V kauze Pražských služeb se hraje o spalovnu v Malešicích

Téměř rok se Praha snažila odkoupit menšinový podíl v Pražských službách. Jednání se nezdařila a nový majitel může vydělat velké peníze.

Jakub Kalenský 18.12.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, Alessandro CanuČeská pozice

Deset měsíců nedokázal magistrát hlavního města navzdory deklarované snaze odkoupit menšinový podíl v Pražských službách. Jeho držitel, firma Natland, předminulý týden akcie prodal neznámé firmě z Nového Zélandu, kterou zastupuje podnikatel Jaroslav Otenšlégr. Ten Prahu obratem oslovil a jednání o odkupu začala nanovo. Letošní váhání však může magistrát přijít velmi draho. Vypadá to ale nejspíše tak, že Praha ve skutečnosti neví, jak vyřešit problém s minoritním akcionářem.

Větší téma by se v uplynulých dnech na pražském magistrátu hledalo marně. Vedle plánovaného odkupu akcií Pražské plynárenské jde o jeden z největších obchodů, které chce radnice pod vedením Bohuslava Svobody uzavírat. Jenže nad transakcí, díky které by Praha stoprocentně ovládla Pražské služby, visí velké otazníky.

ČESKÁ POZICE se věnovala odkupu menšinového podílu v Pražských službách magistrátem hlavního města od společnosti Natland například v článcích:

Natland má klid

Hlavní město deklarovalo zájem odkoupit zhruba pětinový podíl Pražských služeb (17,3 procenta akcií) už letos v únoru, ale neoficiálně se o tom hovořilo už na podzim 2011. Za toto dlouhé období se však město s Natlandem nedohodlo, a firma nakonec prodala akcie předminulý týden společnosti Northward Holdings Limited se sídlem na Novém Zélandu. Podle tiskového prohlášení Natlandu tato firma podala lepší nabídku, což by podle obvyklé praxe mělo znamenat, že neznámá novozélandská firma magistrát prostě přeplatila.

Natland se zbavil se minoritního podílu v Pražských službách, kde měl utopené peníze, a dostal před Vánocemi zaplaceno, takže má konečně klid

Praha totiž podle informací ČESKÉ POZICE kromě první nabídky na 400 milionů korun žádnou další Natlandu neposlala. Jenže někteří radní bez uvedení jména tvrdí, že Natland jim nikdy neříkal, že 400 milionů je málo. Realita je však taková, což však magistrát nikdy nepřizná, že nové vedení Prahy s Natlandem tento obchod nechtělo nikdy uzavřít, protože se obávalo kritiky ze strany veřejnosti, že hlavní město zaplatí stamiliony lobbistům Romanovi Janouškovi a Tomáši Hrdličkovi. Loni se totiž spekulovalo, že finanční skupinu Natland ve skutečnosti ovládají tito dva lidé.

Natland sice toto nařčení opakovaně a kategoricky vyvracel, jenže někteří radní zřejmě jsou přesvědčeni o opaku. Natlandu to však může být koneckonců jedno. Zbavil se minoritního podílu v Pražských službách, kde měl utopené peníze, a dostal před Vánocemi zaplaceno, takže má konečně klid.

Další posudek

Město nyní jedná s novým majitelem akcií Pražských služeb. Firma, kterou ovládá podnikatel Otenšlégr, ale nemá sebemenší důvod prodávat minoritní podíl za stejnou nebo nižší cenu, než za niž akcie nakoupila od Natlandu. Praha proto může na svém bezmála ročním váhání tratit desítky, a možná i stovky milionů korun.

K čemu jsou další posudky? V Pražských službách se nemění situace z měsíce na měsíc natolik, aby cena minoritního podílu byla výrazně ovlivněna.

Podle různých nepotvrzených informací Otenšlégr zaplatil Natlandu zhruba 700 milionů korun. Mezi radními Prahy se přitom hovoří, že firma z Nového Zélandu by mohla za svůj podíl žádat až 800 milionů korun. O tom, zda se Praze taková investice vyplatí, se budou pražští politici dohadovat začátkem roku 2013.

„Před koupí si rozhodně ještě necháme zpracovat posudek,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek primátora Tomáš Hudeček z TOP 09. Během letošního roku si však magistrát nechal zpracovat již čtyři posudky, mimo jiné od Vysoké školy ekonomické v Praze nebo od společnosti Patria, která hodnotu minoritního podílu určila na cenu vyšší než půl miliardy. K čemu jsou pak další posudky? V Pražských službách se přece nemění situace z měsíce na měsíc natolik, aby cena minoritního podílu byla výrazně ovlivněna.

Čekání na oslovení

Politici v čele magistrátu ovšem odmítají, že by cokoliv prováhali. „Snažili jsme se o jednání s Natlandem, z naší strany odešla nabídka, ale nikdy nepřišla zpětná vazba. Ze strany Natlandu nebyla vůle o odprodeji této části Pražských služeb jednat,“ řekl ČESKÉ POZICI šéf klubu zastupitelů TOP 09 a předseda rozpočtového výboru Jiří Vávra. „Nejsem si jistý, nakolik bylo jednání s Natlandem relevantní,“ souhlasí předseda zastupitelského klubu ODS Ondřej Pecha.

S tímto výkladem však Natland zásadně nesouhlasí. „Na začátku března jsme sami oslovili Prahu s tím, že jsme připraveni s ní o prodeji jednat. Za devět měsíců ale Praha nepřišla s žádnou skutečně adekvátní nabídkou, jednání navíc postrádala jakoukoli dynamiku ze strany magistrátu,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí firmy Rostislav Starý.

