Ve španělských městech se arabské jaro nekoná

Hospodářské problémy Španělska přivedly na náměstí desítky tisíc, především mladých lidí. Chtějí politické, ekonomické a sociální reformy.

Na madridském náměstí Puerta del Sol demonstrovaly 20. května desítky tisíc většinou mladých Španělů. Hospodářské problémy Španělska způsobily, že jejich nezaměstnanost dosáhla téměř 45 procent. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na madridském náměstí Puerta del Sol demonstrovaly 20. května desítky tisíc většinou mladých Španělů. Hospodářské problémy Španělska způsobily, že jejich nezaměstnanost dosáhla téměř 45 procent. | foto: REUTERSČeská pozice
Na madridském náměstí Puerta del Sol demonstrovaly 20. května desítky tisíc většinou mladých Španělů. Hospodářské problémy Španělska způsobily, že jejich nezaměstnanost dosáhla téměř 45 procent.

Španělsko minulý týden zažilo dva politické otřesy. Prvním byly demonstrace několika desítek tisíc lidí na náměstích velkých španělských měst, které začaly 15. května a od té doby souvisle pokračují dodnes. Demonstranti protestují především proti katastrofálnímu stavu španělské ekonomiky a nezodpovědným politikům.

Druhý otřes se dostavil v neděli večer 22. května – po oznámení výsledků regionálních a místních voleb. Vládnoucí Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) v nich utrpěla nejtěžší porážku od konce Frankova režimu v roce 1975. V tuto chvíli nikdo neví, zda první otřes nějak souvisí s druhým, všichni však přemýšlejí, co oba znamenají pro budoucnost Španělska.

Skutečnou demokracii hned

Demonstrace, jimž se také říká hnutí 15-M (15. května), španělská revoluce či indignados (španělský výraz pro rozhořčené), mají původ v manifestu skupiny Democracia Real Ya’ (Skutečná demokracie hned) umístěném na internetu a v sociálních sítích. Média je také spojují s ekonomickou krizí a s dílem 94letého francouzského filozofa Stéphana Hessela Indignez-vous! (Vzpouzejte se!). Tato útlá, 40stránková kniha vyšla loni na konci roku, byla přeložena do několika světových jazyků, stručně popisuje dějiny lidského pokroku až k lidským právům a zdůrazňuje se v ní nenásilná změna politické moci.

Demonstrace 15. května byla výsledkem tvrdé tříměsíční organizační práce jednoho ze zakladatelů skupiny Skutečnou demokracii hned (SDH) Fabia Gándary. „Loni v prosinci jsme byli vyzýváni, abychom začali připravovat demonstrace, ale lidé spali. Proto jsme tři měsíce počkali,“ říká Gándara. A za další tři měsíce se probudili.

Demonstranty sice tvoří mnoho skupin s odlišnými názory, ale spojuje je odmítnutí španělské politiky a podpora základních lidských práv

Rozhodující pro pokračování demonstrací byl 17. květen, kdy si demonstranti začali spontánně posílat zprávy na Twitteru a používat Facebook. Od té doby se konají zhruba v 60 španělských městech – od Madridu přes Barcelonu až po Zaragozu. Demonstranty sice tvoří mnoho skupin s odlišnými názory, ale spojuje je odmítnutí španělské politiky – dnešního politického systému založeného na dvou soupeřících stranách PSOE a Lidové strany Španělska (Partido Popular, PP) a politické korupce – a podpora základních lidských práv na domov, práci, kulturu, zdraví a vzdělání.

Požadavky

Španělské hospodářské problémy jsou známé. Globální krize propíchla deset let se nafukující realitní bublinu a zanechala Španělsko s obrovským státním dluhem a nezaměstnaností. Nejvíc na to doplatili mladí Španělé. Nepružný pracovní trh, stále nafouklý trh s nemovitostmi a několik let krátkozraké hospodářské politiky pak vytvořily podmínky pro současné demonstrace.

