Víte, co si čte vaše čtečka?

Recept na perfektní knihu je na cestě. Koncerny jako Amazon, Google a Apple začaly analyzovat čtecí návyky svých zákazníků.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Co ví koncern Amazon:

  • Že přečíst čtvrtou knihu nazvanou Hostina pro vrány z fantasy série Píseň ledu a ohně od amerického autora George R. R. Martina mi zabralo 14 hodin čistého času a četl jsem ji průměrnou rychlostí 55 stránek za hodinu.
  • Že jsem na stránce 544 knihu odložil, a než jsem se k ní znovu vrátil, užil si týdenní románek s bestsellerem Christophera McDougalla Born to run (Zrozeni k běhu), kde jsem si zvýraznil část o drobných semínkách šalvěje hispánské (zvaných chia) a pod jim věnovaným odstavcem si udělal poznámku, že si tuto pověstnou potravu aztéckých válečníků musím nutně obstarat.
  • Že jakmile jsem obě knihy dočetl, téměř okamžitě jsem si objednal zatím poslední pokračování ságy Píseň ledu a ohně Tanec s draky, a že jsem aktuálně na stránce 382.
  • A samozřejmě ví i to, že jelikož příběh od posledního dílu stagnuje, čím dál častěji nakoukávám do mnohem zábavnější autobiografie legendárního amerického pornoherce Rona Jeremyho příznačně nazvané The Hardest Man in Showbiz, kde Ron mimo jiné vysvětluje, proč se natáčení filmu pro dospělé neobejde bez kuřecího vývaru...

Jak je možné, že největší internetový prodejce knih je o mých čtecích návycích tak dobře informovaný? Ne, nejsem v denním e-mailovém kontaktu s Jeffem Bezosem, zakladatelem společnosti. Jen všechny ty knihy čtu na amazonské digitální čtečce Kindle a ta mě špehuje, protože jsem jí to povolil, když jsem – jelikož mi nic jiného nezbylo – souhlasil s obecnými podmínkami užívání.

Znej své přístroje

Špicluje mě Facebook Marka Zuckerberga, špicluje mě Twitter i veškeré služby spadající pod googlovské impérium Sergeye Brina a Larryho Page. Prostřednictvím novely o elektronických komunikacích se mě snaží dokonce špiclovat i stát – a tak když nedávno deník The Wall Street Journal (WSJ) publikoval obsáhlou reportáž o tom, že mě sleduje i má digitální čtečka, zas až tak mě to nepřekvapilo.

Čtení bylo po stovky let soukromým aktem, jakousi intimní výměnou mezi čtenářem a slovy na stráncePřesto je v dnešní digitalizované době, jak ostatně neustále zdůrazňuje i právník a ideolog organizace Free Software Foundation Eben Moglen, nesmírně důležité být si vědom toho, jakou roli jednotlivé technologie v našich životech vlastně hrají a jak dalece do nich zasahují. Kdyby například váš elektrický kartáček společně s rychlovarnou konvicí v tichosti plánovaly vyhlazení vás i vaší rodiny, zajisté byste to chtěli vědět. V případě překvapivě zvědavých elektronických knih se o možných budoucích vraždách čtenářů samozřejmě zatím spekulovat nedá, rozhodně ale stojí za zamyšlení, zda je dobré, aby velké nadnárodní firmy věděly, co, jak a kdy čteme.

Deník WSJ zdůrazňuje, že čtení bylo po stovky let soukromým aktem, jakousi intimní výměnou mezi čtenářem a slovy na stránce. Digitální čtečky tento akt navždy změnily a čtení transformovaly v něco měřitelného a v podstatě veřejného. V minulosti nakladatelé a spisovatelé neměli ani tušení, co se děje, když čtenář otevře novou knihu. Čte úvod? Zajímá ho poděkování na poslední straně? Nekoupil si knihu náhodou jen jako doplněk do nového bytu? Dnes e-knihy nechávají nakladatele nahlédnout do světa ukrytého za prodejními čísly a neodhalují jen, jací lidé kupují jaké knihy, ale i to, jak je čtou.

