Vědci se „nabourali“ do mozku. A dostali se k PINu.

Čtení myšlenek pokročilo. Přístroje by v budoucnu mohly snadno odhalit nejen naše hesla, ale i politické a sexuální preference.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Karlovarskem nedávno otřásl případ muže, který chtěl v mozku své přítelkyně najít tajemné lidičky, a tak své drahé polovičce rozpůlil hlavu mačetou. Pomatenec zvolil primární způsob „hacknutí“ – tedy sekání. V počítačové terminologii bychom jeho postup mohli nazvat brute force attack, neboli útok hrubou silou. V digitálním světě by se v tom lepším případě jednalo například o pokus uhodnout uživatelské jméno a heslo druhé osoby. Na to, abychom se někomu „podívali do hlavy“, však existují i méně invazivní a mnohem sofistikovanější metody.

Jednu z nich předvedl mezinárodní tým vědců během nedávného sympózia Usenix Security, jež se tradičně zabývá počítačovou bezpečností. Výzkumníkům z oxfordské, ženevské a kalifornské univerzity se poprvé v dějinách civilizace podařilo hacknout lidský mozek. V rámci série experimentů pokusným osobám z mysli „vycucli“ například informace o jejich bankách, PIN kódech, bydlištích a datech narození. A jako by to samo o sobě nestačilo, vědci k tomu využili dnes běžně dostupné, komerční technologie. (Studie se jmenuje On the Feasibility of Side-Channel Attacks with Brain-Computer Interfaces.)

Pohled do nitra mysli

Klíčem k mozkům třiceti studentů, kteří experiment absolvovali, se stala moderní neurotechnologie nazývaná brain computer interfaces, neboli BCI. Tedy zařízení zajišťující přímý přenos dat mezi mozkem a počítačem. BCI systémy měří mozkovou aktivitu, ze které jsou následně odvozeny její specifické vlastnosti, jež jsou dále převedeny na signály vhodné pro ovládání koncového zařízení; tím může být počítač, chytrý telefon anebo třeba neuroprotéza.

Zajímavé jsou především neinvazivní systémy, které při běžném užívání v žádném případě nenarušují biologickou strukturu lidského tělaKe snímání mozkové aktivity se používají zařízení založená na principu elektroencefalografu (EEG). Základní funkcí systémů využívajících BCI technologii je převod měřené mozkové aktivity na signály vhodné pro řízení cílového zařízení. V praxi to vypadá tak, že by se například televize v mém obýváku vypnula pokaždé, když se na obrazovce objeví duo Genzer, Suchánek, protože by jí BCI zařízení signalizovalo, že můj mozek v takové chvíli prodělává něco, co lze přirovnat ke středně silnému epileptickému záchvatu.

V současnosti je možné se setkat se třemi typy BCI systémů. Dvěma z nich doporučuji se vyhýbat: jedná se o invazivní a částečně invazivní technologie, které se implantují rovnou do šedé kůry mozkové pomocí neurochirurgického zákroku. O komerčním využití těchto dvou technologií lze uvažovat snad pouze v případě, že vám doma říkají Kim Čong-un... Pro nás, Středoevropany, jsou zajímavé především neinvazivní systémy, které při běžném užívání v žádném případě nenarušují biologickou strukturu lidského těla. Kvalita snímaného signálu samozřejmě daleko zaostává za přístroji, které by vám někdo chtěl vrazit přímo do mozku, ale to je cena, kterou má (zatím) smysl zaplatit.

Komerční elektroencefalografy útočí

Popularita neinvazivních BCI neustále roste. Kromě zdravotnictví již nacházejí uplatnění zejména v herním a zábavním průmyslu, kde se je společnosti pokoušejí využít především ve spojení s počítačovými hrami a přístroji určenými ke psaní textů a ovládání počítačů. Možnost zachytit vědomou i nevědomou kognitivní aktivitu uživatelů, tedy činnost centrální nervové soustavy, umožňuje vývoj adaptivních her, které se přizpůsobí emoční odezvě hráčů, a jsou tak schopné reagovat kupříkladu na pocit radosti, nudy anebo zmatení. Zatímco implementace BCI je teprve na začátku, dnes běžně dostupné herní konzole typu Xbox 360, Nintendo Wii anebo Sony Playstation 3 pracují s řadou senzorů, které mapují stav uživatele a snímají tepovou frekvenci, polohu hráče v prostoru, výraz obličeje, pohyb očí a podobně.

