Diskuse k článku

V boji s kůrovcem může pomoci vlk. V lesích je ho zatím málo

Přemnožená spárkatá zvěř ožírá sazenice listnáčů, vlk může stavy jelenů i prasat regulovat. Mimochodem tak může účinně přispět v boji kůrovcem. V současnosti se v České republice podle odhadů pohybuje zhruba sedmdesát vlků, především v příhraničních oblastech. Jediní, kdo vlka nepřivítají, jsou pastevci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Pátek 15.7.2019 19:29

Re: Značně odbytá novinářská práce

vlastní uši od jejích pracovníků. A je to jen jeden z mnoha případů nekonzistentnosti počínání při ochraně přírody - člověkem zaviněné mizení některých druhů je doprovázeno (oprávněným) bubnováním na poplach a litaniemi na téma biodiverzita, u některých jiných druhů, například u drobné zvěře (možná tam, kde by se šlåplo na kuří oko ještě mocnější lobby) je ticho po pěšině.

V. Pátek 15.7.2019 19:26

Re: Značně odbytá novinářská práce

Většiny honiteb se to naštěstí vůbec netýká, protože přes zbožná přání (a možná i aktivní počínání, pro které ale nemám důkaz) tzv. ochránců přírody se vlci z míst, kde jakžtakž žít dokážou, na další území prakticky nerozšiřují. Odhadoval bych, že proto, že na otázku, kterou kladu v závěru "trojdílného" příspěvku, je odpověď negativní.

Jak to bude u toho relativního mála ostatních honiteb, závisí na tom, zda se myslivci vůči státu dokážou chovat stejně jednotně, asertivně a efektivně, jako výše jmenovaní. Jinak to pro některé spolky - nájemce honiteb, případně honební společenstva, která svoji honitbu provozují sama, může dopadnout tak, že jim např. zmíněná srnčí zvěř zmizí jak fyzicky, tak z plánu chovu a lovu (omlouvám se za trochu slovíčkaření, ale zvěř se chová, pěstuje se např. porost zvěřního políčka ;-). Příklad, že to tak dopadá, máme třeba na Šumavě tam, kde vlci žijí a zároveň myslivecky hospodaří státní ochrana přīrody - konstatování zmizení srnčího jsem slyšel na vlast

L. Písařík 15.7.2019 10:16

Re: Značně odbytá novinářská práce

Když uvážíme váhu masa jednoho kusu srnčího cca 15-18 kg, pak všichni vlci sežerou ročně asi 2000 ks srnčího. To není moc, ale když se jedna smečka usadí v revíru, tak ho dokáže za krátkou dobu dosti vybrat. Dnes je vysoká vlastně pěstovaným zvířetem, bez pomoci myslivců by zimu sotva přežila. A myslíte, že si myslivci budou pěstovat srnčí pro sebe nebo pro vlky?

V. Pátek 14.7.2019 19:26

Re: Značně odbytá novinářská práce

jedním, nanejvýš dvěma procenty odlovu prováděného myslivci, eventuální desateronásobek by ke snižování přispěl zhruba patnácti procenty.

A je velká otázka, kam by se do současné převážně kulturní, hustě zalidněné a komunikacemi protkané krajiny oněch 700 vlků "uplacírovalo", i kdyby se omezili ve svých běžných nárocích na velikost teritoria jedné smečky. Buď totiž platí, že strach vlka z člověka je vrozený, geneticky přenášený - pak by takoví vlci žili v ustavičném stresu, protože člověka by prostě nevyhnutelně potkávali (a takový stres vede v první řadě k tomu, že se nerozmnožují...). Nebo strach z člověka není vrozený, ale naučený, a vlci se v režimu absolutní ochrany naučí, že jim člověk není nebezpečný. A až potkají nějakého slabého samotného jedince homo sapiens a vyhodnotí ho jako vhodného k ulovení...

