Věra Jourová: S unijními dotacemi se veřejně kšeftuje

Kvůli potížím s čerpáním peněz z Bruselu může Česko dle bývalé náměstkyně ministra pro místní rozvoj přijít až o 100 miliard korun.

Věra Jourová teď radí při čerpání peněz z evropských fondů ve vlastní firmě především zahraničním vládám. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Věra Jourová teď radí při čerpání peněz z evropských fondů ve vlastní firmě především zahraničním vládám.

Vyrovnaná, usměvavá, ale nekompromisní. Těmito dojmy působila během rozhovoru bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Na první pohled by člověk ani neřekl, že tato matka dvou dětí strávila měsíc za mřížemi a prošla si několikaletým veřejným ostouzením kvůli kauze Budišov. Na konci tohoto martýria byl verdikt soudu, že nikdy nic nezákonného nespáchala – případ byl dle soudců vykonstruovaný.

Nečekaná životní lekce poskytla expertce na evropské fondy dostatečný vhled do zákulisí české politiky, byznysu a světa miliardových dotací. Ty ji ostatně živí dodnes, ale v soukromé sféře. Láká ji však i politika. V roce 2009 kandidovala za Evropskou demokratickou stranu do europarlamentu, ale neuspěla. V budoucnu by ráda, jak řekla ČESKÉ POZICI, spojila své síly s hnutím ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše.

ČESKÁ POZICE: Už víte, kdo byl iniciátorem aféry, v níž jste měla v roce 2006 figurovat jako příjemce několikamilionového úplatku?

JOUROVÁ: Bylo to účelové obvinění. Řídila jsem systém evropských fondů. Měla jsem však podpisové pravomoci i u českých dotací. Rozhodla jsem se, že jednu českou dotaci nepodepíšu, protože to byl podvod. A bylo to v situaci, kdy se už proplatilo jistému architektovi Marku Říčařovi (v roce 2010 byl odsouzen za dotační podvod na šest let do vězení — pozn. red.) 16 milionů korun. Byly na mě tlaky, ať si nezahrávám a podepíšu to.

ČESKÁ POZICE: Ale to jste neudělala…

JOUROVÁ: Týden po tom, co jsem naposledy řekla, že to podepsat nelze, jsem byla z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vyhozena. Záhy jsem se dozvěděla, že kamarád Říčaře říkal, že jsem vzala úplatek. Smála jsem se, co všechno si ti šílenci vymyslí. Brala jsem to na lehkou váhu. Za deset měsíců jsem ale byla zatčená na Ruzyni.

ČESKÁ POZICE: Proč vás obvinili až deset měsíců po odchodu z MMR?

Paroubek měl před volbami, a bylo proto potřeba vyrobit skandálJOUROVÁ: Primární bylo dostat mě z ministerstva. U odsouzených byla nalezena korespondence, v níž bylo uvedeno, že je potřeba, abych na ministerstvu nebyla, jinak končí „spanilé“ jízdy. To, co přišlo potom, byla podle mne politická hra, v níž nešlo o Jourovou, ale o mého bývalého šéfa a pozdějšího premiéra Jiřího Paroubka (byl ministrem pro místní rozvoj od srpna 2004 do dubna 2005 — pozn. red.). Měl před volbami, a bylo proto potřeba vyrobit skandál. Četla jsem celý trestní spis, takže mám z čeho si tu mozaiku poskládat.

ČESKÁ POZICE: Jeden bývalý vysoce postavený úředník ministerstva zemědělství mi řekl, že na vás sháněl kompromitující materiál bývalý ministr za ODS Petr Gandalovič. Na jedné poradě v roce 2006 údajně řekl podřízeným: „Najděte něco na Jourovou!“

JOUROVÁ: Je to možné, ale divila bych se tomu. Bylo by to pro mě zklamání. V době, kdy jsem byla na MMR, tak on zastával post primátora v Ústí nad Labem. Se starosty a primátory měst jsem mluvila, aby čerpali fondy a rozuměli problematice. Bylo to v popisu mé práce. Měla jsem pocit, že s ním mám normální pracovní vztahy. A nezavdala jsem mu ani příčinu, aby si mohl myslet, že jsem zkorumpovatelná.

