Vláda po dvou letech: Úspěšné plnění programu

V pátek 29. ledna se koaliční vláda Bohuslava Sobotky – ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL – dobrala poločasu svého mandátu. Podle prosincového průzkumu CVVM se těší 44procentní důvěře obyvatel a z hlediska toho, co už prosadila ve sněmovně, s ní mohou být spokojení především sociální demokraté a lidovci.

Zástupci ČSSD, ANO a lidovců po více než tříhodinovém jednání ve sněmovně, foto: MAFRA - Tomáš Krist

Zástupci ČSSD, ANO a lidovců po více než tříhodinovém jednání ve sněmovně,

V pátek 29. ledna uplynuly dva roky od chvíle, kdy prezident jmenoval vládu Bohuslava Sobotky. Oč dramatičtější byly okolnosti jejího vzniku, o to klidněji pokračuje. Kvůli lánskému puči se Sobotka málem premiérem nestal. A kvůli soužití dvou silných a odlišných hráčů, tradiční politické strany ČSSD a protestního hnutí ANO, věštila média koalici brzký konec.

Děje se však pravý opak. Vládě se daří naplňovat program a v poločase mandátu má bezmála třikrát větší důvěru lidí, než jaké se po dvou letech u moci těšil kabinet Petra Nečase (ODS). „Lidé oceňují, že se nehádáme a nejsou skandály. Ačkoli je to absurdní, je to fungující kombinace pravicové a levicové politiky,“ říká vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Spokojenost neskrývá ani premiér. „Navzdory tomu, že střet zájmů Andreje Babiše mohl být ekrazitem v základech koaliční stavby, vláda vydržela,“ uvádí Sobotka. Při pohledu na to, co už vláda se svou většinou ve sněmovně uvedla v život, mohou být spokojení především sociální demokraté a lidovci, kteří hlásí, že z toho, co slíbili, se zatím neplní jen 17 procent.

Významný deficit

Minimální mzda stoupla z 8,5 na 9,9 tisíce korun, vrátila se sleva pro pracující důchodce, klesla nezaměstnanost, padl druhý pilíř důchodového systému a poplatky ve zdravotnictví, došlo i na léta očekávané vyšší zdanění a regulaci hazardu, které má pokračovat. Velká priorita ANO – lepší výběr daní – je v procesu: v rámci kontrolních hlášení se budou mírnit sankce, ale elektronická evidence tržeb zatím vázne ve sněmovně.

Mezi klíčovými tématy koalice ČSSD, ANO a lidovců je jeden významný deficit, který by vláda ještě měla splnit – některá opatření na podporu rodin s dětmi

Mezi klíčovými tématy koalice ČSSD, ANO a lidovců je jeden významný deficit, který by vláda ještě měla splnit – některá opatření na podporu rodin s dětmi. Vládní politici by měli dořešit tři oblasti: rodiče potřebují místo, kam děti dají, zatímco budou v práci, potřebují, aby pro ně práce byla a aby jim zůstávalo víc peněz na utrácení. První závazek je prakticky splněný, zbylé dva na to čekají.

Počet míst ve školkách narostl, obce dostávají dotace, aby na předškolní zařízení přestavěly nevyužité třídy základních škol nebo budovaly kontejnerové školky. Schválil se také zákon o dětské skupině, který motivuje zaměstnavatele, aby svým lidem zřídili místo, kde se o jejich děti postarají, zatímco budou pracovat. Vedle toho se podařilo zavést vyšší daňové úlevy na děti.

Nesplněný slib

Dosud nenaplněným slibem je zavedení výše sociálních odvodů podle toho, o kolik dětí se člověk zrovna stará. Lidé s jedním dítětem mají platit dnešní sazbu, bezdětní o procento víc. Od dvou dětí sazba klesá, až se v případě čtyř vyživovaných dětí dostává na nulu. Snížení odvodu neplatí na celý život, rodiče na něj budou mít nárok, dokud jejich dítě nedosáhne 26 let. S nápadem přišli lidovci ve volebním programu. Cílem je, aby těm, kdo se odhodlají mít dítě, zůstávalo víc peněz k aktuální potřebě. A tím pádem se víc lidí odhodlalo stát se rodiči.