Z informací ČESKÉ POZICE z prostředí pražského byznysu vyplývá, že poměrně dlouhou dobu se město s Natlandem nedokázalo dohodnout ani na tom, jak velký balík akcií bude odkupovat. Navíc je zřejmé, že větší iniciativu mělo jako potenciální kupující v tomto případě rozhodně převzít hlavní město Praha. To však od únorového vyhlášení záměru odkoupit podíl Natlandu čekalo až do března na oslovení ze strany této firmy.

Utajovaný investor?

Ostatně i nyní, po změně vlastníka, to není Praha, která by aktivně vystupovala. „S novou společností jsme vešli ve styk, a bylo to z jejich strany, podotýkám,“ sdělil ČESKÉ POZICI Vávra už předminulý týden, pouhé dva dny po uzavření obchodu mezi Natlandem a Otenšlégrem. Podle Vávry byla nabídka směřovaná na radního pro životní prostředí Radka Lohynského (ODS).

Problém je také v tom, že Praha neví, zda za Otenšlégrem nestojí nějaký utajovaný investor

Právě do jeho gesce Pražské služby spadají a na magistrátu má být klíčovou osobou, přes kterou budou jednání s minoritním akcionářem probíhat. Lohynský se ale k probíhajícím jednáním odmítl vyjádřit. „Není možné jakkoliv komentovat průběh obchodních jednání,“ sdělil Lohynský ČESKÉ POZICI.

Problém je také v tom, že Praha neví, zda za Otenšlégrem nestojí nějaký utajovaný investor. Na transakci s firmou z Nového Zélandu totiž z hlediska práva dohlížela advokátní kancelář BBH, která dlouhá léta úzce spolupracuje s nizozemskou finanční skupinou PPF. Společnost Petra Kellnera minoritní podíl v Pražských službách již jednou držela, a když Natland akcie v červnu 2011 kupoval, transakci financovala PPF banka. Ta nyní souhlasila s tím, aby Otenšlégrova firma převzala tento úvěr. Není vyloučeno, že i novou transakci financovala PPF Banka, avšak tuto informace nelze potvrdit, jelikož Otenšlégr odmítá sdělit podrobnosti tohoto obchodu.

Alternativní plán

Praha navíc aktuálně řeší problém, že Pražským službám, ve kterých drží zhruba 77 procent akcií, nemůže zadávat zakázky napřímo. Po zrušení velkého tendru na svoz a likvidaci odpadu musí Pražských službám neustále dílčími zakázkami „prodlužovat“ smlouvu, která byla původně uzavřená do konce loňského roku. Na magistrátu se všeobecně počítá s tím, že za již třetí zakázku udělenou v režimu jednacího řízení bez uveřejnění – bez řádné soutěže – dostane od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu.

Z Pražských služeb by byla oddělena divize svozu odpadu a následně přidělena buď nové akciové společnosti, nebo existující akciovce, již ovládá město

Na magistrátu už kvůli všem zmíněným problémům vzniká alternativní plán pro případ, že se město nedokáže na odkupu menšinového podílu s novým majitelem dohodnout. Jde o operaci, která ze strany hlavního města nevyžaduje zaplatit cash. Z Pražských služeb by byla oddělena divize svozu odpadu, která by byla následně přidělena buď nové akciové společnosti, nebo již existující akciovce, kterou zcela ovládá město, hovoří se například o pražském dopravním podniku. Takové společnosti by Praha mohla zadávat svoz odpadu napřímo.

Po oddělení divize svozu odpadu by v Pražských službách zůstal nejcennější majetek, spalovna v Malešicích. A o tu se od začátku hraje. O spalovnu mají zájem některé energetické společnosti, mezi nimi i Energetický a průmyslový holding, v němž již zmíněná finanční skupina PPF drží 44 procent akcií.

Ani jedna varianta bez rizika

Ať už Otenšlégr drží podíl v Pražských službách pro PPF, nebo pro sebe, Praha nemůže podnik bez dohody s minoritním akcionářem rozdělit na dvě části. Menšinový akcionář v případě rozdělení bude hájit svoje zájmy, protože když souhlasí s oddělením svozu odpadu, pak ve spalovně bude chtít jednak pevnou dohodu o vyplácení dividendy, jednak vyšší podíl, než nyní drží v Pražských službách jako v celku. Tento podíl může být dokonce třetinový.

Otenšlégr, nebo kdo za ním stojí, má v akciích utopeno minimálně 700 milionů korun, a nebude-li z Pražských služeb dostávat dividendy, investice se mu prodraží

Otázkou je, zda politici magistrátu na takovou dohodu přistoupí, nebo se raději budou snažit vyřešit problematiku s minoritním akcionářem jednou provždy tak, že ho jednoduše vykoupí, ať to stojí, co to stojí.

Ani jedna varianta není bez rizika, ale čas hraje pro Prahu. Otenšlégr, nebo ten, kdo za ním stojí, má v akciích utopeno minimálně 700 milionů korun, a pokud z Pražských služeb nebude dostávat dividendy (zatím vypadá, že nebude), investice se mu prodraží. Proto minoritní akcionář bude tlačit pražské politiky k nějakému pro něho výhodnému řešení. Radní si tuto výhodu velice dobře uvědomují, a proto budou chtít držet patovou situaci co nejdéle, aby minoritní akcionář nakonec přistoupil na variantu, která pro něho už ideální nebude.

Počet příspěvků: 5, poslední 19.12.2012 09:06 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.