ČESKÁ POZICE: Jste přesvědčena, že za vaší diskreditací byla ODS, která chtěla pošpinit Jiřího Paroubka?

JOUROVÁ: Myslím si, že koncovka mého případu měla náboj, o kterém mluvíte.

ČESKÁ POZICE: Proč jste ukončila členství v ČSSD?

JOUROVÁ: Potkala jsem ve straně mnoho lidí, kterým bych nepodala ruku. Zjistila jsem to během posledního roku na ministerstvu. Předtím jsem tam dva roky pracovala jako ředitelka odboru. Když v roce 2004 padla Špidlova vláda a ČSSD získala MMR, tak jsem začala přicházet do styku s vrcholnou politikou strany. Do té doby jsem byla řadovou členkou ČSSD v Třebíči a ani jsem netoužila po politické kariéře.

ČESKÁ POZICE: Co vám na sociální demokracii konkrétně vadilo?

JOUROVÁ: To se netýkalo jen lidí v ČSSD. Lze to zobecnit. Vadilo mi přesvědčení lidí napojených na politiku, že když se na mě zadupe, tak evropské peníze půjdou tam, kam je potřeba. „Vadilo mi přesvědčení lidí napojených na politiku, že když se na mě zadupe, tak evropské peníze půjdou tam, kam je potřeba“V tom jsem se dlouhodobě neosvědčovala. Dovedete si jistě představit, jaké vztahy jsem s těmi lidmi měla. Nepotřebovala jsem žádnou stranu, abych dělala odbornou práci.

ČESKÁ POZICE: Jak jste daleko s vymáháním odškodného na českém státě?

JOUROVÁ: Stále žádám odškodné a omluvu. Jsem po odvolacím soudu, který zamítl žádost o žalobu na nemateriální újmu, čímž se rozumí dobré jméno, zdraví a prestiž. V příštích dnech podám odvolání k Nejvyššímu soudu. Materiální újmu ve výši 3,5 milionu korun — objem smluv, které mi byly vypovězeny po obvinění — vrátil soud k první instanci k přezkoumání. Reálně jsem tedy nic nedostala.

ČESKÁ POZICE: Kolik vás stály soudní tahanice?

JOUROVÁ: Obrana v té věci mě stála několik stovek tisíc korun.

Tak tady máte přes držku

ČESKÁ POZICE: Podnítilo to ve vás zájem o studium práv?

JOUROVÁ: Byla jsem na dně. Potřebovala jsem nějak zaměstnat hlavu. Řekla jsem si, že se naučím na přijímačky. Hlavní motiv ale bylo něco jiného. Teď budu parafrázovat Švejka: Zavřeli jste mě, tak tady máte přes držku.

ČESKÁ POZICE: V kolikátém ročníku jste?

JOUROVÁ: Mám za sebou pět let denního studia. V létě končím. Zbývá mi udělat v květnu dvě státnice a obhájit diplomku, 19. dubna jsem ji odevzdala. (Smích.)

ČESKÁ POZICE: Věříte české justici?

JOUROVÁ: Mám minimalistické požadavky a stále věřím, že jsou u nás i nezávislí soudci, kteří „drží“ celou spravedlnost. Pro mě bylo nejhorší zjištění, v jaké shodě zafungovala policie, státní zastupitelství a soud v momentě, kdy mě poslali do vazby. V takových případech mám z justice strach. Strach mi nahánějí i jednotliví státní zástupci.

ČESKÁ POZICE: Kteří to jsou?

JOUROVÁ: Například je to dáma, která mě obvinila. Její jméno jsem ale záměrně zcela vytěsnila. V mém případě totiž nebyla jediná indicie, aby mě vzali do vazby. Odkazovali se na nahrávky skrytou kamerou ze srpna 2006, tedy osm měsíců po odchodu z MMR. Obvinění přitom znělo: Vzala úplatek ve funkci.

ČESKÁ POZICE: V čem obvinění spočívalo?

