Víc peněz pro agenty – ale co kontrola?

Přiostření bezpečnostní situace po útoku v Paříži potvrdilo, jak aktuální je hrozba islámského terorismu. Premiér Bohuslav Sobotka chce navýšit rozpočet i personál Bezpečnostní informační služby (BIS). To ale nemusí stačit. O návrhu zákona o kontrole bezpečnostních služeb stále probíhá na vládě i v parlamentu jen debata...

Martin Shabu 22.1.2015
Až teroristické útoky ve Francii spolu s hrozbou Islámského státu (na snímku) rozhýbaly politiky k akci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Až teroristické útoky ve Francii spolu s hrozbou Islámského státu (na snímku) rozhýbaly politiky k akci. | foto: Reuters
Kulturní „genocida“ Islámskému státu slouží jako zbraň, jíž demonstruje svoji...

Tento týden v pondělí vláda schválila novelu zákona o tajných službách, která posílí pravomoci civilní kontrarozvědky BIS. Zákon by měl službě usnadnit život. A to hned ve třech ohledech.

Dalším posílením pravomocí BIS je možnost zjistit od operátorů, komu patří telefonní stanice, s níž si sledovaný volá

Agenti získají přístup k informacím od bank a daňové správy. To jim například usnadní zjistit, zda si podezřelá osoba či subjekt nežije nad poměry, aniž by měla adekvátní legální příjmy a majetek. To se již nebude týkat pouze podezřelých z terorismu, ale také z organizovaného zločinu a korupce.

Dalším posílením pravomocí BIS je možnost zjistit od operátorů, komu patří telefonní stanice, s níž si sledovaný volá. Zdánlivě samozřejmá věc nyní možná není. Respektive možná je, ale stojí službu nemalé úsilí. „Členové výboru se dokonce divili, že tato oprávnění tajné služby už dávno nemají,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Co a proč chtějí zpravodajci?

Ředitel BIS Jiří Lang.

Ředitel BIS Jiří Lang.

Novela zákona o zpravodajských službách agentům umožní získávat nově tři okruhy informací:

  • získávat informace od finanční správy z daňového přiznání
  • využívat informací od bank o jejich klientech
  • mít od telefonních operátorů informace, které by umožnily identifikovat komunikující osoby, tedy zjistit, kdo s kým volal

Z důvodové zprávy lze vyčíst, že BIS požaduje přístup k dalším citlivým informacím kvůli ochraně důležitých ekonomických zájmů státu, pro boj s organizovaným zločinem, terorismem a korupcí. Až teroristické útoky ve Francii spolu s hrozbou Islámského státu rozhýbaly politiky k akci.

Rande se špiony

Právě poslanci zmíněného výboru se minulou středu zúčastnili mimořádného zasedání v centrále BIS, kam přišli i ředitelé zbývajících dvou tajných služeb, a sice Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenského zpravodajství (VZ). Na jednání se řešila především současná bezpečnostní situace. Podle předsedy Váni by teď měly všechny tři služby předložit seznam toho, co by pro zajištění bezpečnosti potřebovaly. Bude pak na vládě, co z toho přijme.

Vláda chce posílit personální kapacity a technické vybavení Bezpečnostní informační služby. Větší kontrola tajných služeb není na pořadu dne.

Premiér, ale i další představitelé už deklarovali, že kabinet je připraven poskytnout agentům více peněz. Neoficiálně se hovořilo o sumě okolo miliardy korun pro BIS, premiér Sobotka však v nedělních Otázkách Václava Moravce upřesnil, že půjde o „desítky milionů korun“.

Z některých náznaků je možné vytušit, kam by peníze mohly směřovat. Už loni v listopadu sněmovní komise pro kontrolu BIS po setkání s jejím ředitelem Jiřím Langem vyzvala k větší štědrosti ke špionům. Vládě doporučila, aby v tříletém horizontu přispěla na „pokrytí systemizovaných služebních míst, zajištění finančních prostředků na technické prostředky a financování výstavby datového centra“.

O moderních technologiích na vyhodnocení dat se zmínil i další člen výboru pro bezpečnost Ivan Gabal (za KDU-ČSL): „Co se týče technologií, jde například o zařízení na rozpoznávání obličejů.“

Co za to?

V debatě o úkolech zpravodajských služeb by rozhodně neměla zapadnou dvě ale.

Důsledná kontrola služeb slouží jednak jako jistá prevence před přehmaty agentů, ale i jako užitečný nástroj pro zjištění, jak s informacemi od špionů naložili ministři, premiér či prezident

Prakticky po každém větším útkou teroristů se ukázalo, že tajné služby nějaké informace o hrozbě měly, ale nedokázaly je správně a včas vyhodnotit. Vyvstává proto potřeba efektivní analýzy a sdílení získaných informací. To se týká jak spolupráce mezi tajnými službami, tak i výměny mezi agenty, policií a představiteli exekutivy. Kupříkladu v rámci policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu už od roku 2009 působí Národní kontaktní bod pro terorismus. I jeho detektivové se zabývají sběrem, vyhodnocováním a analýzou poznatků o teroristech.

