Větrná eroze nabývá na síle. Stále víc ohrožuje zemědělskou půdu

Pole sužuje především vodní eroze, kdy přívalový déšť smývá zeminu. To, co způsobuje vítr, jako by zůstávalo stranou zájmu. Jenže zatímco zhruba před deseti lety bylo větrnou erozí ohroženo okolo deseti procent zemědělské půdy, teď okolo 25 procent. Kde odvanutá půda skončí, závisí především na síle a době trvání větru a jeho směru.

Eliška Nová 11.9.2020
eroze půdy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy eroze půdy | foto: VÚMOP v.v.i.
eroze půdy

Trvá to zhruba stejně dlouho, jako než sníte oběd. Nebo než vypijete odpolední kávu. Stačí pár minut a déšť nebo vítr odnesou několik centimetrů ornice. Zabere pak zhruba sto let, než se aspoň centimetr půdy znovu obnoví. Eroze se řadí k nejpalčivějším problémům české krajiny. Platí přitom, že pole sužuje především ta vodní, kdy přívalový déšť smývá zeminu a odnáší ji do řek a potoků. To, co způsobuje vítr, jako by zůstávalo stranou zájmu. Jenže větrná eroze nabývá na síle.

Zatímco zhruba před deseti lety bylo větrnou erozí ohroženo okolo deseti procent zemědělské půdy, teď už okolo 25 procent. „Vzniká už skoro po celé republice. Souvisí se suchem. Zatímco u vodní eroze skončí smyv půdy pod svahy či v tocích, kvůli větrné erozi se prachovité částice mohou dostávat až na velké vzdálenosti od místa vzniku. Koneckonců i u nás se stává, že tady někdy spadne prach až z dalekých pouští Afriky,“ řekl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Velké lány polí

Kde odvanutá půda skončí, závisí především na síle a době trvání větru a jeho směru. Obvykle je to například v příkopech podél silnic. „Ale často také skončí jako prach, který pak doma stíráme z nábytku,“ líčí Vopravil. Kromě ztráty půdy tak ohrožuje i lidské zdraví – jemné částice se dostávají do ovzduší, znečišťují ho a my ho pak dýcháme. Dle Vopravila větrná eroze přispívá ke zvýšení koncentrací jemných prachových částic, platí ale také, že je velký prostor pro výzkum, který by zjistil, jak velká jsou zdravotní rizika.

Měnící se klima způsobí, že půda je kvůli suchu přeschlá. Následně přijde přívalový déšť a s vodou odteče i půda. Člověk tomu všemu v minulosti pomohl, když vytvořil velké lány polí. Není totiž nic, co by odnášenou zeminu zastavilo nebo aspoň zabrzdilo.

Do jisté míry je eroze jak vodní, tak větrná přirozeným jevem. Spolu s klimatickou změnou, ale také intenzivním obhospodařováním krajiny však půdu znehodnocuje stále víc. Měnící se klima způsobí, že půda je kvůli suchu přeschlá. Následně přijde přívalový déšť a s vodou odteče i půda. Člověk tomu všemu v minulosti pomohl, když vytvořil velké lány polí. Není totiž nic, co by odnášenou zeminu zastavilo nebo aspoň zabrzdilo. Široko daleko žádný strom, tráva, remízek ani mez. Nikde nic, jen pole, na kterém se navíc pěstuje jedna plodina pořád dokola, což půdu vysává.

„Dřív se v souvislosti s větrnou erozí mluvilo zejména o oblastech, kde se vyskytují zrnitostně lehčí půdy, což je především jižní a jihovýchodní Morava. Ohroženo je i úrodné Polabí. Dnes ale víme, že větrná eroze vzniká i na zrnitostně těžkých, tedy jílovitých půdách,“ udává Vopravil. Takové se vyskytují například na Litoměřicku či Lounsku. „Nejcitlivější je samozřejmě půda holá, bez vegetačního krytu, například po sklizni nebo zasetí,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Jen jedna plodina

VÚMOP se nyní zabývá i tím, jaká je při působení větru reálná ztráta. Měří ji v terénu větrným tunelem, který působení větru simuluje. „Z měření vyplývá, že takto jsou ohroženy i půdy hlinité, nejúrodnější, což bylo v minulosti opomíjeno,“ dodává Vopravil. Co tedy s tím? Obecně je recept jednoduchý – mít zdravější, pestřejší a členitější krajinu. „V málo členité krajině jsou základní prevencí větrolamy, což mohou být různé pásy keřů, stromů, ale třeba i kamenné zídky, které přenosu částeček půdy brání,“ radí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Od začátku letošního roku museli všichni zemědělci, jejichž půda je erozí ohrožená, pěstovat jednu plodinu maximálně na 30 hektarech. Jinak musejí pole rozdělit. Třeba alejí. A že takových je. Tvoří kolem 60 procent zemědělského fondu v Česku.

Pomoci by měla opatření, která učiní půdu odolnější. Je to například i střídání plodin a pěstování meziplodin, tedy takových, které sice zemědělci nepřinesou prodejní efekt, ale dají půdě živiny. „Důležité je také o půdu pečovat. Základem je dostatečný přísun organických látek do půdy, to je zásadní, avšak dnes často opomíjené,“ líčí Vopravil. Vhod přijdou i technická opatření, například zábrany podobné těm, jež se stavějí v zimě proti sněhovým jazykům.

Spousta dobrého se děje. Od začátku letošního roku museli všichni zemědělci, jejichž půda je erozí ohrožená, pěstovat jednu plodinu maximálně na 30 hektarech. Jinak musejí pole rozdělit. Třeba alejí. A že takových je. Tvoří kolem 60 procent zemědělského fondu v Česku. Různé dotace se snaží zároveň zemědělce ponouknout, aby hospodařili lépe. Nabízí je ministerstvo zemědělství i životního prostředí. Na krajinné prvky, jako jsou meze, remízky i zmíněné větrolamy, lze získat podporu až do sta procent.

Eroze

  • Způsobuje ztráty živin, humusu, osiva a poškozuje i pěstované plodiny.
  • Problém představuje i pro zemědělské stroje, které se po půdě zasažené erozí hůř pohybují.
  • Zvyšuje štěrkovitost půdy.
  • Kvůli větrné erozi mohou prachové částice z odnesené půdy cestovat na velké vzdálenosti. Přispívá ke znečištění ovzduší a ke zvýšení koncentrace jemných prachových částic.
  • Vodní eroze se příliš nezamlouvá vodním organismům, kterým zhoršuje životní prostředí. Snižuje průtoky v řekách a potocích, zanáší nádrže a zvyšuje náklady na úpravu vody.

Příčiny

  • Pěstování širokořádkových plodin – například kukuřice, především na erozně ohrožených půdách.
  • Příliš velké půdní celky, kde nic nebrání odnesení půdy.
  • Rušení remízků či cestních příkopů. Půda je navíc příliš udusaná, a tak hůře umožňuje, aby se do ní vsákla voda.

Zdroj: VÚMOP

Počet příspěvků: 1, poslední 21.9.2020 09:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.