JOUROVÁ: To dosud nevím, a to jsem četla celý spis.

ČESKÁ POZICE:  A co policisté Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kteří vás vyšetřovali. Těm to nebylo divné?

JOUROVÁ: Bylo. Policisté mi při domovní prohlídce řekli, že vědí, že to na mě někdo „ušil“, ale že nemohou jinak. „Policisté mi při domovní prohlídce řekli, že vědí, že to na mě někdo „ušil“, ale že nemohou jinak“Před dvěma lety se mi v jednom rozhovoru omluvil i Jan Kubice (dříve šéf ÚOOZ, dnes ministr vnitra — pozn. red.).

ČESKÁ POZICE: Kdysi jste prohlásila, že u nás existuje „právo na právo“. Co jste tím myslela?

JOUROVÁ: Stala jsem se obětí justičního omylu. Měla jsem ale možnost odejít do emigrace a vydělávat si na živobytí a advokáty v cizině. Tuto možnost mnoho lidí, kterým se stalo něco podobného, nemá. Obhajoba je totiž do značné míry závislá na financích.

Chce to obrnit se

ČESKÁ POZICE: Jak se díváte na fakt, že se na vaši kauzu odvolával například exministr obrany Martin Barták, jenž byl rovněž obviněn z korupce?

JOUROVÁ: To mi vadí. Dělám totiž mouřenína lidem, kterým se to hodí. Nejdřív všichni říkali: hele, ona je součástí systému, který je prolezlý korupcí. Odvolávali se na to všichni protikorupční bojovníci. Když jsem se po obrovské snaze dokázala obhájit a změnit mediální obraz, tak jsem s hrůzou zjistila, že se znovu hodím. Těmto lidem nejde o mě, ale o to, abych byla převodním článkem, aby vypadali lépe.

ČESKÁ POZICE: Mimochodem, nedávno byla v kauze ProMoPro obviněna náměstkyně Alexandra Vondry z dob českého předsednictví EU Jana Hendrichová. Zasvěcení lidé o ní hovoří jako o poctivé a loajální státní úřednici. Co byste jí doporučila?

JOUROVÁ: Bojím se o ni. Znám ji jako velmi poctivou a férovou ženu. Mrazí mě z toho, co říkáte. Dovedu si totiž představit, jak jí asi je. Doufám, že bude případ vyšetřen, jak má být. U takovýchto transakcí je stopa, kdo rozhodl o vyplácení peněz, velmi dobře vysledovatelná. Pokud Úřad vlády respektoval zákony této země, tak lze snadno zjistit, kdo co podepisoval a kdo měl jaké informace. Přeji paní Hendrichové, aby se obrnila a řekla, jak to bylo. Cítím, že ona není viník.

ČESKÁ POZICE: Máte chuť vstoupit do politiky?

„Nevím, pro koho dnes pracují státní úředníci, ale stát to není“JOUROVÁ: Politické ambice mám. Jsem homo politicus. Po studiu práv o tom také trochu víc vím. Vadí mi například, že Česko nepodepsalo fiskální smlouvu EU. Vadí mi, že státní správa postrádá řízení. Chci, aby úředníci pracovali pro stát. Nevím, pro koho pracují dnes, ale stát to není.

ČESKÁ POZICE: Do jaké politické strany chcete vstoupit?

JOUROVÁ: Určitě to nebude pravicová strana. Jsem spíše levo-středového ražení. ČSSD ani KSČM to není. Co byste mi tedy poradil?

ČESKÁ POZICE: Co říkáte mimoparlamentním stranám typu ANO 2011? Neoslovil vás Andrej Babiš?

JOUROVÁ: Oslovil.

ČESKÁ POZICE: A zvažujete spolupráci s ním?

JOUROVÁ: Zvažuji.

ČESKÁ POZICE: Takže přijde vaše kandidatura do Senátu?

JOUROVÁ: Jsem člověk exekutivy. V Senátu bych umřela. Spíš se bavíme o odborné spolupráci. Myslím, že ANO 2011 chybějí lidé, kteří by rozuměli evropským politikám. Pokud vím, tak se strana hlásí jen do senátních voleb, krajské vynechá.

