslužných činností do agentur nebo převodem činnosti Úřadu pro ochranou standardizaci, kategorizaci a státní ověřování jakosti mimo resort.

Je reálné, že letos stihne ministerstvo obrany uspořit celou částku? „Řada návrhů je dlouhodobého charakteru a musejí být projednány s ostatními složkami státní správy, následně by se jimi měla opětovně zabývat vláda. Proto v tuto chvíli není možné odhadnout termín jejich realizace,“ říká mluvčí úřadu Jiří Štábl.

Loni již byly centralizovány služby zabezpečení vnitřní správy ministerstva obrany, provedena byla také transformace sekce vyzbrojování do Národního úřadu pro vyzbrojování. Letos chce ministerstvo dokončit centralizaci obslužných činností do agentur, zrušen by měl být Vojenský vlečkový úřad. Do poloviny tohoto roku předloží resort nový zákon týkající se optimalizace vojenských úřadů.

Letos by mělo také padnout konečné rozhodnutí o budoucnosti Centra biologické ochrany v Těchoníně. S jeho zrušením se nicméně v návrhu úsporných opatření počítá, kalkuluje se s částkou 50 milionů korun.

  • MPSV: Z miliardy je pětina

Bezmála 1,1 miliardy korun by letos mělo ušetřit ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), a to především díky sloučení resortních odborů informačních a komunikačních technologií (ICT). „Možnými úsporami se zabývá koordinační skupina na úrovni náměstků členů vlády. Co se MPSV týče, ušetřit by se případně mohlo v souvislosti se společnými postupy resortních organizací v oblasti informačních a komunikačních služeb, vše ale závisí na ICT strategii resortu. Aktuálně odhadované úspory MPSV jsou ve výši 200 milionů korun,“ říká mluvčí Štěpánka Filipová.

  • Zemědělství, vnitro, doprava: Vše podle plánu

Miliardu by dle návrhu úsporných opatření mělo ušetřit ministerstvo zemědělství. Sloučeny mají být Státní rostlinářská správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, dále pak Státní veterinární správa a Česká plemenářská inspekce, transformovat se má Pozemkový fond ČR, a to sloučením s pracovišti pozemkového úřadu za vzniku Pozemkového úřadu ČR.

Jak vyplývá z prohlášení mluvčího ministerstva zemědělství Jana Žáčka, resort by si měl s těmito úkoly poradit. Žáček tvrdí, že již v letech 2009 až 2012 snížil režijní náklady o 2,2 miliardy korun, další úspory v řádu desítek až stovek milionů korun se očekávají.

O policejní ostrahu by měl koncem letošního roku přijít Nejvyšší kontrolní úřad, úspora má činit deset milionů korunMinisterstvo vnitra by dle v lednu schváleného návrhu mělo letos uspořit přes 828 milionů korun. V této částce je započítán zisk z prodeje hotelů, lázní a dalšího majetku či úspory v oblasti IT. Resort podle mluvčího Břetislava Olivy počítá s tím, že se mu podaří uspořit celou stanovenou částku. „Při naplňování celkové částky 828,4 milionu korun bude mimo jiné řešeno snížení rozpočtu sekce pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví, probíhají práce na návrhu legislativního textu nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců, jejímž cílem je zjednodušení cizinecké agendy, a v neposlední řadě bude realizován předpokládaný odprodej nemovitého majetku,“ upřesňuje Oliva.

Součástí úsporných opatření, o nichž ve středu měla jednat vláda, je i snížení počtu objektů, jejichž bezpečnost zajišťuje ministerstvo vnitra. O policejní ostrahu by tak měl koncem letošního roku přijít Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak vyplývá z údajů ministerstva vnitra, roční náklady na ostrahu sídla NKÚ přesáhly deset milionů korun. Vláda však tento materiál nakonec odložila.

Ministerstvo dopravy by dle návrhu úsporných opatření mělo letos ušetřit 526 milionů korun, a to především díky změně systému objednávek regionální železniční dopravy, změně způsobu zajištění zimní i běžné údržby komunikací či změně způsobu financování technických a řidičských průkazů.

„Ministerstvo dopravy je schopno dostát závazku vyplývajícímu z usnesení vlády o úsporných opatřeních ve státní správě. Při sestavování návrhu pro místopředsedkyni vlády Karolínu Peake jsme vycházeli z reálných podkladů,“ říká mluvčí Martin Novák.

Žádný převratný pokrok

Podívejme se nyní na obsah první části dokumentu, která je věnována úsporným opatřením, na nichž spolupracuje více resortů. O žádném převratném postupu v těchto oblastech se ale nedočteme, stejně jako zde nenajdeme konkrétní částky alespoň odhadovaných úspor.

