Více než třem milionům Čechů jejich penzijní spoření prodělává

Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj přinášely penzijní fondy v Česku v uplynulých 15 letech každoroční průměrné reálné zhodnocení, to po započtení inflace, -0,2 procenta – ze 100 tisíc zůstane jen 97 tisíc korun. Výnosy z méně rizikových nástrojů, v nichž investují transformované fondy, jsou totiž nižší než inflace.

Penze - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Penze - ilustrační foto | foto: MAFRA - Tomáš Krist
Penze - ilustrační foto

Na výpisu zisk, ve skutečnosti ztráta. Více než třem milionům Čechů, kteří si na důchod spoří v nejkonzervativnějších penzijních fondech, ukrajuje inflace z jejich peněz více, než jim je správce zhodnotí. Podle analýzy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Pension Markets in Focus 2020 dosáhly penzijní fondy v Česku za uplynulých deset i patnáct let průměrného reálného zhodnocení minus 0,2 procenta ročně, za uplynulých pět let dokonce minus jedno procento.

„Za uplynulých pět a deset let je na tom hůře jen Turecko, které ale zápasí s vysokou inflací. Za uplynulých patnáct let jsou horší některé pobaltské země. Ty se ale dostaly v nedávných letech do černých čísel,“ konstatuje Petr Brabec z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE).

Největší zhodnocení

Kolik vydělá Čech v porovnání například s Nizozemcem v penzijních fondech lze ukázat na modelovém příkladu. Oba začali v roce 2004 na stejné startovací čáře. Jak český, tak nizozemský klient měl ve fondu naspořeno 100 tisíc korun. Pro zjednodušení předpokládejme, že se v čase nemění kurz koruny k euru. Dle OECD přinášely fondy v Nizozemsku v uplynulých 15 letech každoroční průměrné reálné zhodnocení, to po započtení inflace, 4,8 procenta, v případě těch českých -0,2 procenta.

Českému střadateli tedy zbude po 15 letech v reálném vyjádření z původních 100 tisíc jen 97 tisíc korun. Klient nizozemského penzijního fondu má více než 200 tisíc korun. „Důvodem je velký objem prostředků v transformovaných fondech,“ tvrdí Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Do nich spoří klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do konce roku 2012, a nelze do nich již vstupovat. Dle zákona musí transformované fondy klientům garantovat roční nezáporné zhodnocení. Proto se nepouštějí do velkého rizika.

Kdo zvolí dynamické fondy, ten si vydělá na penzi nejvíc, ale s tím, že vývoj jeho zhodnocení bude během let oscilovat mezi hubenými a tučnými roky. Trh zatím vždy případné ztráty dokázal rychle odmazat.

„Pokud by byl transformovaný fond v minusu, rozdíl do nuly by klientům musela dorovnat penzijní společnost,“ upřesňuje Brabec z VŠE. Proto tyto fondy investují velmi konzervativně, především do státních dluhopisů. Jak vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ), loni dosáhly transformované fondy zhodnocení od 0,6 procenta do 1,75 procenta. Pokud odečteme inflaci 2,8 procenta, pak všichni jejich střadatelé prodělali.

Přestože obdobných výsledků dosahují transformované fondy roky, zůstává v nich 3,2 milionu Čechů. Od roku 2013 mohou zájemci o spoření v penzijních fondech investovat do účastnických penzijních fondů. Do nich lze převést prostředky i z transformovaných fondů. V účastnických fondech si na důchod spoří 1,2 milionu lidí. Zákon negarantuje žádné zhodnocení, každý klient se může rozhodnout pro jednu z investičních strategií. Ty se liší mírou rizika a platí, že vyšší míra rizika je spojena s možností vyššího zhodnocení.

„Kdo zvolí dynamické fondy, ten si vydělá na penzi nejvíc, ale s tím, že vývoj jeho zhodnocení bude během let oscilovat mezi hubenými a tučnými roky,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Dodává, že zatím vždy případné ztráty dokázal trh rychle odmazat.Loni dosáhly dle ČSÚ účastnické fondy zhodnocení od 1,2 procenta do 25,31 procenta. Analýzy OECD, které mapují výkonnost penzijních fondů, vyznívaly pro Česko již dříve podobně jako ta aktuální.

Státní motivace

Paradoxní je, že stát takto nevýkonný systém velkoryse podporuje. Na státní podporu má nárok každý, kdo do nějakého penzijního fondu přispívá aspoň 300 korun měsíčně. „Státní příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření dosáhly loni 7,25 miliardy korun, za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků 3,7 miliardy korun,“ upřesňuje Jakub Vintrlík.

Ministerstvo financí připravilo novelu příslušného zákona a poslalo ji do sněmovny. Pokud bude schválena, umožní účast v transformovaných a účastnických fondech současně. Stát by měl motivovat lidi, aby v transformovaných fondech nezůstávali.

„Když něco nefunguje, tak se to nemá podporovat,“ je přesvědčen Petr Brabec z VŠE. Dle něho zatím chyběla ke změně systému politická odvaha. Ministerstvo financí připravilo novelu příslušného zákona a poslalo ji do sněmovny. Pokud bude schválena, umožní účast v transformovaných a účastnických fondech současně. Brabec je přesvědčen, že stát by měl motivovat lidi, aby v transformovaných fondech nezůstávali.

„Určitě nepovažuji za řešení okamžitě nakázat všem lidem opustit konzervativní transformované fondy a přejít do účastnických fondů,“ říká. Důležitou roli při rozhodování každého jednotlivce totiž hraje věk a ochota podstoupit riziko. Nutné je prý také zvýšit finanční gramotnost, aby každý věděl, že pokud investuje alespoň lehce rizikově, jeho nakumulované zhodnocení může být násobně vyšší.

Obdobný názor zastává i Aleš Poklop. „V transformovaných fondech by ideálně měli zůstat jen lidé před důchodem. Ty ostatní by k přechodu do účastnických fondů mohl stát motivovat tím, že by jim ukončil podporu v transformovaných fondech,“ nastiňuje jedno z možných řešení Brabec.

Počet příspěvků: 3, poslední 15.12.2020 08:12 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.