ČESKÁ POZICE: Přemýšlíte o kandidatuře do Poslanecké sněmovny v roce 2014?

JOUROVÁ: Pokud budou parlamentní volby v nějakém rozumném termínu, myslím tím ne teď v červnu, tak ano.

Nejhorší je stavebnictví

ČESKÁ POZICE: Uvedla jste, že rozumíte evropským politikám. Kde se nejvíce krade v evropských fondech?

JOUROVÁ: Nejvíce se asi krade ve velkých veřejných zakázkách, v nichž se schová „velká vata“. Nejvíce se asi krade ve velkých veřejných zakázkách, v nichž se schová „velká vata“ Nadhodnotí se rozpočet a předem se domluví, kdo zakázku získá. Často jde o projekty ve stavebnictví.

ČESKÁ POZICE: Tradičně se ale říká, že nejvíce peněz z Bruselu se rozuteče na školeních, která se nikdy nekonala.

JOUROVÁ: Školící projekty nemám ráda. A nedělám je. Ne proto, že bych si myslela, že se v nich krade, ale proto, že mi uniká jejich smysl. I tam lze schovat nějakou vatu, ale nejsou to tak veliké částky jako ve stavebnictví.

ČESKÁ POZICE: Má policie personální a intelektuální kapacitu k tomu, aby dotační podvody odhalila?

JOUROVÁ: Myslím, že k policii by to vůbec nemělo dospět. Mělo by se na to přijít mnohem dříve. Ten systém tu funguje už sedm let. Lidé, kteří rozhodují o přidělení peněz, by měli být schopni zjistit, zda ocenění projektu sedí na tržní ceny. Prvotní chyba je v tom, že se právě tyto věci nekontrolují. Učebnicovým příkladem byla severočeská Krajská zdravotní, v níž byla nadhodnocena cena zdravotnických přístrojů.

ČESKÁ POZICE: Proč za sedm let, kdy čerpáme evropské fondy, na podobné věci nepřišly audity?

JOUROVÁ: Je to podcenění podstatné činnosti. Když se má postavit deset kilometrů dálnice, tak se přeci musí začít normováním ceny za kilometr. Jak je možné, že výsledná cena je vyšší, než by měla být? Už při zadání a výběru by se mělo hledět na to, aby se peníze na zakázku zbytečně nenavyšovaly a nevznikala zbytečná vata.

Kontrola selhává

ČESKÁ POZICE: Obracejí se na vás kolegové, kteří ještě působí v administraci evropských projektů, s tím, že na ně někdo tlačí, aby nějaký projekt schválili přednostně?

JOUROVÁ: Občas se na mě obracejí. Jdeme na pivo a pláčeme nad tím stavem. Říkají, že je to k nesnesení.

ČESKÁ POZICE: Je dnes míra korupce v eurodotacích vyšší, než byla v době vašeho angažmá na MMR?

JOUROVÁ: Je to čím dál tím horší. Na úředníky je vyšší tlak, aby hodnocení projektů přizpůsobovali tomu, co se chce „nahoře”. Vypadá to například tak, že je dopředu politicky rozhodnut seznam projektů, které musejí být podpořeny. Zároveň selhává kontrola. A to Bruselu pochopitelně vadí. Proto máme zmražené peníze.

ČESKÁ POZICE: Čím to je, že se zhoršuje míra transparentnosti při rozdělování dotací?

JOUROVÁ: Z fondů se stala hračka pro politiky. Z fondů se stala hračka pro politiky. Jsou napadeny lobbistickými skupinami, což celý systém nesmírně zatěžuje.Jsou napadeny lobbistickými skupinami, což celý systém nesmírně zatěžuje. Má přitom jít o apolitický a technický nástroj. Máme tady mít peníze, strategii schválenou politiky, že se bude například investovat do nových technologií, a pak to má být čistě technická záležitost, v níž úředníci vyhodnotí efektivitu a přínos projektu. Lobbisté Brusel děsí. Evropský komisař Johannes Hahn na návštěvě Prahy řekl, že evropští daňoví poplatníci si chtějí být jistí, že se jejich peníze nezneužívají.

