Velkodušnost ministra Tomáše Chalupy ohromuje kritiky

Ještě žádná novoročenka ministerstva životního prostředí nepoutala takovou pozornost. Je vtipná, profesionální a sebekritická.

foto: © MŽPČeská pozice

Letošní novoročenka ministerstva životního prostředí okamžitě okupovala Facebook. Jejím autorem je výtvarník Štěpán Mareš, který na ní vystihl dva nejviditelnější problémy resortu: šumavského kůrovce a znečištěné ovzduší. Z „komiksu“ je zjevné, že kreslíř ironizuje především kácení v chráněných územích a velké odlesněné plochy po něm.

Přestože ministerstvo drží od počátku ochrannou ruku nad vyhnáním přírodovědců ze Šumavy a intenzivně straní dřevařskému vedení národního parku nejprve v čele s Janem Stráským a posléze s Jiřím Mánkem, takže i ministr Tomáš Chalupa sám je cíleným objektem kreslířovy kritiky, přesto blahosklonně nechá kritickou novoročenku vydat. V tom je velký rozdíl oproti neumětelskému ministrovi životního prostředí za Klausovy vlády Františku Bendovi, k němuž je Chalupa nejčastěji přirovnáván. Benda by neváhal žádat pro Mareše trest smrti.

Kéž je tato Chalupova velkodušnost příslibem do budoucnaKéž je tato Chalupova velkodušnost příslibem do budoucna. Ostatně hradní kuchař, který šumavskou polévku na počátku namíchal, bude co nevidět na Hradě končit. A Chalupovi se uvolní prostor pro rozumnější kroky než ty, které na Klausovo hradní přání dosud dělal.

Se smogem, zejména tím ostravským, si nedokázali poradit ani Chalupovi předchůdci, přestože proti tomu něco opravdu dělali. Například vsadili na obnovitelné zdroje. Ty jsou pro Chalupu zakleté a slovo solární je nadávkou. Kolik emisí by se ušetřilo, kdyby se karvinští havíři sprchovali vodou ohřátou sluncem (kováři a valcíři nejspíš k ohřevu vody využívají nějaké odpadní teplo, a to je tomu solárnímu podobné). Takové myšlenky člověka napadají, když nechá svou mysl inspirovat zdařilou kritickou kresbou.

Vzpoura zaměstnanců

Zmiňuji se o ministrově velkodušnosti, ale netuším, zda on sám novoročenku opravdu rozesílá. Patřím k jeho častým kritikům, a tak žádný ministerský pozdrav ani nečekám. Zato vím, že se na ministerstvu nalezli aktivní odpůrci, kteří se raději zřekli rozesílání novoročenek svým klientům, než by se podepsali pod tu Marešovu. Pro takový případ byla k dispozici ještě Renčínova neutrální kresba, ale uživatel by si ji musel na počítači doplnit vlastním přáním, což se rovněž netěšilo velké přízni.

K dispozici byla ještě Renčínova neutrální kresba, ale uživatel by si ji musel na počítači doplnit vlastním přánímNejmenovaná úřednice k tomu napsala: „Považuji tyto návrhy za nemístný žert, jehož využití naprosto odmítám. V rámci své činnosti na MŽP spolupracuji s mnoha úřady i odbornými organizacemi a ráda bych jim i prostřednictvím PF poděkovala za spolupráci během tohoto roku a těšila se na další. Ale k tomu je třeba PF, které má úroveň a nedělá z našeho resortu parodii na ochranu přírody.“

Další e-mail, další stesk: „Nedokážu si představit, že bych předmětné PF 2013 k něčemu využila.“ A do třetice: „Nezbývá, než souhlasit se všemi, kterým se PF MŽP na rok 2013 nelíbí – upřímně řečeno, myslím, že jsem v životě neviděl horší. Příslušný odbor by se měl opravdu zamyslet a navrhnout něco jiného. Nedovedu si představit, že bych tento návrh někomu poslal, byť jen jako žert.“

Když nebyl vyslyšen návrh na stažení provokující novoročenky, pohotová úřednice vyzvala kolegy: „Těm, kteří sdílí můj názor, posílám sice obyčejný, ale rozhodně důstojnější návrh PF k využití. Jeho příprava mi zabrala 15 minut.“ Tak to vidíte, vážení výtvarníci, jak se to má dělat: líbivé foto a nápis.

V Marešově kresbě nalezl resort životního prostředí a nejspíš i Chalupa odvahu k sebereflexi. Kéž jim to vydrží, až se podívají na svůj připravovaný návrh zákona o Šumavě. V jeho podobě se na českou ochranu životního prostředí a Šumavu řítí obrovský balvan, který se bude později jen velmi těžko odvalovat.