Recept na dokonalou knihu

Například i společnost Barnes & Noble, která prostřednictvím své čtečky Nook zabírá 25 až 30 procent amerického trhu s digitálními knihami, začala nedávno analyzovat digitální čtecí návyky svých zákazníku. Speciální analytický team u Barnes & Noble zajímá, jak rychle lidé své knihy čtou, co je může od čtení odradit, jaké pasáže si s oblibou podtrhávají, jaký vztah ke svým knihám mají fanoušci jednotlivých žánrů a podobně. Podle viceprezidenta pro oblast e-knih Jima Hilta firma nasbírané vědomosti sdílí s nakladateli, aby jim pomohla vytvořit knihy, které budeme číst radši a s větším nadšením.

Analýza digitálních čtenářů je teprve v začátcích a poznatky zatím nejsou nijak zvlášť světoborné...Hilt přiznává, že je analýza digitálních čtenářů teprve v začátcích a poznatky zatím nejsou nijak zvlášť světoborné. Upřímně, pravděpodobně by se k nim dopracoval každý, kdo by se chvíli zamyslel nad bestsellerovým žebříčkem – zatím. Tak například romány se čtou většinou na jeden zátah, zatímco četba literatury faktu je často přerušována. Fandové sci-fi, fantasy a kriminálních zápletek čtou víc a zejména rychleji než čtenáři vážné literatury a většinu knih dočtou až do konce.

„Snažíme se zjistit, kdy čtenáři ztrácejí o knihu zájem a co můžeme udělat, abychom tomu zabránili,“ říká Hilt. „Když pomůžeme autorům vytvářet lepší knihy, budou z toho těžit všichni.“ Již zmíněný George R. R. Martin by například mohl dostat od svého nakladatele informaci, že jeho neustálé podrobné popisování úplně všeho čtenáře během Tance s draky pomalu začíná nudit, a bylo by tudíž dobré, aby šestý díl přinesl trochu víc akce a aby se Daenerys Targaryen, dědička rodu Targaryenů a královna Dothraků, po několika tisících stránkách dostala konečně na pevninu!

Konec „choulostivého“ obsahu?

Autoři takové informace uvítají. „Pokud lze nějakým způsobem zjistit, že je kniha například příliš dlouhá a bylo by lepší ji zestručnit, tak bych o takovou informaci měl rozhodně zájem,“ řekl deníku WSJ Scott Turow, prezident americké autorské organizace The Authors Guild. A dodal, že spisovatelé do dneška vlastně nevěděli, kdo jejich knihy čte.

Recept na dokonalou knihu, jenž se na základě nových poznatků sestavuje, by mohl bránit kreativním úletům, z nichž se rodí skvělá literaturaJiní se obávají, že by recept, jenž se na základě nových poznatků sestavuje, mohl bránit kreativním úletům, z nichž se rodí skvělá literatura. „Přece nezkrátíme Vojnu a mír jen proto, že ji někteří čtenáři nedočetli,“ kontruje Jonathan Galassi z nakladatelství Farrar, Straus & Giroux. Přesto se zdá, že právě důkladná analýza bude novou zbraní v boji o větší podíl na knižním trhu, a především o čtenáře, jejichž pozornost v dnešní době čím dál tím častěji odvádějí sociální média a spol.

Nejsilnější pozici v tomto ohledu má americký gigant Amazon, který má pod palcem kompletní infrastrukturu od první stránky napsané autorem až po poslední stránku přečtenou zákazníkem. Není žádným tajemstvím, že Amazon informace o čtenářských návycích svých zákazníků sleduje a uchovává. „Je to jakási kolektivní inteligence všech čtenářů Kindlu,“ potvrzuje mluvčí společnosti Kinley Pearsall, který odmítl upřesnit, jakým způsobem firma nasbíraná data analyzuje.