ČESKÁ POZICE: Jak Brusel ví, že jsou v Česku lobbisté, kteří ovládají politiky a úředníky?

JOUROVÁ: Existují příklady, v nichž byl prokázán vliv lobbistů na vrcholové úředníky a politiky, třeba zveřejnění rozhovorů Bém-Janoušek. Brusel si dělá perfektní monitoring médií. Janoušek se dostal i do Economistu. Byly zveřejněny i další případy, kdy například starosta obce, který chtěl získat dotaci na nádraží, musel odstoupit z kandidátky a své místo přepustil někomu jinému. V Česku se s dotacemi veřejně bartruje a kšeftuje. To jsou pro Brusel moc špatné signály. EU přitom křičí: Český státe, uplatni kontrolní mechanismy.

ČESKÁ POZICE: Stihneme z EU vyčerpat do roku 2014 přidělených 700 miliard korun?

JOUROVÁ: Už nyní se ví, že budeme mít ztráty. Tipuji to na sto miliard korun po vyúčtování celého období. Kontroly budou dobíhat ještě pět let po konci tohoto programového období (2007 až 20014 — pozn. red.). Je možné, že se v součtu přijde na nesrovnalosti, kvůli kterým se budou muset tyto peníze poslat zpátky. Hodně udělá věda a výzkum, dále dopravní projekty a životní prostředí.

Už loni jsme měli čerpat patnáct procent všech dotací. A to se nepodařilo. Letos máme vyčerpat 31 procent. Zároveň si z loňska táhneme problém. Některé operační programy si už přitom „sáhly“ na devítiprocentní zálohu, kterou Brusel do Česka poslal na začátku programového období. Šlo o operační programy doprava, životní prostředí, lidské zdroje, vzdělávání pro konkurenceschopnost, věda a výzkum, Integrovaný operační program a Praha — Konkurenceschopnost.

Papírově to zvládneme

ČESKÁ POZICE: Už dříve jste v médiích prohlásila, že by se mělo Česko snažit zachránit pouze dotace, jež zachránit lze. Které to jsou?

JOUROVÁ: Mám na mysli dotace ministerstva školství. Tam je v zásobníku několik projektů, které by šlo přepracovat, vysoutěžit, realizovat a proplatit. Jsou tam projekty na rekonstrukce laboratoří, nákupy moderních technologií a aplikovaný výzkum.

ČESKÁ POZICE: Evropská komise v březnu de facto zmrazila evropské dotace. Vláda má do června čas na nápravná opatření, aby se tok peněz znovu spustil. Zvládneme to?

JOUROVÁ: Papírově ano. Viděla jsem návrh změn, mají hlavu a patu. Jde o změny v manuálech pro čerpání. Půjde také o vzdělávání úředníků, kteří dotace administrují.

ČESKÁ POZICE: Není teď, když už jsme za polovinou programového období, na vzdělávání úředníků pozdě?

Dnes vám do úřadů, které se zabývají čerpáním, chodí pracovat lidé z ulice a o fondech nic nevědíJOUROVÁ: Co jiného ale můžete dělat? Už dnes vám do úřadů, které se zabývají čerpáním, chodí pracovat lidé z ulice a o fondech nic nevědí. Na těchto místech je obrovská fluktuace. Požadavky jsou minimální — vysoká škola a angličtina. Pro mě je ale člověk z ulice tím, kdo s fondy nikdy nedělal a nemůže hned sednout a pracovat.

ČESKÁ POZICE: Vláda chce ve snaze zachránit evropské miliardy přesunout peníze mezi operačními programy. Co si o tom myslíte?

JOUROVÁ: Být v exekutivě, neměla bych na realokace peněz odvahu. Jde totiž o zdlouhavou proceduru. Systém si musí zvyknout, že najednou rozděluje větším objem peněz. Řídící orgány musejí nabrat nové lidi. Představte si, že ředitel odboru s dvaceti zaměstnanci přijde za nadřízeným a řekne mu, že potřebuje dvojnásobek lidí. To je v současné situaci nereálné.