V. Pátek 14.7.2019 19:25

Re: Značně odbytá novinářská práce

řádů, resp. "řádovém"). Nebudeme troškaři a vynásobíme současný stav deseti. Takových 700 vlků by tedy ročně "snížilo stavy" například o 56 000 takových kusů spárkaté zvěře, na kterých je cca 10 kg masa využitelného vlkem, jako je sele, srnec, kolouch apod. (což jsou zároveň případy pravděpodobného lovu, do 200kg jelena, nemluvě o stokilovém kňourovi či bachynii, se vlci přednostně pouštět nebudou, je to energeticky náročnější a hlavně nebezpečnější).

A teď pro srovnání kolik loví jediný skutečně významný predátor spárkaté zvěře - myslivec (na rozdíl od vlka se řídící zákonem a všemožnými předpisy, plány lovu, etickými normami, atd... a na rozdíl od vlka postižitelný sankcemi, kdyby tak nečinil):

jelení zvěř 28 000 kusů, daňčí zvěř 23 000 kusů, mufloní zvěř 9 000 kusů, srnčí zvěř 103 000 kusů, černá zvěř 229 000 kusů, jelen sika 17 000 kusů (oficiální údaje ČSÚ, poslední dostupný myslivecký rok 2017-2018, zaokrouhleno).

Takže současný stav vlků podporuje snižování stavů spárkaté zvěře "pěkným" jed

V. Pátek 14.7.2019 19:22

Značně odbytá novinářská práce

Poctivě a kvalitně pracující novinář, když už se vůbec podepíše pod cizí tvrzení, se nad ním alespoň napřed kriticky zamyslí. A pokud si k tomu zamyšlení sám nedokáže obstarat náležitá data (což by novináři, který píše článek o složitých přírodních vztazích , a přitom se pravidelně věnuje pražské politice a dopravě, nebylo lze příliš zazlívat), nezbývá než někoho vhodného požádat. Je k tomu takové jednoduché vodítko, začít s dotazy je dobré u těch, o které si zdroj původních tvrzení "otírá ústa".

Typickou ukázkou je tvrzení, že vlk, pokud se jeho počet v ČR zvýší na "násobky současného stavu", může pomoci snížit stavy spárkaté zvěře a tím usnadnit zalesňování po kůrovcové kalamitě, využívající v podstatně větší míře listnaté stromy.

Dospělý vlk spotřebuje podle odborné literatury přibližně 500-800 kg masa ročně. V současnosti je počet volně žijících vlků v ČR odhadován na zhruba 70. "Násobky" míní, předpokládám, autorka či její zdroj vynásobení číslem řádu jednotek (u vyšších poměrů se obvykle už hovoří o zvýšení o řád či o několik

J. Lepka 14.7.2019 14:17

Titulek sice bulvárního charakteru, jinak ale je článek OK.

Zásadní problém bude přesvědčit myslivce, kteří mají na obzoru jen a pouze obsah svého mrazáku. Navíc i když bude vlk chráněn ve všech lokalitách, bouchaly neodradí si ho střelit, je to přece furt "škodná". Jiná věc je, co pak, po letech s potenciálně přemnoženými vlky, až zredukují počty zvěře a začnou z nutnosti napadat zvířata. Jinak již několik desítek let se úspěšně vysazují listnáče do obůrek, ono to zas o tolik dražší zatím není. Základem je ovšem dobře nastavená zákonná úprava a tu si, objektivně řečeno, v současném složení parlamentu neumím představit.

S. Tomáš 14.7.2019 13:32

Pane Bože

Nebyli vlci a nebyl ani kůrovec,ale byli v lesích lidé, kteří jim rozuměli i bez univerzit. Byly lapače, napadené stromy se porážely a poražené dřevo se jako množírna brouků v lesích nesmělo válet. Teorie ekologů, že les se ubrání sám a za 300 let bude nový zdravý porost, se může jen tesat do kamene, aby si ji lidé za 300 let přečetli. Jestli to budou umět.

L. Písařík 14.7.2019 12:26

Panebože, viděli jste tak blbou babu?

Kdyby se jí podařilo, aby vlk žral kůrovce, bylo by to na nobelovku. Opravdu myslí, že myslivci pěstují spárkatou pro vlka?

Pokud vůbec myslí.