Politické, ekonomické a sociální reformy sestavila skupina SDH a jedním z požadavků je snížení počtu nezaměstnaných. Těch bylo v prvním čtvrtletí tohoto roku 21,19 procenta, nejvíce v Evropské unii. A v únoru mezi mladými lidmi do 25 let 44,6 procenta. Není tedy divu, že většinu demonstrujících tvoří mladí Španělé.

Skupina SDH si ve své programu dále stěžuje na politickou korupci – nedělních voleb se zúčastnilo více než sto kandidátů, proti nimž je vedeno trestní řízení –, škrty v sociálním zabezpečení a na to, že zvolení politici z obou hlavních politických stran voličům nenaslouchají. Demonstrující však chtějí nejen odstranit tyto problémy, ale i to, aby se společnost chovala odpovědněji.

Méně levicoví socialisté

„Je skutečně třeba vysvětlovat příčiny demonstrací? Může někoho překvapit, že v zemi, která o sobě tvrdí, že je evropskou a zasedá ve skupině 20 států s nejvyšším hospodářským výkonem (G20) a patří jí v tom sedmé místo na světě, propuknou demonstrace, jestliže nezaměstnanost mladých lidí je téměř 45procentní?“ zeptal se komentátor deníku Público Ignacio Escolar. Předseda Světového ekonomického fóra Klaus Schwab zase nedávno varoval, že vysoká nezaměstnanost mladých Španělů může mít vážné následky.

„Španělsko není konzervativnější, ale spíš jsou socialisté méně levicoví,“ říká politický poradce Luis Arroyo

Demonstrace mnoho Španělů podporuje, protože dle nich mladí lidé nemají práci, bydlení ani k ničemu přístup. Dle jiných však jde o typicky socialistickou záležitost a hnutí 15-M je pro ně „loutkou levice“. Demonstrující však o sobě tvrdí, že nejsou motivováni žádnou politickou ideologií.

Jisté však je, že v nedělních volbách zvítězila Lidová strana Španělska PP s 37,53 procenta hlasů a bude vládnout v 11 ze 13 regionů, v nichž se volby konaly. Socialisté získali pouze 27,8 procenta hlasů. Politický poradce Luis Arroyo, který v minulosti spolupracoval s PSOE, si však nemyslí, že se Španělsko obrátilo doprava: „Španělsko není konzervativnější, ale spíš jsou socialisté méně levicoví.“

Překvapení

Ovlivnili tedy demonstranti výsledek voleb? Počet prázdných volebních lístků byl sice vyšší než v roce 2007 – 2,54 oproti 1,94 procenta –, ale současně přišlo k volbám víc voličů. Zúčastnilo se jich 66,23 procenta, téměř o tři procenta víc než před čtyřmi lety.

„Demonstrace ovlivnily volby jen nepatrně,“ prohlásil profesor politických věd na univerzitě ve Valencii Pablo Onate. A dodal: „Je možné, že někteří bývalí voliči PSOE volili jiné strany, například Sjednocenou levici. Počet prázdných volebních lístků se totiž o mnoho nezvýšil.“

Demonstrace španělský establishment překvapily. A politici se kvůli nim vzájemně obviňují. Některá média, například Washington Post, je srovnávají s nepokoji v Tunisku a Egyptě. Demonstrace ve španělských městech je sice připomínají, ale několik podstatných rozdílů existuje. Nikdo při nich nebyl zraněn ani zabit, a především – ve Španělsku je demokracie. Jak trefně poznamenal bývalý  premiér Felipe González (PP): „V arabském světě se lidé dožadují práva volit, ve Španělsku však říkají, že k volbám nemá smysl chodit.“

Až dosud vláda současného socialistického premiéra Josého Luise Zapatera policejní zásah proti demonstrantům nepřipustila. To se však může změnit, budou-li demonstrace pokračovat. Zatím to chtějí nespokojení občané vydržet do poledne v neděli 29. května. Co bude dál, nikdo neví. Nebo snad má skupina Skutečnou demokracii hned další plán?