ČESKÁ POZICE: Co by se mělo v systému rozdělování eurodotací změnit?

JOUROVÁ: Do jednotlivých výzev dáváme mnohdy zbytečně omezené balíky peněz. To způsobuje, že se na mnoho projektů nedostane. Nic přitom nebrání tomu, aby na začátku programového období program otevřel výzvu na všechny peníze dle hesla — kdo dřív přijde, ten dřív mele. Klidně se může stát, že program vyčerpá peníze a skončí dřív. K tomu ale dosud nebyla odvaha. Zvykli jsme si porcovat evropské dotace na výzvy.

ČESKÁ POZICE: Napadá vás ještě další doporučení pro vládu pro příští programové období EU po roce 2014?

JOUROVÁ: Zjednodušit systém a vyhodit mezičlánky typu kraje. Pokud se hovoří o tom, že bude šest operačních programů, které budou řízeny z úrovně ministerstev, tak je to dobře. Je také důležité vybírat pro podporu projekty, které skýtají potenciál pro efektivní investování. To znamená, že do projektu vložím euro a za pět let mám dvě, což se dnes moc neděje.

ČESKÁ POZICE: A jak by měly vypadat kontroly příjemců dotací?

Když na nesrovnalosti nepřijdeme a odhalí je až kontrola z Bruselu, tak peníze putují do bruselské pokladnyJOUROVÁ: Je důležité kontroly zkvalitnit. To ale neznamená vozit se po chudákovi, že má podpis na faktuře vpravo místo vlevo. Systém kontrol musí odhalit velké problémy typu předražených zakázek. Roztříštěné auditní činnosti, jež máme v Česku, nemají v Evropě obdobu. Irové, Rakušané ani Rumuni nic takového nemají.

ČESKÁ POZICE: Není to náhodou tak, že na odhalení nesrovnalostí nemá nikdo zájem? Když se peníze rozkradou, zůstanou vlastně doma. V opačném případě se budou muset vrátit do Bruselu.

JOUROVÁ: S tímto pohledem se setkávám. Je tam ale jeden fígl. Když nesrovnalost odhalí český orgán, začne to řešit a vymůže peníze z dotace zpátky, tak je může český stát znovu použít. Když na to nepřijdeme a odhalí to až kontrola z Bruselu, jež zjistí, že české kontrolní mechanismy selhaly, tak peníze putují do bruselské pokladny.

Kariéru úřednice přebil účelový korupční cejch

Absolventka Filozofické fakulty (obor teorie kultury) Karlovy univerzity Věra Jourová (47) začínala kariéru státní úřednice v Městském kulturním středisku v Třebíči. S krátkou přestávkou v byznysu v konzultační firmě DHV ČR se do státní správy vrátila v roce 2001, kdy se stala vedoucí odboru regionálního rozvoje v krajském úřadě na Vysočině. O dva roky později už šéfovala dotačnímu odboru na ministerstvu pro místní rozvoj. Od listopadu 2004 zastávala pozici náměstkyně ministra.

Z ministerstva odešla v únoru 2006, protože se nepohodla s tehdejším šéfem Radko Martínkem (ČSSD). O osm měsíců později, v říjnu 2006, byla vzata do vazby, kde strávila 33 dní. Policie ji obvinila, že od starosty Budišova Ladislava Péti přijala dvoumilionový úplatek. Výměnou za to měla prosadit schválení dotace z evropských fondů pro společnost Bono Publico na opravu budišovského zámku. Po osmnácti měsících soudkyně Lucie Šternová uvedla, že Jourová „byla nezákonně trestně stíhána na základě nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání“.

V březnu 2006 Jourová založila firmu Primavera Consulting, jež se zabývá čerpáním peněz z evropských fondů. Radí především zahraničním vládám a ve volnu si dodělává právní vzdělání. V létě by měla obhajovat diplomovou práci na téma „Státní správa Černé Hory“ na pražských právech. Do roku 2006 byla členkou ČSSD.

Počet příspěvků: 18, poslední 20.5.2012 03:27 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.