V politickém boji lajkovat nestačí

Souboj o moc se nevede ve virtuálním, ale v reálném prostoru. Miloš Zeman to věděl a na rozdíl od facebookové generace měl společenské téma.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Během nedávné návštěvy základní školy svého syna v Mnichově jsem si na jedné nástěnce prohlížel i písemné testy z náboženství. Nějaká Anne z druhé třídy například napsala: „Marie byla těhotná s Josefem, ale to nebyl jediný problém ve Svaté zemi.“ Stejně není zvolení Miloše Zemana prezidentem jediným problémem Česka.

Je jím například opomenutí základního pravidla novinařiny během prezidentské kampaně – snažit se informovat pokud možno nestranně a objektivně. Spojení většiny českých mainstreamových médií v jednotnou ideologickou frontu na podporu Karla Schwarzenberga je jejich fatálním selháním. A z dlouhodobého hlediska mnohem víc poškozuje demokratickou kulturu, než to, že korupčně-klientelistický komplex bude mít pod Zemanovými ochrannými křídly dalších pět let relativní klid.

V mediálním prostoru mě však upoutal ještě jeden faktor. Mladí obyvatelé měst s vyšším vzděláním a příjmy využili Facebooku a zmobilizovali se natolik, že se Schwarzenberg dostal do druhého kola. Jenže tím se potenciál Facebooku vyčerpal. A zafungoval podle pravidla, že pokud něco v malých dávkách léčí, ve větších může způsobit otravu.

Pocit lidí sedících u počítače, že díky sdílení jsou aktivní součástí hnutí, je zrádnou iluzí

Pocit lidí sedících u počítače, že díky sdílení jsou aktivní součástí hnutí, je zrádnou iluzí. Algoritmy Facebooku totiž neustále zjišťují, co jeho uživatele zajímá, a pak tyto informace předávají dál. A tak „karlisté“ dostávali stále víc vzkazů, jež je utvrzovaly v přesvědčení, že jsou na správné straně barikády, ale současně čím dál víc ve své informační bublině ztráceli ponětí o vnější realitě.

Mezitím Zemanův tým uvařil páchnoucí, ale zato důvěrně známou polívku z českého plebejství, kterou Klausova rodina okořenila dávkou xenofobie. Tím se místo politických témat, jako jsou budoucnost Evropské unie, energetická nezávislost, finanční krize nebo národní zájmy, objevily fašismus, kolaborace, Benešovy dekrety a emigrace.

Americký profesor práva Cass Sunstein se zabývá negativním dopadem telekomunikačních médií, zejména internetu, na společnost. Dle něho pokud se nějaká osoba dívá jen na sportovní programy nebo se na internetu zajímá výlučně o zdravou výživu, uniká od společenských témat, která je nutné řešit, do informačních bublin. Zeman takové společenské téma – Benešovy dekrety – měl a oslovil jím své příznivce i odpůrce.

Slušnost je sice důležitým kritériem v lidských vztazích, ale v předvolebním souboji nemůže politické téma nahradit

Tímto bičem pak hnal po stopě nejnižších lidských pudů „karlisty“ jako sněžné psy zapřažené do saní. A v jejich vytí se jen odrážela absence společenských témat. Slušnost je sice důležitým kritériem v lidských vztazích, ale v předvolebním souboji nemůže politické téma nahradit.

Stejně jako v případě arabského jara i pro Českou republiku platí, že internet je jen komunikačním médiem a že většina obyvatel stále sleduje především televizi a těší se na sobotní estrádu. Souboj o moc se nevede ve virtuálním, ale v reálném prostoru, což Miloš Zeman dobře věděl. Facebooková generace by si to měla dobře zapamatovat a zapsat si za uši, že „lajkovat“ nestačí.

appalacio .-)))))) .-)))))) 21:06 29.1.2013

Počet příspěvků: 17, poslední 29.1.2013 09:06 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.