Proti jsou logicky ochránci soukromí. „V ideální společnosti je to, co čtete, jen a jen vaše věc,“ říká Cindy Cohnová z organizace Electronic Frontier Foundation a upozorňuje, že v současnosti nemají zákazníci Amazonu jinou možnost, než se špehováním souhlasit. Expert na kyberbezpečnost Bruce Schneider se zase obává, že by lidé mohli přestat číst digitální knihy s „choulostivým“ obsahem: „Na světě existuje nespočet věcí, které čteme a chceme je číst v soukromí.“

No řekněte, stáhli byste si do Kindlu knihu o tom, jak se konečně zbavit kapavky, kdybyste věděli, že v zákulisí někdo detailně analyzuje, které stránky jste četli nejpečlivěji? A že vaše sousedka by mohla již zítra dostat e-mail, ve kterém Amazon rozebírá, jaké knihy si v posledním měsíci koupili její facebookoví přátelé?

V Česku to dítě teprve učíme chodit

Takového scénáře se v Česku zatím obávat nemusíme. Alespoň to tvrdí Martin Lipert, spoluzakladatel největšího českého portálu s elektronickými knihami eReading.cz, který tento týden představil druhou generaci své čtečky. Rozsáhlé analýzy by zásadní mírou zvyšovaly práci editorů. Trend je přitom na malém českém trhu přesně opačný. „Autor, rukopis, grafik, sazeč, redakční práce – je přeci úplně jedno, zda to vydáváte elektronicky či v tištěné podobě,“ říká Martin Lipert z eReading.czEditorů ubývá, protože na ně nejsou peníze. „Dnes se knihy u nás vydávají lowcostovým způsobem. Na nějaké hraní si s detaily a analýzy nejsou peníze. To bychom museli být na úplně jiném trhu,“ míní Lipert, podle kterého je Česká republika, co se elektronických knih týká, zhruba pět let za Amerikou. „My to dítě teprve učíme chodit,“ říká.

Spíš než to, jak špehovat čtenáře českých knih, Lipert v současnosti řeší, jak zprovodit ze světa fámu, že produkce e-knih je levnější než výroba těch klasických tištěných. „Autor, rukopis, grafik, sazeč, redakční práce – je přeci úplně jedno, zda to vydáváte elektronicky či v tištěné podobě. Navíc je u e-knih v současné chvíli několikanásobně dražší distribuce. Investice do technologií byly velmi nákladné a prostě zatím neprodáváme ročně dvacet milionů kusů,“ nastiňuje Lipert tvrdou realitu českého trhu.

Americký e-readingový sen

V Americe je podle společnosti Forrester Research v současné chvíli v provozu 40 milionů čteček a 65 milionů tabletů. Asociace amerických nakladatelů nedávno zveřejnila, že obrat z elektronických knih tam v prvním čtvrtletí 2012 činil 282 milionů dolarů, zatímco obrat z tištěných knih dosáhl pouze na 230 milionů dolarů.

O takových číslech si Lipert může nechat jen zdát. Dle něj má český knižní trh hodnotu zhruba pěti miliard korun, elektronické knihy přitom představují pouze 0,6procentní podíl, včetně pirátských kopií. Trh má navíc jednu obrovskou nevýhodu: „Ty e-books musí zaplatit český čtenář. Nikdo jiný to neudělá. Když vydáte hudbu, třeba i českou, máte možnost, že si ji koupí i lidé v zahraničí. Jazyková vazba je tam mnohem slabší. Ale dostat se z České republiky na světový trh na poli knih je nesmírně těžké a vyhrazeno pouze pro několik málo vyvolených,“ říká Lipert.

A tak zatímco spoluzakladatel české platformy eReading bojuje s černými pasažéry a českými zákazníky, kteří prý preferují mít vše zdarma, i když by to znamenalo smířit se s horší kvalitou, na americkém trhu vznikají nakladatelství typu Sourcebooks, jež vydávají knihy nejprve v jakési digitální beta verzi, a až později na základě rad a komentářů čtenářů publikují přepracovanou verzi tištěnou.

Ze sílící popularity čteček těží rovněž společnost Coliloquy, jež společně se svými autory vytváří takzvanou aktivní literaturu, tedy knihy, jejichž děj i jednotlivé postavy mohou čtenáři ovlivňovat a spoluvytvářet v reálném čase. To tam je Hrabalovo: „Obsah knihy je ten, který tam je.“

Počet příspěvků: 3, poslední 24.7.2012 10:42 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.