V Nigérii se rodí černý chalífát

Islamisté ze skupiny Boko Haram terorizují sever země a nechvalně prosluli únosem dvou set školaček. Pro tyto džihádisty je nigerijská situace ideální. Nevzdělanci, kteří snadno podlehnou jejich ideologii, jsou užitečným kanónenfutrem, kterými mohou islamističtí fanatici posílit své řady.

Radikálové z islamistické sekty Boko Haram. foto: YoutubeReprofoto

Radikálové z islamistické sekty Boko Haram.

Nigerijská vláda popírá únos více než 60 lidí. Extrémisté zaútočili na nákupní středisko. Nejméně deset mrtvých ve čtvrti červených luceren. Islamisté vraždí v kostelech. Co věta to titulek z posledního červnového týdne na internetové stránce německého týdeníku Der Spiegel.

Podobně to od začátku roku do dnešních dnů vypadá na zpravodajských serverech, když se věnují situaci v Nigérii. Svět si všiml řádění příznivců svérázného výkladu Koránu z hnutí Boko Haram. Především proto, že skupina na severu nejlidnatější africké země zintenzívnila své vražedné úsilí. Od roku 2009 zabila na pět tisíc osob, z toho dva tisíce za letošních devět měsíců. Cíĺem je vytvořit minimálně v Nigérii muslimský stát bez křesťanství a veškerého dalšího intelektuálního importu ze Západu.

Proti západnímu vzdělání

Oficiálně se jmenují Lidé oddaní rozšiřování Prorokova učení a svaté války, ale známí jsou pod přezdívkou Boko Haram, jejíž překlad je kvůli použití slov z arabštiny a jazyka etnika Hausů nejednoznačný. Nejčastěji se používá „Západní vzdělávání zakázáno“, ale také „Západní vliv je hřích“ nebo „Pozápadnění je svatokrádež“.

Hnutí Boko Haram založil v roce 2002 kazatel Mohamad Jusuf, kterému se nelíbilo, že v Nigérii stále více dětí dostává vzdělání podle západního vzoru

Založil ho v roce 2002 kazatel Mohamad Jusuf, kterému se nelíbilo, že v dnešní 180milionové Nigerijské federativní republice stále více dětí dostává vzdělání podle západního vzoru.  V jednom rozhovoru například poznamenal, že by z učebnic měla být vyřazena „teorie“ o kulatosti Země, protože to podle jeho interpretace odporuje Koránu. Nelíbilo se mu, že se vzdělávají dívky a že se osnovy neskládají především z memorování súr ze svaté knihy.

Nutno dodat, že podobné spory o školství mají v severní Nigérii dlouhou tradici. Vyskytují se tu od doby, kdy britské jednotky v roce 1903 zdolaly poslední vzdor státu Sokoto. Zatímco vyučování podle západního sekulárního modelu tu má tedy pouze stoletou historii, islám a jeho edukativní způsoby sem dorazil už před tisíci lety a zapustil hluboké kořeny.

Nebezpečný kout Země

Jusuf, který navazoval na radikální muslimské krajany ze sedmdesátých a osmdesátých let a svou kritikou zkorumpovaných elit Nigerijské federativní republiky si získal přízeň mnoha mladých, však nechtěl zůstat jen u planého teoretizování.

Násilná kampaň ze severní Nigérie udělala jeden z nejnebezpečnějších koutů Země, ze kterého uteklo k letošnímu srpnu na 650 tisíc obyvatel

Vstal z modlitebního koberečku a v červenci 2009 podle vzoru extremistických souvěrců z Afghánistánu, Iráku a Somálska zahájil ozbrojený boj proti příslušníkům policie. Vznikly z toho masové nepokoje, při kterých zahynuly stovky lidí. Ale pořádkové síly zabily mnoho členů Boko Haram včetně Yusufa, který byl zastřelen při údajném pokusu o útěk.

Politici si mnuli ruce, jak rychle se s islamistickou hrozbou, která visí nad sekulární vládou kterékoliv země s výraznějším počtem muslimů, poradili. Navzdory varovným signálům však značně podcenili situaci. Džihádisté se pod vedením nového lídra Abú Bakra Šekaua pustili do násilné kampaně. Ta ze severní Nigérie udělala jeden z nejnebezpečnějších koutů Země, ze kterého uteklo k letošnímu srpnu na 650 tisíc obyvatel.

Činnost přes hranice

Hnutí Boko Haram, jehož počet členů se odhaduje na několik set až tisíc, útočí o Vánocích na kostely, přepadává vojáky a policisty, zabíjí křesťanské kazatele stejně jako umírněné muslimské kleriky a vyhání ze svých domovů Nigerijce s jižanským původem.

