Diskuse k článku

Vědec Kuneš: V Česku bych moc spolupracovníků nenašel

Výzkum excitonových izolátorů najde i praktické uplatnění, říká fyzik Jan Kuneš, který řeší supergrant za 39 milionů korun. Počítá spíše s vědci ze zahraničí. Díky podpoře z Evropské výzkumné rady jim teď bude moci nabídnout plat na spodní hraně kvalitních francouzských nebo německých ústavů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Arogantní řeči

Lidé schopní publikovat v časopisech z Nature group, a to dokonce bez zahraničních spoluautorů, jsou v ČR v mnoha laboratořích.

Vědecké prostředí u nás se samozřejmě velmi liší od většiny světa. Je to velkým vlivem Akademie věd, která z vysokých škol odvádí výzkumnou složku. Z toho plyne jednak větší důraz na výuku a za druhé malý zájem kvalitních studentů o práci ve vědě. Vědci jsou bráni jako státní zaměstnanci jako každý jiný. Můžou si za z valné části to sami protože se vyčlenili ze služby veřejnosti a proto nejsou schopni každodenně komunikovat svůj přínos společnosti. Dokladem čehož je i tento rozhovor.

O práci ve vědě je u nás jeden z nejmenších zájmů z celé Evropy http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/02/vedcem-ani-za-zlaty-prase.html . Je to dobře nebo špatně, když se každou chvíli dočítáme, že v některých oborech je až 80% výsledků nereprodukovatelných? Výzva 2.1 a její zrušení samozřejmě průšvih byl. Jenže jelikož v ní prošel i jeden člověk, u jehož ne zcela korektního pří

0/0
24.5.2015 17:19

Re: Arogantní řeči

Jenže jelikož v ní prošel i jeden člověk, u jehož ne zcela korektního přístupu k datům jsem byl přítomen, ověřilo se, že i při nejlepší snaze současný systém hodnocení výzkumu není schopen tuto nízkou reprodukovatelnost zlepšit. Takže ani za granty ERC bych bez toho, abych se výzkumu alespoň chvíli sám zúčastnil, ruku do ohně nedal.

Na druhou stranu jak opakovaně vypráví jeden náš teoretický fyzik, který působí současně na ČVUT a v Leedsu, studium na ČVUT je mnohem náročnější. Proto také když už někdo do vědy v zahraničí odejde, uspěje.

Pokud někdy dojde k debyrokratizaci společnosti a zase se začne cenit, co člověk skutečně umí, může se naše zdánlivě nevstřícné prostředí stát najednou výhodou.

0/0
24.5.2015 17:19