Dosud nenaplněným slibem je zavedení výše sociálních odvodů podle toho, o kolik dětí se člověk zrovna stará

Všechny strany koalice se na tom shodly, ale potřebný zákon zatím není napsaný. „Návrh chystáme, ještě není odeslaný na vládu,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Mohlo by se zdát, že dva roky dávají vládě dost času, aby změnu dotáhla, ale není to jisté, protože sněmovna už měsíce nefunguje efektivně kvůli zneužívání jednacího řádu.

„Daří se nám realizovat hlavní cíle hospodářské politiky, nejde to tak ale se všemi zákony. Současná situace ve sněmovně, která je daná dvěma posledními novelami jednacího řádu, připomíná čím dál tím více anarchii. To už není parlamentní demokracie,“ uvedl premiér Sobotka.

Zablokovaná sněmovna

Spoustu zákonů už má koalice dávno sepsaných, ale kvůli opozičním obstrukcím není schopná zařadit je do programu nebo projednat. A to navzdory tomu, že má koalice pohodlnou většinu.

Jde třeba o zákon o prokazování původu majetku, zákaz kouření v restauracích, zavedení posledního roku předškolní docházky coby povinného nebo nejhojněji skloňovanou elektronickou evidenci tržeb. Současné zablokování jednání dolní komory proto vyvolává obavy, budou-li dva roky vládě stačit, aby záměry dokončila. Zejména, pokud potřebné zákony ještě do sněmovny neposlala.

Současné zablokování jednání dolní komory vyvolává obavy, budou-li dva roky vládě stačit, aby záměry dokončila. Zejména, pokud potřebné zákony ještě do sněmovny neposlala.

To se týká i posledního zmíněného pilíře rodinné politiky, který má matkám a otcům usnadnit návrat do práce. Koalice chce pomoci tím, že zavede daňovou úlevu pro zaměstnavatele, kteří takovým rodičům (ale i lidem starším 50 let a absolventům) nabídnou místo na dobu neurčitou, aniž by kvůli tomu někoho vyhodili.

Vedle toho velký problém, s nímž si vláda musí poradit, představují dopravní stavby. Výkupy pozemků moc nezrychlily, přestože se zvyšovala možná cena, kterou lze nabídnout, spousta projektů vázne, protože nemá hotové posuzování vlivů na životní prostředí, případně ho má zastaralé. Velkou bolestí je i výběr nového provozovatele mýta. Ať ministerstvo dopravy dělá, co dělá, pořád to vypadá, že žádná soutěž nebude a firma Kapsch bude dohlížet na výběr mýta další dva roky. V obou případech jde o věci, na něž nefunkční sněmovna nemá vliv.

Jedinečný úkaz stran, jež si jsou hlavními soupeři

Na začátku bylo spojenectví. Psal se listopad 2013 a Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) byla na pokraji totálního rozvratu. Způsobil to takzvaný lánský puč, kdy lidé kolem Michala Haška odjeli krátce po skončení voleb za prezidentem Milošem Zemanem do Lán na zámek jednat o vzniku nové vlády za zády hlavního kandidáta na premiéra Bohuslava Sobotky.

Andrej Babiš, jehož hnutí ANO skončilo za ČSSD těsně na druhém místě, však v těch dnech přišel s důležitým prohlášením, kterým se postavil za zrazeného předsedu sociální demokracie. „Z ČSSD považuji pana Sobotku za slušného člověka, i když z minulosti má také nějaké kontroverze. Ale v porovnání s Haškem je jeho pověst o mnoho lepší,“ pronesl tehdy budoucí vicepremiér a ministr financí.

Od té doby vznikl mezi Babišem a Sobotkou vztah, který občas působí dojmem tuhého zápasu, ale ve skutečnosti bylo jejich sepětí, minimálně doposud, poměrně pevné. Důvod je jednoduchý: oba subjekty se navzájem potřebují, a pokud chtějí vládnout i v příštím volebním období, ve vzájemné spolupráci by ČSSD i ANO měly vytrvat.

