Varování pro budoucího premiéra (a jeho rodinu)

Petr Nečas oznámil, že jeho manželství „prochází složitým obdobím“. Bude následovat své předchůdce Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka?

David Kasl 17.1.2013

Předseda vlády Petr Nečas se svou ženou Radkou ve čtvrtek 17. ledna ve společném prohlášení oznámili, že jejich manželství „prochází složitým obdobím“: „Dostali jsme se do obdobné situace jako řada jiných manželství. Už dlouhodobě nejsme schopni sladit naše představy o rodinném a pracovním životě, byť jsme se o to oba poctivě snažili. Proto už několik měsíců žijeme odloučeně.“

Zda bude Nečas s manželkou následovat své předchůdce ve funkci („mezivládu“ Jana Fischera vyjímaje) Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka a složité období završí rozvodem, zatím premiérský pár neví. „V tuto chvíli nemáme konkrétní představu, jak tuto situaci budeme nadále řešit. Nicméně naším primárním zájmem zůstává zachování vzájemného respektu a vztahu k našim dětem. Předem děkujeme za pochopení a respektování soukromí členů naší rodiny,“ uvedli Nečasovi v prohlášení. (Nečas má s manželkou Radkou, která vystudovala speciální pedagogiku a 20 let byla v domácnosti, čtyři děti: dva syny – 25 a 22 let – a dvě dcery – 17 a 10 let. Svatbu měli v roce 1986.)

Předchozí spekulace médií o stavu bezmála 30letého manželství se nanovo rozproudila poté, co premiér odmítl tradiční novoroční oběd s prezidentem Václavem Klausem, kam byl pozván i se svou ženou.

Soukromý život Petra Nečase média v minulosti propírala zejména v souvislosti s jeho pravou rukou v úřadu Janou Nagyovou – již v roce 2010 vznikla na Facebooku skupina, která tvrdila, že s ní Nečas udržuje milostný poměr. Oba se tehdy tomuto nařčení bránili, Nagyová k tomu později v rozhovoru pro Týden uvedla, že jí „média ,pomohla‘ k tomu, že mi skončil jeden vztah. Můj přítel prostě ten tlak neunesl.“ Nyní premiér pro Blesk.cz vyloučil, že by důvodem rozpadu manželství byl někdo další: „Příčinou naší stávající rodinné situace není nikdo třetí, a to ani na mé straně, ani na straně mé ženy.“

Uvidíme, zda se Nečasovým podaří krizi překonat. Pokud nikoliv, doufejme, respektive příští předseda vlády a jeho případná rodina, že se rozpad manželství na postu českého premiéra nestane tradicí. Snad jen pro připomenutí Nečasova slova, která pronesl v únoru 2008 ještě coby ministr práce a sociálních věcí při příležitosti Národního týdne manželství:

„Fungující rodina založená na manželství se ve světě představovaném nám dnes médii stává podobně nedostatkovým zbožím jako slušnost ve sféře politiky. Jako by život v manželství byl něčím nemoderním a nevkusným, co se nehodí pro současného, kariérou motivovaného úspěšného člověka. Listujíce stranami deníků, nacházíme na nich takové záplavy zpráv o manželských krizích, rozvodech, domácím násilí mezi manželi a podobných neblahých jevech, až bychom mohli skoro usoudit, že manželství je spíše velmi riskantním a životu nebezpečným podnikem. Seriály o lepých svobodných třicátnicích užívajících si bezstarostného života singlů popíjením v newyorských kavárnách jen dotvářejí obraz mimomanželského života jako ideální formy lidské existence.

Teprve pohled do vlastního života, dětství stráveného v normální rodině, i do života našich blízkých nás může přesvědčit, že představa sdělovaná nám novodobými tvůrci veřejného mýlení je silně vzdálená od skutečnosti. Naprostá většina národa žije v manželství, přestože počet uzavíraných sňatků klesá. Je známým faktem, že manželství vykazuje daleko nižší míru nejrůznějších sociálně-patologických jevů než nesezdaná soužití a vytváří podmínky pro navázání stabilních vztahů mezi mužem a ženou, i mezi rodiči a dětmi, o nichž se všelijakým partnerským dvojicím může jen zdát. A to nemluvím o tom, že v manželství se rodí daleko více dětí než u nesezdaných dvojic. Bez ohledu na všechny tyto pragmatické důvody však nadále platí především jedno: manželská rodina je základní institucí společnosti, nejčistší formou mezilidských vztahů přítomnou v té či oné podobě ve všech civilizacích na světě. Je to systémotvorný prvek našeho světa, který by již jen z tohoto důvodu stálo za to podporovat a zachránit.“