Vláda hodlá léčit neduhy státní správy legislativním zmetkem

Nečasův kabinet podpořil návrh zákona o úřednících. Paskvil, který se krkolomně rodil na ministerstvu vnitra, ale ve státní správě nic nezlepší.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

KOMENTÁŘ Kateřiny Menzelové / Vláda ve středu schválila návrh zákona o úřednících. To není nic neočekávaného. Stejně předvídatelný je s největší pravděpodobností i další vývoj.

  • Koalice svolá kvůli zákonu mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, aby první čtení materiálu proběhlo ještě v červnu.
  • Sněmovna nakonec návrh schválí.
  • Senát, kde má většinu ČSSD, jež předloží vlastní variantu, jak by mělo být regulováno postavení státních úředníků, normu zamítne.
  • Sněmovna ještě před koncem letošního roku senátní odmítnutí přehlasuje.

Nic neobvyklého? Jistě, pokud by nešlo o jeden z nejdůležitějších zákonů, které měla současná vláda připravit, a kdyby silou neprosazovala paskvil, který připravilo ministerstvo vnitra.

Politici budou nadále moci ovlivňovat rozhodování úředníků i jejich účelové personální výměnyProč je zákon natolik důležitý? Měl zvýšit kvalitu a efektivitu státní správy, zajistit její profesionalizaci, odpolitizování a stabilizaci. Navíc jeho přijetí je jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací od začátku příštího roku.

Proč je zákon špatný? Politici budou nadále moci ovlivňovat rozhodování úředníků i jejich účelové personální výměny. Úředníci nebudou mít ani po přijetí zákona podmínky pro stabilní a profesionální výkon služby, budou stále odměňovaní za loajalitu, a nikoli za výkon. V posledním návrhu zákona byly sníženy požadavky na ty, kdo chtějí zastávat vedoucí úřednické pozice, vypadlo též omezení angažovat se v politických stranách. Naopak není systémově řešeno odměňování úředníků či povinnost vypisovat otevřená výběrová řízení s jasnými požadavky na uchazeče. Lze říci, že přijetím zákona se nic nezlepší, pouze se legalizují současné neduhy.

O peripetiích příprav zákona o úřednících ČESKÁ POZICE podrobně informovala v článcích:

Žádný posun k lepšímu

Na konci května zaznělo, že vládní návrh zákona o úřednících čelí ostré kritice Evropské komise (EK). Ta měla především výhrady k politickému vlivu na úředníky, což je podle EK jednou ze stěžejních příčin obrovských problémů Česka s čerpáním evropských peněz. Komise pohrozila, že pokud Česko do konce roku nepřijme účinnou legislativu, může se zastavit tok evropských dotací. To byl také jeden z motivů, proč se kabinet snažil během uplynulých dvou týdnů návrh zákona opět předělat a omezit politický vliv na úřednický aparát. Jak se mu to „podařilo“?

Připomeňme, že do vlády se dostal až třetí pokus návrhu zákona o úřednících, ty předešlé byly ještě horší než ten aktuální. Vnitro ho muselo po připomínkovém řízení znovu upravit na žádost Legislativní rady vlády, před dvěma týdny vláda projednávání materiálu přerušila a během čtrnácti dnů doznal několika změn, na nichž se shodla koalice. Ani náhodou však nejde o posun k lepšímu. Samozřejmě, protože za dva týdny je možné provést drobné úpravy paragrafů, nikoliv kompletně „překopat“ zákon, který zhusta kritizovala nejen opozice, ale i odbory, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Britská obchodní komora či nevládní organizace.

Aktulní návrh zavádí funkci státního tajemníka, který by měl být – teoreticky – „rozhraním“ mezi úředníky a politiky, měl by disponovat personálními pravomocemi a měl by omezovat vliv politiků na úředníky. Problémem je, že nominace tohoto vysokého úředníka je ryze politická. Na návrh ministra ho jmenuje a odvolává předseda vlády. Nelze tedy hovořit o tom, že by byl státní tajemník vybírán v otevřeném výběrovém řízení. Požadovanou předchozí praxi může potenciální státní tajemník nahradit dřívějším působením ve vládě jako ministr nebo na postu jeho náměstka.

Další změny se týkají benefitů, na něž mají mít ze zákona úředníci nárok. Odstraněno bylo ošatné, týdenní dovolená navíc a pětidenní studijní volno, které mohli úředníci čerpat během jednoho roku. Ošatné, tedy roční příspěvek na oblečení, nebylo možné považovat za systematický krok, jenž by měl zvýšit atraktivitu zaměstnání ve státní správě. Paradoxem ale je, že již v připomínkovém řízení zaznělo, že návrh zákona zavádí řadu pravidel a povinností, ale chybí jejich kompenzace. „Jen stěží lze za dostatečný benefit považovat jeden týden dovolené navíc či ošatné,“ najdeme mezi připomínkami. Jak výtku vyřešit? Vyškrtnout z návrhu i to málo náhrad.

Nejen kvůli EU

I když je Česko jedinou členskou zemí Evropské unie, která nemá účinnou legislativu upravující postavení státních úředníků, a přijmout takovou normu bylo jednou z přístupových podmínek, není požadavek EU jediným důvodem, proč zákon upravující postavení státních úředníků potřebujeme. O tom, jak funguje státní správa, přece každý ví. Jenže její hlavní boláky projednávaný legislativní zmetek rozhodně vyléčit nepomůže.

Politici mohou být spokojeni. Přijetím zákona si odškrtnou jeden z úkolů, který si stanovili v protikorupční strategii.Začátkem srpna 2010 vláda ve svém programovém prohlášení slibovala, že „předloží návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování a stabilizace veřejné správy“. Tak pěknými sliby to začalo a takovým fiaskem skončilo. Politici však mohou být spokojeni. Přijetím zákona si odškrtnou jeden z úkolů, který si stanovili v protikorupční strategii. Musejí ale doufat, že EK nakonec uchlácholí, že přece jen nějaký zákon týkající se státních úředníků nakonec Česko přijalo.

Je evidentní, že ani sebedokonalejší zákon nezajistí bezproblémové fungování státní správy a bezchybnou práci úředníků. Jenže dobře připravená norma by mohla dnešní stav hodně zlepšit. Proč se to nepodařilo? Protože je takový zákon odpovědným lidem v podstatě lhostejný? Protože dnešní stav mnohým vlivným vyhovuje? Pravdivé budou asi obě možnosti.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.6.2013 09:49 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.