V důsledku koronavirové pandemie vázne v Evropě justiční spolupráce

Zločinci si geografickými hranicemi nikdy nelámali hlavu. Zato pro vyšetřovatele představují problém. S obstaráváním důkazů v cizině totiž musejí spoléhat na tamní justiční autority. Jenže v době koronaviru zavedly i spolupracující země ze dne na den stopku a část států přešla do online režimu. Covid nahrává přeshraničním zločincům.

Martin Shabu 21.8.2020
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Pixaba.com/qimono
Ilustrační foto.

Zakázané látky získal z Číny. Jiné obstaral v Polsku. Drogy vařil Čech, ale prodával je v Německu. Zločinci si geografickými hranicemi nikdy nelámali hlavu. Zato pro vyšetřovatele představují zásadní problém. S obstaráváním důkazů v cizině totiž musejí spoléhat vždy na tamní justiční autority. Jenže v době koronaviru zavedly i jinak spolupracující země ze dne na den stopku.

„Zejména v dubnu, květnu a červnu bylo zpomaleno odesílání a vyřizování žádostí o právní pomoc, což mohlo ovlivnit délku trvání trestních řízení v jednotlivých věcech,“ potvrdil Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství. A nejde jen o Itálii, jež hned na počátku pandemie signalizovala „červenou“. „Vyzvala ostatní členské státy EU, aby zatím nevydávaly evropské vyšetřovací příkazy, jejichž výkon předpokládá fyzický kontakt s ostatními lidmi,“ dodal Malý. To přitom zahrnuje řadu klíčových detektivních metod včetně výslechů, ohledání místa činu a domovních prohlídek.

Odlišné statistiky

Část států přešla do online režimu a vše vyřizuje jen prostřednictvím elektronické korespondence. Do této skupiny zemí patří například USA, Austrálie nebo Hongkong. Další pak zcela zmrazily eskorty podezřelých a vězněných osob. Justiční spolupráce v Evropě vázne podle českých detektivů zejména s Albionem. „Ve Velké Británii do současné doby přetrvává situace, kdy výslechy (až na zcela ojedinělé výjimky) nejsou prováděny,“ upozornil Malý.

Výrazné zhoršení možností fyzického kontaktu osob v důsledku koronaviru se už odrazilo i v justičních statistikách. Zatímco loni za prvních šest měsíců dorazilo do Česka ze zahraničí 142 žádostí o právní pomoc, letos jich bylo jen 102. Naopak Česko podobných žádostí do ciziny odeslalo více.

Výrazné zhoršení možností fyzického kontaktu osob v důsledku koronaviru se už odrazilo i v justičních statistikách. Zatímco loni za prvních šest měsíců dorazilo do Česka ze zahraničí 142 žádostí o právní pomoc, letos jich bylo jen 102. Naopak Česko podobných žádostí do ciziny odeslalo více. O spolupráci v trestních řízeních požádalo v prvním pololetí hned 266krát, což je o 18 případů více než loni ve stejném období. Výrazným limitem je i složitý pohyb oficiálních písemností nutných pro trestní řízení. Některé země totiž nepřijímají fyzickou korespondenci. A to z obavy, aby na ní neulpěl koronavirus.

S tím si snaží Češi pomoci po svém. „Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství proto hledá jiné možnosti doručení žádostí, například prostřednictvím DHL. Eventuálně žádá o součinnost při doručení ministerstvo zahraničních věcí,“ popsal praxi Malý. Ze stejného důvodu se také speciálně zachází s dopisy ze zahraničí. Listiny, které přijdou do úřadu šéfžalobce Pavla Zemana, musejí projít náležitou dezinfekcí. Tam, kde byl vyloučen písemný styk úplně, jako byl případ Itálie, Maďarska či Arménie, sáhla česká justice k posílání digitálních kopií.

Chráněné elektronické spojení

Originály písemností budou odeslány, až to situace umožní. Právě vyšší míra přenosu informací po sítích je podle všeho zřejmým trendem. „Předpokládáme, že zejména v rámci EU budou hledány možnosti urychlení zavedení chráněného elektronického spojení mezi justičními orgány členských států. Cesty chráněného elektronického styku pro zasílání žádostí o právní pomoc jsou zkoumány i v rámci Interpolu. S některými státy (například USA) elektronický styk převažoval nad poštovním už před touto krizovou situací,“ doplnil Malý.

Zejména v rámci EU budou hledány možnosti urychlení zavedení chráněného elektronického spojení mezi justičními orgány členských států. Cesty chráněného elektronického styku pro zasílání žádostí o právní pomoc jsou zkoumány i v rámci Interpolu.

Jedním z příkladů, jak omezení nahrávají zločincům, popsala minulou středu MF DNES. Konkrétně koronavirus brání vydání do Česka odsouzeného exposlance ČSSD Petra Wolfa. Jeho stopy zavedly vyšetřovatele do jihoamerického státu Paraguay už před čtyřmi roky. Od té doby žádají o jeho vydání do Prahy. Jenže jednání s tamní justicí nyní brzdí opatření proti koronaviru.

„Podle aktuálních informací dochází ke zdržení mimo jiné také v souvislosti s opatřením států proti covidu-19. Řada států Jižní Ameriky omezila do značné míry činnost svých úřadů,“ řekl deníku Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Wolf si přitom má odpykat v českém vězení šestiletý trest a zaplatit pět milionů korun za dotační podvod, za nějž byl pravomocně odsouzen v roce 2012. Ještě před nástupem do výkonu trestu ale bývalý politik uprchl a byl na něho vydán mezinárodní zatykač.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.