Vláda hledá krmení pro filmový fond, média vrčí

Do státního fondu kinematografie by mělo ročně plynout celkem až 300 milionů korun. I od poskytovatelů internetových videoslužeb.

David Kasl 2.3.2012

Vláda tento týden schválila zcela nový zákon, který by měl, pokud projde legislativním procesem, změnit pravidla pro financování českého filmu. Návrh předložený ministerstvem kultury ihned vyvolal záporné reakce. Do Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie by totiž měli nově přispívat i provozovatelé on-line služeb a satelitních a kabelových televizí.

Výpadek příjmů fondu z reklamy na České televizi, který do loňského roku činil ročně 150 milionů korun, kompenzuje vloni přijatá takzvaná druhá diginovela – dle ní do fondu přispívají komerční televize dvěma procenty z ročních reklamních výnosů (týká se televizí Nova, prima a TV Barrandov).

To ale nestačí, uvedla pro agenturu ČTK mluvčí ministerstva kultury Eva Tichá. „Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že fond by měl v příštích letech digitálně restaurovat většinu filmů, které má ve správě, digitalizovat regionální kina, podporovat tvorbu scénářů, výrobu, distribuci i festivaly, bylo nutné nalézt zdroje další,“ říká Tichá.

Od vstupenek po kabelovky

Které zdroje to jsou? Zatímco dosud dostával státní fond jednu korunu ze vstupenky do kina, nově by mu mělo náležet jedno procento z její ceny. Zatížení z poplatku se dle ministerstva kultury při této variantě sníží pro menší kina a mírně zvýší pro multikina, přičemž celkové zatížení by se zvýšit nemělo.

Zpoplatnění filmů ve správě fondu (spravuje licence k filmům vyrobeným v letech 1964 až 1992) by mělo generovat 20 až 40 milionů korun. Celkový roční příjem fondu včetně odvodů od provozovatelů on-line služeb a satelitních a kabelových televizí odhaduje premiér Petr Nečas na 250 až 300 milionů korun.

Subjekty, které by se na financování fondu podílely, by podle vládního návrhu mohly u fondu žádat o podporu a jejich zástupci by byli voleni do jeho výboru. Tento model v návrhu zákona vychází z Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie, kterou vláda schválila v prosinci 2010. Další návrhy financování kinematografického fondu například ze státního rozpočtu, odvodu z výnosu z loterií či daňovými úlevami neuspěly v meziresortním připomínkovém řízení. Zákon by měl platit od 1. ledna 2013, poplatky z audiovizuálních mediálních služeb by měli jejich poskytovatelé odvádět až od roku 2016.

Selektivní podpora?

S návrhem financování nesouhlasí například prezident České asociace elektronických komunikací Zdeněk Vaníček. „Počítá s výběrem poplatků do kinematografického fondu i od provozovatelů kabelové televize. Jedná se v podstatě o formu daně pro vybrané společnosti, byť v úrovni jednoho procenta z ceny kabelové televize,“ uvedl Vaníček pro ČTK. Za systémové řešení považuje podporu z veřejných zdrojů. Návrh zákona dle něj zatěžuje firmy další administrativou a naplňuje znaky selektivní veřejné podpory podnikatelským subjektům, rozuměj úspěšným žadatelům o příspěvek z fondu.

Kuriózní se zdá být snaha naplnit fond na podporu kinematografie novými zdroji příjmů při pohledu na úsporné plány Miroslava KalouskaPodobně reagovala pro server Česká média ředitelka Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR) Kateřina Hrubešová, které vadí nařízení paušální platby provozovatelům audiovizuálního mediálního obsahu do společného fondu kinematografie, jež se týká také poskytovatelů internetových videoslužeb na vyžádání (návrh zákona stanovuje sazbu ve výši půl procenta z poplatku za zhlédnutí či z předplatného). „V praxi to znamená zdanění internetu, respektive těch, kteří jsou vůbec ochotni za něco na internetu platit,“ uvedla Hrubešová s dovětkem: „Vůbec nechápu, proč mají uživatelé internetu přispívat na fond kinematografie.“

Trochu kuriózní se zdá být snaha naplnit fond na podporu kinematografie novými zdroji příjmů při pohledu na plány ministra financí Miroslava Kalouska. Týž den, kdy vláda schválila zmíněný zákon, tedy ve středu, totiž jeho resort zveřejnil Návrh úspor v organizačních složkách státu a státních fondech. Mezi fondy, které Kalousek navrhuje zcela zrušit, je i Státní fond na podporu a rozvoj kinematografie, který by se měl „včlenit do ministerstva kultury“.

Jak se „uživí“ český film

Zajímavost na závěr: Doprovodný materiál k návrhu zákona na modelovém příkladu uvádí „návratnost“ investic do českých filmů. Aby byli investoři plus minus na nule, muselo by jejich dílo při průměrném rozpočtu na český biják ve výši 28 milionů korun v kinech zhlédnout milion diváků. To se děje opravdu jen výjimečně. Jak píše ministerstvo kultury, většina českých filmů, které v posledních letech dosáhly milionové návštěvnosti, měla rozpočet vyšší než 30 milionů korun – například Bathory (330 milionů), Vratné lahve (60 milionů), Obsluhoval jsem anglického krále (80 milionů). Výjimkou je například Líbáš jako bůh se zhruba 30milionovým rozpočtem.

Kdo všechno si „cestou“ z příjmů z promítání uzobne? Opět modelový příklad uvedený v doprovodném materiálu ministerstva kultury k návrhu zákona:

  • Rozpočet na film: 28 milionů korun
  • Průměrná cena vstupenky: 100 korun
  • Počet diváků: 1 milion
  • Odvod státnímu fondu: -1 milion
  • Hrubé tržby: 99 milionů
  • DPH (10 %): -9,9 milionu
  • Poplatek OSA: - 0,45 milionu (0,5 % hrubých tržeb po odečtu DPH)
  • Čisté tržby: 88,7 milionu
  • Podíl kin: -50,5 milionu (průměrně si kina nechávají 57 % tržeb)
  • Provize distributora (15 %): -5,7 milionu
  • Distribuční náklady: -5 milionů
  • Čistý výnos producenta (případně koproducentů a investorů): 27,4 milionu

Počet příspěvků: 2, poslední 5.3.2012 07:33 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.