Nasazuje sebevražedné atentátníky, což jsou buď fanatici, nebo zaplacení zoufalci, kteří hrůzným činem chtějí zabezpečit rodinu. Dokonce bombou zaútočili na kancelář OSN v hlavním městě Abuji a hlásí se i k výbuchům, které letos v červnu otřásly hospodářskou metropolí Lagosem.

Skupina Boko Haram se skládá především z příslušníků etnika Kanuri a svou činnost rozšířila i přes hranice do Nigeru, Čadu a Kamerunu, kde unáší turisty

Skupina, která se skládá především z příslušníků etnika Kanuri, svou činnost rozšířila i přes hranice do Nigeru, Čadu a Kamerunu, kde unáší turisty. Když se v květnu 2010 konala inaugurace nového prezidenta Goodlucka Jonathana, dali o sobě radikálové vědět koordinovaným útokem na kasárna na několika místech.

V lednu 2012 hlava Nigérie musela přiznat, že organizace mu přerůstá přes hlavu a že se dostala i do řad silových složek a správy. Nakonec se v květnu 2013 rozhodl pro vyhlášení mimořádného stavu v nejneklidnějším území.

Školačky jako válečná kořist

Nic z toho však nepřitáhlo takovou pozornost globálního publika jako dubnový únos (nejspíše) 276 školaček z města Chibok. Ozbrojenci je v noci odvedli z jejich internátu a ukryli se s nimi buď do nepřístupného pralesa Sambisa, který má rozlohu téměř celého Česka, nebo do hraničního regionu Gwosa plného skal a jeskyní.

Zoufalí rodiče mají strach, že by jejich dcery mohl čekat ještě horší osud než sexuálních otrokyň

Šekau, na jehož dopadení je vypsána odměna sedm milionů dolarů a jehož smrt nigerijská vláda už pětkrát slavnostně, leč mylně vyhlásila, je bere podle svého výkladu starých islámských zvyklostí za válečnou kořist. Ve svém videoposelství z 5. května, které natočil při pózování před tankem za doprovodu zamaskovaných mužů, prohlásil: „Unesl jsem ty dívky. Alláh je mi svědkem, že je prodám na tržišti. Ožením se s ženou, které je dvanáct let. Ožením se klidně i s ženou, které je devět let.“

Zoufalí rodiče mají strach, že by jejich dcery mohl čekat ještě horší osud než sexuálních otrokyň. Obávají se, že by je fanatici mohli použít jako nedobrovolné sebevražedné atentátnice, které byly pro africký kontinent dosud neznámou zbraní.

Opačný dopad reakce

Hrůzný čin dostal Boko Haram mezi hlavní zprávy médií, která se jinak informacím o Africe vyhýbají. Heslo „Propusťte naše dívky“ (Release our girls) zaplavil Facebook i Twitter. Únos odsoudily všechny významné vlády světa a slíbily Nigérii dodat technologie (například drony), které by dívky mohla pomoci nalézt.

Pobouřená reakce západní veřejnosti měla přesně opačný dopad – Boko Haram začal v měsících po Chiboku útoky na školy stupňovat a uneseni byli i žáci

Dokonce Michelle Obamová, která se komentování aktuálních problémů vyhýbá, poprvé vystoupila v pořadu, v němž americký prezident každou sobotu mluví k národu, a s ustaraným výrazem apelovala na únosce, aby žačky propustili. Tato pobouřená reakce západní veřejnosti měla přesně opačný dopad – Boko Haram začal v měsících po Chiboku útoky na školy stupňovat a uneseni byli i žáci.

Rozezlení však nejsou jen lidé v našich zeměpisných šířkách, ale dokonce v al-Káidě, jejíž maghrebská „pobočka“ nejspíše Boko Haram vycvičila, se nad takovým činem ošívá. Rozhodně jejich islamistické myšlence u obyčejných souvěrců neprospívá, když jsou unášené děti jejich muslimských sousedů.

Prezidentovo volání o pomoc

Nejvíce pobouření jsou Nigérijci. Ti na tomto případě vidí, jak málo se o ně jejich vláda zajímá. Navzdory mezinárodnímu pozdvižení kvůli únosu trvalo prezidentu Nigérie Jonathanovi dva týdny, než se k situaci veřejně vyjádřil. Jako Jižan se domnívá, že Boko Haram je klackem v rukou politických konkurentů ze severu, kteří mu chtějí zkomplikovat panování. Takže jej ignoruje. Jde to až do takového extrému, že vláda za pět měsíců od únosu nedokázala vyčíslit, kolik dívek (některým se podařilo utéct) fanatici drží.