Dominance vládních subjektů

Argumentem pro takový předpoklad jsou čísla výzkumných agentur. Podle prosincového průzkumu CVVM dosáhla důvěra obyvatel ve vládu 44 procent. To Nečasova vláda na tom byla rok před krajskými volbami mnohem hůř – podle CVVM kabinetu důvěřovalo pouze 22 procent občanů.

Ještě markantnější rozdíl představuje volební model, který predikuje, kolik hlasů by strany získaly od lidí, kteří jsou v době dotazování rozhodnuti jít volit. V prosinci 2011 by podle CVVM vládní ODS získala 18,5 procenta, TOP 09 17,5 procenta a Věci veřejné pouhých 1,5 procenta hlasů. Naopak opoziční ČSSD by tehdy v klidu zvítězila s 34 procenty.

V prosinci 2015 je situace opačná – vládní subjekty dominují, opozice chřadne. Ve volebním modelu by ČSSD získala 26,5 procenta, následovaná hnutím ANO s 26 procenty a do sněmovny by proklouzli i lidovci se sedmi procenty. Opoziční ODS by dosáhla na 8,5 procenta, TOP 09 na osm. Nevládní KSČM by na konci roku 2015 získala 11 procent, o šest méně než v prosinci 2011. Deset měsíců před krajskými a senátními volbami je tedy pravděpodobné, že poprvé od roku 2000 nezvítězí opoziční strany.

Do konce volebního období

Vedoucí katedry politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda nebývalou podporu vládních stran vysvětluje argumentem, že pravicová opozice se ještě nevzpamatovala ze svého pádu završeného neúspěšnými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013. „Pravicové strany navíc vládly v období ekonomické krize, což je učinilo ještě více nepopulárními,“ vysvětluje Lebeda.

„Nyní máme za sebou teprve polovinu volebního období, kdy došlo k alternaci. Jde o příliš krátkou dobu, aby došlo k zásadním posunům ve voličských preferencích. Současná vláda má štěstí, že ekonomika roste a stále může těžit z určité konfrontační rétoriky, kterou si vládní strany uchovávají od posledních voleb,“ míní Lebeda.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zdůrazňuje, že jeho vláda by měla vydržet do konce volebního období a prosadit program, který slíbila. „Poslední dva roky to fungovalo, byť samozřejmě jsou různé koaliční rozmíšky a nemáme na všechno stejný názor, jsou tu složité diskuse kolem střetu zájmů Andreje Babiše, ale navzdory tomuhle, co mohlo být ekrazitem v základech koaliční stavby, vláda vydržela,“ řekl LN premiér.

Jeho hlavní politický rival a zároveň koaliční partner Babiš míní, že důvodem popularity vládní koalice je fakt, že se ve vládě příliš nehádají. „Lidi to oceňují. Je to kombinace pravicové politiky s levicovou, i když je to absurdní,“ sdělil LN ministr financí.

Podobně jako Sobotka do ANO si i vicepremiér „rýpl“ do partnera: „My jsme do toho šli amatérsky, ČSSD nás na vládě válcuje. Přece jen mají tradici a my získáváme cenné zkušenosti, které budeme chtít příště využít, pokud nám lidé dají důvěru. S dnešními zkušenostmi bychom to vyjednali jinak,“ dodal Babiš.

Hrozba ze zákulisí

Na povrchu zatím vztah mezi ANO a ČSSD vypadá umírněně, divočejší vztahy ale panují v zákulisí. A právě to může do budoucna spolupráci těchto subjektů ohrozit. Mezi poradci, advokáty a podnikatelskými skupinami spřízněnými buď s ČSSD, nebo ANO totiž probíhají ostré střety.