Neuroheadset EPOC v akci:Mezi společnosti, které se snaží produkty pracující na základě elektroencefalogramů zpopularizovat, patří například firma Emotiv Systems. Její neuroheadsety EPOC, které si lze objednat za pár set dolarů, mají širokou škálu možných uplatnění. Zařízení se dá využít při hraní interaktivních her, budování inteligentních adaptivních prostředí, tvoření audiovizuálního umění, ale v budoucnu i jízdě automobilem či řízení robotického sluhy.

Limitovaná edice EPOC je k dispozici spotřebním zákazníkům po celém světě s tím, že uživatel dostává přístup k Emotiv App Store, což je v podstatě internetový obchod, odkud lze set aktualizovat a přidávat další software. K dispozici jsou nejrůznější druhy programů.

Kočičí uši Necomimi:Zařízení fungujících na principu BCI nabízí rovněž výrobce Neurosky. Jeho největším hitem jsou v současnosti kočičí uši Necomimi, které se pohybují podle toho, jak se jejich majitel právě cítí. Chytrá ušiska byla představena během letošního veletrhu komiksů Comic-Con v San Diegu. Zařízení rozeznává několik typů emocí a prozradí svého majitele například ve chvíli, kdy něco zaujme jeho pozornost.

Zrádné vlny P300

Podle autorů v úvodu zmíněného experimentu však zařízení, kterým povolíme nahlédnout do našich mozků, s sebou nesou řadu zatím neznámých nebezpečí. Elektroencefalografy by v budoucnosti mohly velmi snadno odhalit například naše politické i sexuální preference. Mohly by je využít a samozřejmě i zneužít bezpečnostní informační služby, autoritativní režimy, zaměstnavatelé během pracovních pohovorů, zločinci i žárlivé manželky. „Bezpečnostní rizika ve spojení s komerčními BCI přístroji nebyla zatím prozkoumána. Rozhodli jsme se učinit první kroky tímto směrem a ukázat, že technologie, jež bude v příštích letech rychle nabírat na významu, může být snadno použita proti uživatelům a odhalit například tajné informace,“ píší vědci.

Přístroje EEG v budoucnosti mohly velmi snadno odhalit například naše politické i sexuální preferenceA tak studentům nasadili na hlavu přístroje z dílen Emotive Systems a Neurosky a začali jim na monitoru promítat obrázky obličejů, nejrůznější variace čtyřmístných PIN kódů, všemožné adresy a jména bankovních institutů – což by za ně mohla v budoucnosti dělat například nějaká zlomyslná aplikace. Klíčová pro dolování požadovaných informací z lidské mysli byla v tomto případě mozková vlna označovaná jako P300. Ta je tvořena krátkým vzestupem napětí, jež vrcholí 300 milisekund poté, co do mozku dorazí informace o nějaké náhlé, překvapivé události. Typická událost tohoto typu vypadá asi takhle: Jé, hele, toho znám! Ty bláho, to je můj PIN. Támhle bydlím! Pravda, výsledky zatím nejsou nijak zvlášť úchvatné. Vědcům se tímto způsobem například podařilo odhadnout první číslici PIN kódu ve čtyřiceti procentech případů, datum narození v šedesáti procentech a bydliště ve třiceti procentech.

Studie však zároveň upozorňuje: „S rostoucí kvalitou přístrojů poroste rovněž úspěšnost možných útoků. Neomezený přístup výrobců aplikací cílených na BCI k našemu elektroencefalografickému signálu značně ulehčuje možnost útoků, jejichž úspěšnost bude v budoucnosti limitována pouze kreativitou útočníků.“ A ta je bezmezná.