Navzdory mezinárodnímu pozdvižení kvůli únosu žaček trvalo prezidentu Nigérie Jonathanovi dva týdny, než se k situaci veřejně vyjádřil

V Nigérii se kvůli tomu uskutečnilo několik demonstrací, což je v této zemi dost nezvyklý jev. Korunu tomu nasadila prezidentova manželka Patience, když svolavatele protestů označila za členy Boko Haram, kteří usilují o svržení jejího chotě, a proto je třeba je zatknout.

Politik, který v kampaních využíval své bizarní křestní jméno Goodluck (Hodně štěstí), aby voliče získal na svou stranu, se dostal pod tlak. Místo, aby začal jednat, povolal na pomoc PR firmu z Washingtonu, která ho má v únoru dostat znovu do křesla nejvyššího představitele Nigérie.

Demoralizovaná armáda

Zničit podobnou organizaci není snadný úkol – zejména s takovými ozbrojenými silami, které má Jonathan k dispozici. Na papíře sice vypadá silný, vždyť tvoří hlavní osu mírových sil v celém regionu, ale skutečnost je mnohem tristnější. Nigerijští politici mají strach, že by armáda mohla civilisty odstranit od moci, což v minulosti mnohokrát učinila, a proto ji preventivně mrzačí, aby nepředstavovala konkurenci. K tomu je třeba přidat neschopné a kleptokratické důstojníky, kteří rozkrádají mužstvu žold.

Demoralizovaná armáda často opouští místa střetů bez výstřelu a zanechává po sobě techniku, která zvyšuje bojové možnosti Boko Haram

Proč by voják, kterému se v lepším případě zpožďuje plat, měl riskovat život při honu na odhodlaného protivníka? Není proto divu, že demoralizovaná armáda často opouští místa střetů bez výstřelu a zanechává po sobě techniku, která zvyšuje bojové možnosti Boko Haram. V srpnu si utrhla pořádnou ostudu, když před islamisty uteklo na teritorium sousedního Kamerunu 480 vojáků.

Nejen západní mocnosti, ale i Čína po šokujícím únosu školaček z Chiboku slibují Abuji pomoc s výcvikem. Jenže i to naráží na nečekané problémy. Jak pro BBC popsal bývalý britský vojenský atašé v Nigérii James Hall: „Problém je, že po nás chtějí velký červený knoflík, který se zmáčkne a vše je vyřešeno. Například se mě jeden vysoce postavený důstojník zeptal, zda jim můžeme prodat stroj, který dokáže rozeznat, zda v autě jede terorista, či nikoliv. Snažil jsem se mu vysvětlit, že takové zařízení neexistuje, ale jen si myslí, že ho před ním tajíme.“

Nová fáze války

Každopádně válka s Boko Haram vstupuje do nové fáze. Až dosud islamistům stačila guerillová strategie „udeř a uteč“, jež dělá problémy i těm nejlepším armádám světa. Začátkem září však toto hnutí začala natrvalo zabírat území. Obsadilo totiž město Bama ve státě Borno, ze kterého plánuje další expanzi po Nigérii. Tři sta tisíc jejích obyvatel nyní žije pod zástavou náboženských extremistů, kteří se chystají podle svých iráckých souputníků vyhlásit vlastní chalífát.

Válka s Boko Haram vstupuje do nové fáze. Až dosud islamistům stačila guerillová strategie „udeř a uteč“, začátkem září však toto hnutí začalo zabírat území.

Na základě ne zcela jasných zpráv ovládají povstalci dvě ze čtyř přístupových cest do regionálního centra Maiduguri. Jeho okupace vypadá reálně, i když je velkou otázkou, zda má Boko Haram na přímý střet s vojskem dostatečnou sílu. Útoky na školy však jednoho podstatného úspěchu dosáhlo – rodiče se bojí posílat své potomky za vzděláním.

Jen se tím ještě zhoršují špatné ukazatele, které má sever Nigérie ve srovnání se zbytkem země. Podle anglického týdeníku The Economist je v hospodářském centru Lagosu negramotných osm, ale v severském státě Kano už 51 procent obyvatel, což je však úžasný výsledek oproti státu Borno, kde je Boko Haram nejsilnější. Zde neumí číst ani psát 85 procent občanů.

Ideální situace pro džihádisty. Nevzdělanci, kteří snadno podlehnou ideologii, jsou dalším užitečným kanónenfutrem, kterými může islamistické hnutí posílit své řady při budování černého chalífátu.