Zažehla je říjnová kauza místopředsedy ČSSD Milana Chovance s fotomontáží, na které byl ministr vnitra zachycen s nahou slečnou. „V létě jsem obdržel info, že pracovníci jistého vydavatelství chtějí zadat moji fotomontáž z plzeňského klubu. Prý, abych se rozpovídal...,“ napsal na Twitteru Chovanec s narážkou na Babišovo vydavatelství Mafra. Vzájemnou nedůvěru pak přiživuje případ ukradených e-mailů Sobotky a dalších členů ČSSD.

Ondřej Koutník

Kritické chvíle Sobotkovy vlády

26. ŘÍJEN 2013

ČSSD vyhrála předčasné volby. Ve stejný den se uskutečnil takzvaný lánský puč. Skupina kolem Michala Haška se sešla s prezidentem Zemanem, aby vyjednala podporu pro svou vládu bez Bohuslava Sobotky. Pozdější premiér ale závažný rozkol v sociální demokracii ustál.

DUBEN 2014

Vláda musela řešit první závažný problém – útlum těžby v dole Paskov. Nakonec se dohodla na prodloužení dolování do konce roku 2017. Stát se zavázal dát 600 milionů korun na sociální programy horníků.

13. LISTOPAD 2014

Kvůli liknavému přístupu k řešení budoucnosti výběru dálničních poplatků mýtným systémem a řadě dalších problémů v resortu musel skončit ministr dopravy Antonín Prachař. Nahradil ho někdejší manažer Skansky Dan Ťok.

24. ÚNOR 2015

Ve vládě skončila ministryně spravedlnosti Helena Válková. K jejímu odchodu z čela justice přispěl personální chaos ve vedení vězeňské služby. Válková odvolala Petra Dohnala pro ztrátu důvěry a kvůli údajným problémům v hospodaření. Soud ale loni na jaře její rozhodnutí zrušil a Dohnal se vrátil do funkce. Válkovou nahradil Robert Pelikán.

26. KVĚTEN 2015

Vláda přečkala pokus části opozice o vyslovení nedůvěry. Poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu se kabinet pokusili svrhnout především kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv, jejichž největším producentem u nás je Babišův koncern Agrofert.

5. ČERVEN 2015

Ministerstvo školství opustil Marcel Chládek. Důvodem byla šikana podřízených, obzvlášť žen. Ve vedení úřadu ho vystřídala Kateřina Valachová.

SRPEN/ZÁŘÍ 2015

Kauzy kolem České pošty hýbou vztahy v koalici. V prvním případě člen ČSSD Kamil Choc údajně žádal po podnikateli Lukáši Čadkovi třímilionový úplatek. Dvě třetiny peněz měly jít ČSSD, další přímo ministru vnitra Milanu Chovancovi. Ve druhé kauze policie navrhla obžalovat 14 lidí a sedm firem v případě manipulace se zakázkami České pošty. Mezi obviněnými firmami figuruje také Agrotec, který patří do impéria vicepremiéra a lídra ANO Andreje Babiše.

27. ŘÍJEN 2015

Vlivná starostka Prahy 10 a donedávna místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová oznámila, že chce rezignovat na funkci předsedkyně pražského ANO. Důvodem je kritika její souběžné práce pro množství významných firem, například ČEZ a Pražskou teplárenskou. Babiš později řekl, že ji o odchod sám požádal.

PROSINEC 2015/LEDEN 2016

Spor s šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, která nechtěla vypsat podporu pro obnovitelné zdroje pro letošní rok. Vláda chce předsedkyni dostat z čela klíčové instituce, naopak prezident Miloš Zeman stojí za Vitáskovou.

LEDEN 2016

Hackeři spojovaní s rasistickým webem White Media ukradli a zveřejnili e-maily premiéra Bohuslava Sobotky. Ze zpráv například vyplynulo, že předseda rozhlasové rady Petr Šafařík konzultoval své kroky s předsedou vlády, informoval ho třeba o kandidátech na nového šéfa rozhlasu. Šafařík se rozhodl, že k poslednímu březnu na post rezignuje.

Počet příspěvků: 2, poslední 7.2.2016 10:15 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.