Což koneckonců nedávno předvedli američtí hackeři, když se jim s absolutním minimem informací podařilo „unést“ digitální život známého novináře Mata Honana. K tomu, aby získali kontrolu nad Honanovými uživatelskými účty na Googlu, Applu a Amazonu, stačilo několik málo telefonátů s ochotnými operátory technické podpory jednotlivých služeb a znalost takzvaného sociálního inženýrství.

Počátky brain hackingu 

Pro útok na cizí účet nebo data totiž lze kromě technických prostředků využít i mnohem jednodušší metody. Sociální inženýrství označuje širokou paletu postupů, které využívají lidských chyb, důvěřivosti nebo ochoty ke krádeži identity a získání přístupu k zabezpečeným systémům a datům. O popularizaci pojmu se postaral bývalý hacker Kevin Mitnick. Ve své legendární knize Umění klamu (The Art of Deception) popisuje desítky scénářů, kdy drzost, vyřídilka a trpělivost umožnily podvodníkům dostat se k neuvěřitelně zabezpečeným datům nebo účtům. Informace získané pomocí brain hackingu cestu k vytouženému cíli mnohonásobně zkrátí.

V ideálním případě by k nám astrofyzik Stephen Hawking měl promlouvat přímo prostřednictvím svých myšlenekPrvní zprávy o možnosti hacknutí lidského mozku se objevily počátkem roku v souvislosti s jedním z nejznámějších vědců vůbec, astrofyzikem Stephenem Hawkingem. Hawking trpí vážnou amyotrofickou laterální sklerózou. Choroba mu byla diagnostikována v 21 letech. Postupně ztratil vládu nad končetinami a hlasem. Ve svých sedmdesáti letech je dnes v podstatě úplně paralyzován a pomalu mizí i jeho schopnost ovládat elektronický hlasový syntezátor prostřednictvím „cukání“ tváře. Proto se ho vědci ze Stanfordovy univerzity snaží připojit k BCI zařízení nazvanému iBrain. V ideálním případě by k nám pak Hawking měl promlouvat přímo prostřednictvím svých myšlenek.

„V podstatě se snažíme najít způsob, jak obejít tělo. Chceme hacknout jeho mozek,“ řekl v první polovině tohoto roku vynálezce technologie iBrain a zakladatel společnosti Neurovigil Philip Low a doplnil, že doufá, že technologie bude již brzy tak daleko, že bude schopna číst lidské myšlenky.

Mozek v rukou marketérů

A až ten moment nastane, můžeme si být stoprocentně jistí, že takovou technologii mnohem dřív než hackeři využijí velké nadnárodní společnosti. „Blíží se den, kdy váš telefon uslyší brečící batole a na displeji se objeví reklama na pleny. Anebo zaslechne hádku s vaší přítelkyní a pošle vám kontakt na rozvodového právníka ve vaší blízkosti,“ píše v aktuálním článku na Huffington Post Bianca Boskerová.

Dnes jde především o to, co nejefektivněji propojit peníze uživatelů se společnostmiObávám se, že se blíží den, kdy si chytré telefony už nevystačí pouze s odposloucháváním našich konverzací. Z fáze demonstrativní spotřeby, tedy spotřeby statků a služeb, jejímž smyslem je hlavně demonstrace bohatství nebo příjmu jednotlivce, kterou v 19. století definoval ekonom a sociolog Thorstein Veblen, jsme se dle některých expertů dostali do fáze nepřetržité spotřeby, jejímž smyslem je utrácet, protože je to díky novým technologiím nesmírně jednoduché.

S tím se mění i modely, na kterých jsou postaveny například sociální sítě. Zatímco v minulosti měla inovace za cíl co nejefektivněji mezi sebou propojit lidi, dnes jde především o to, co nejefektivněji propojit peníze uživatelů se společnostmi. Ten zatím nejlepší způsob nám zajisté co nevidět představí společnost Apple. Elektronická peněženka, jež by měla být součástí nového operačního systému, pravděpodobně mozkové vlny P300 analyzovat nebude. Tedy alespoň zatím.

Počet příspěvků: 3, poslední 30.9.2012 12:16 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.