Divočáci u nás jsou produktem socialistického zemědělství a související socialistické myslivosti. Do roku 1945 byli divočáci pouze v oborách a zoo, protože majitelé a nájemci honiteb museli všechny škody způsobené zvěří na polích a v lesích platit.

Když v roce 1952 zastřelil myslivec na Šumavě první divoké prase mimo oboru, jezdili se na něj jako na unikát dívat lidé z daleka široka a mluvilo se o tom v celém kraji.

Před kolektivizací byla krajina plná lidí, divočáci neměli klid jako dnes, kdy přes den se skrývají v ohromných lánech řepky a kukuříce a v noci vyrážejí ochutnat jiné potraviny, hlavně brambory, a rozrývat louky a lesy.

Jojo, hlavně že to mají na koho svést. A co lidi? Ti nejsou přispěvovatelé? To by nesměli orat a tedy ani sít, nejezdit auty, nechovat skot a tedy nejíst maso, neprdět (omlouvám se). Tihle pavědci jsou ale fakt střelení. Kdyby se raději zabývali tím, jak vyléčit nemoci.