  • Sloučení ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy

Celkové úspory ze sloučení, za něž nese odpovědnost premiér Petr Nečas, zatím nebyly vyčísleny. Předpokládá se, že spojením resortů se ušetří nejen na využití budov, aut a dalšího majetku, ale že tento krok bude mít i pozitivní dopad na tvorbu strategií, politik a právních předpisů. „Sloučením ministerstev by mělo dojít rovněž ke snížení počtu systemizovaných míst, přičemž u obdobných projektů docházelo k celkové úspoře kolem 20 procent z celkového počtu zaměstnanců s dalším potenciálem pro redukce v rámci příspěvkových organizací slučovaných ministerstev,“ uvádí se ve zprávě, kterou ministrům předloží Mlsna.

A jak slučování ministerstev postoupilo? Jak vyplývá ze zmíněného materiálu, v současné době se přípravují legislativní opatření. Jde zejména o návrh zákona, který určí kompetence na připravovaném ministerstvu hospodářství.

  • Vytvoření jedné instituce pro rehabilitace a rekreační pobyty příslušníků bezpečnostních a ozbrojených sborů: Agentury pro poskytování rehabilitace

Ani zde zatím nebylo vyčísleno, kolik by mohl stát ušetřit. Petr Mlsna navrhuje, aby ministr obrany ve spolupráci s šéfy financí, spravedlnosti a vnitra zpracoval do konce června studii proveditelnosti.

  • Revize oblasti výkaznictví a evidencí

Tímto opatřením byl na základě usnesení vlády ze srpna 2012 pověřen Český statistický úřad (ČSÚ). Tím, že se statistická zjišťování, jež provádějí jednotlivé resorty, začlení pod ČSÚ, by stát mohl ušetřit řádově miliony korun. „V roce 2013 provádí ČSÚ celkem 110 statistických zjišťování a resortní pracoviště celkem 87. Státní statistická služba plní informační povinnosti vyplývající z 56 právních předpisů EU,“ dokresluje současnou situaci materiál ministra Mlsny.

  • Racionalizace v oblasti regulace energií

Pověřeným je v tomto případě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zpracovává analýzu týkající se přesunu kompetencí na jiné úřady a následného zrušení Státní energetické inspekce. Agenda by pak byla přesunuta na jiný inspekční orgán – Českou obchodní inspekci – a částečně na Energetický regulační úřad (ERÚ) či samotné MPO.

  • Víceoborový regulátor

V průběžné zprávě o plnění úsporných opatření je navrženo, aby se ke čtyřem meziresortním opatřením přidalo ještě páté, a to vytvoření víceoborového regulátora pro sektorová odvětví. Odpovědný by za něj měl být ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, pod něhož spadá ERÚ i Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Ministr Mlsna doporučuje, aby byla nejprve zpracována studie proveditelnosti vytvoření jednoho regulátora, který by vznikl sloučením ERÚ, ČTÚ, případně Rady pro televizní a rozhlasové vysílání a začleněním agendy železniční dopravy. MPO by se mohlo inspirovat v zahraničí. Například v Německu působí Bundesnetzagentur, která má v kompetenci regulaci trhu s elektřinou, plynem, telekomunikacemi, poštovními službami a železniční dopravy.

Realista Kalousek

Cílem všech navržených úspor je udržet schodek rozpočtu v letech 2013 a 2015 pod třemi procenty HDP. Jenže jistotu, že resorty splní vše, co v lednu ministři schválili, ministr financí Miroslav Kalousek nemá.

„Jsem konzervativní rozpočtář, takže s těmi sliby raději nepočítám,“ prohlásil Miroslav KalousekNa dotaz, zda jeho úřad považuje částku úspor 8,6 miliardy korun za reálnou, popřípadě s jakou částkou bude ministerstvo financí (MF) pracovat při sestavování rozpočtu na příští rok, mluvčí Ondřej Jakob odpověděl: „Ministerstvo financí vládě předloží částky střednědobého výdajového rámce, který vláda projedná do 30.dubna. Na základě tohoto rámce pak budou jednotlivé kapitoly rozpracovávat svůj podrobný rozpočet, který předloží MF do 31.července. Z toho je patrné, že ještě existuje značný časový prostor pro zapracování a konkretizaci úspor. Návrhy samozřejmě včas zveřejníme.“

Šéf resortu si ale může dovolit ostřejší vyjádření. „Jsem konzervativní rozpočtář, takže s těmi sliby raději nepočítám,“ uvedl pro Události, které vysílala Česká televize v neděli 7. dubna Kalousek. Dle ČT již raději začal připravovat rozpočet na rok 2014 bez vládou schválených úspor ve státní správě.