Druhým je důsledná kontrola služeb. Ta slouží jednak jako jistá prevence před přehmaty agentů, ale i jako užitečný nástroj pro zjištění, jak s informacemi od špionů naložili ministři, premiér či prezident. „Do roku 2003, kdy jsem ukončil své působení v BIS, byla parlamentní kontrola, která by se měla zaměřovat především na dodržování ústavnosti, dosti bezzubá,“ napsal ČESKÉ POZICI exředitel BIS Jiří Růžek. Od té doby se mnoho nezměnilo. Ačkoli se vládní koalice zavázala k přípravě zákona o kontrole, bude se jím zabývat až v druhé polovině roku.

Tajné služby dostaly úkol. Musí si říci, co chtějí.

Šéf výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD) ČESKÉ POZICI popsal unikátní schůzku poslanců s řediteli všech tří tajných služeb Česka, která proběhla ve středu 14. ledna.

Šéf poslaneckého výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Kvůli rozpočtovým škrtům v Česku v minulosti odcházelo ze služeb mnoho zkušených lidí. „Prostě nezískávali adekvátní odměnu,“ říká Váňa v rozhovoru.

Debatovali jste o rozšíření pravomocí agentů?

VÁŇA: Mluvili jsme o ledasčem. Samy tajné služby by měly přijít s návrhy, co všechno by potřebovaly. BIS, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace dostaly za úkol, aby vypracovaly přehled, zda potřebují nové kompetence. Vláda pak zváží, jak s těmito návrhy naloží.

Víte, kdy bude vypracován návrh zákona o kontrole zpravodajských služeb?

VÁŇA: Termín zatím není. Stále probíhá debata jak na vládě, tak v parlamentu. Z mého pohledu to není akutní. Všechny služby kontrolu vládní a buď parlamentní, nebo resortní mají. Pokud by ale došlo k zásadnímu rozšiřování pravomocí, tak by mělo dojít i k rozšíření kontroly.

Skrývá podle vás zvýšená kontrola služeb nějaká úskalí?

VÁŇA: Nejsem si jistý, jestli je moudré, aby se stát ke všem svým aktivitám přiznával a aby kupříkladu existovala parlamentní kontrola rozvědky. Pokud někdo v cizině získává zpravodajské informace, zpravidla tím porušuje zákon dané země. Vzniká také problém s oprávněním při případné širší kontrole. Poslanci mají ze zákona prověření na stupeň přísně tajné. Může se stát, že se do sněmovny dostane politik, který ale bude pro stát představovat bezpečnostní riziko.

BIS brzy posílí, není tedy na čase předložit i návrh zákona o kontrole?

VÁŇA: Nepovažuji současné zpřesnění v zákoně – jde o novelu – za nějaké zásadní rozšíření pravomocí. Někteří členové výboru se dokonce divili, že tato oprávnění tajné služby už dávno nemají. Požadované informace z bank či finančních úřadů si sice jistě dokážou zajistit už dnes, je to však mnohdy komplikované. Když jde například o odpověď na dotaz zahraničních partnerů, nemusí na takovou akci být dostatek času. Poskytnutí informací bude ostatně podléhat schválení soudu.

Stěžoval si někdo během středečního jednání na nedostatečnou koordinaci agentů?

VÁŇA: Považuji za důležité, že politici měli možnost od všech tří ředitelů českých tajných služeb slyšet, jak si vzájemnou spolupráci pochvalují. Byl jsem rád, že jsme si vyslechli i příklady velmi úspěšné spolupráce se zahraničními partnery. Tajné služby se jinak nemohou pochlubit úspěchy ani komentovat neúspěchy.

Co říkáte na spekulace o odchodu šéfa BIS Jiřího Langa?

VÁŇA: Byl bych mezi prvními, kdo by to panu řediteli rozmlouval. Už máme dva nové šéfy tajných služeb.

BIS nedávno rozkolísala kauza důstojníka Jana Petržílka (je stíhaný pro vynášení informací Vítu Bártovi – pozn. red.). Není to podle vás signál, že ve službě je něco špatně?

VÁŇA: Občas se něco takového stane i v nejlepších tajných službách. Kvůli rozpočtovým škrtům v Česku v minulosti odcházelo ze služeb mnoho zkušených lidí, kteří prostě nezískávali adekvátní odměnu. Služba kvůli rozpočtu dokonce musela propouštět. Bezpečnostní výbor na toto riziko upozorňuje vládu při projednávání rozpočtu minimálně pět let. Služby jsou dlouhodobě podfinancované.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.1.2015 11:35 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.