Ceska Pozice

Už je tu znovu smog. Ale zcela jiný než v zimě.

Fotochemický smog ohrožuje zdraví dětí a chronicky nemocných. Aktivují ho vysoké koncentrace přízemního ozónu za působení slunečního záření.

foto: © Reuters, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Mnohem dříve než v předchozích letech vyhlásil 18. června 2013 Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) letní smogovou situaci pro Ústecký a Liberecký kraj. Od úterního rána se mezi ohrožená území zařadil i kraj Jihočeský.

Indikátorem fotochemického či letního smogu jsou vysoké koncentrace přízemního neboli troposférického ozónu. K jevu dochází za suchého a slunečného počasí v ovzduší znečištěném oxidy dusíku a těkavými organickými látkami. Nejčastější příčinou jsou plyny vypouštěné automobilovou dopravou a emise vzniklé při spalování fosilních paliv.

Směs ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních složek vytvářejících fotochemický smog patří spolu s emisemi miniaturních částeček prachu k nejzávažnějším problémům znečištění ovzduší v Evropě.

K jevu dochází za suchého a slunečného počasí v ovzduší znečištěném oxidy dusíku a těkavými organickými látkami

Nenápadný smrtonoš

Z dáli se fotochemický smog jeví jako modravý opar a nepůsobí tak skličujícím dojmem jako smog v zimní inverzi. Avšak lékař Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví, upozorňuje, že fotochemický smog může vážně ohrozit i lidské zdraví. Kvůli znečištění ovzduší ozónem a fotochemickému smogu předčasně každý rok umírá v Evropě 20 tisíc lidí.

Smogem zasažení jedinci pociťují dýchací potíže, pálení očí, malátnost nebo snížení obranyschopnosti organismu. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Některé látky ve fotochemickém smogu patří mezi karcinogeny. Ohroženi jsou zejména starší lidé, děti nebo astmatici a alergici.

Fotochemický smog ohrožuje i lesní porosty, a dlouho trvalo, než se na příklad v Orlických horách přišlo na to, proč v určité nadmořské výšce rychle odumíraly i velice mladé smrčky.Některé látky ve fotochemickém smogu patří mezi karcinogeny

Nebyla to náhoda, neboť fotochemický smog může udeřit i daleko od místa, kde se zrodil. Nejvyšší koncentrace ozónu obvykle nebývají přímo v městských centrech nebo průmyslových zónách, kde se převážně uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu. Velký nadbytek oxidů dusíku zde totiž může dle Šuty tvorbu ozónu potlačovat. Přízemí ozón se může ve vysokých koncentracích často vyskytovat i v předměstských nebo ve venkovských oblastech. A protože může být přenášen větrem na vzdálenost až stovek kilometrů, zmíněné Orlické hory se pro něj staly nárazníkem a vysoká koncentrace škodlivin učinila na porostech své. Takových příkladů je na různých místech republiky jistě povícero.

Není smog jako smog

Zimní smog je charakterizován směsí kouře, oxidů síry a dalších plynných zplodin spalování uhlí při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a je obvykle doprovázen hustou mlhou. Vyskytuje se během roku v typicky zimních podmínkách s výraznými přízemními inverzemi teploty vzduchu. Vysoká škodlivost se zde stupňuje přítomností popílku, který umožňuje snadný transport plynných složek smogu až do nejhlubšího nitra plic. Zimnímu smogu se říká též londýnský.

Londýnský smog je nechvalně znám už od římských dob. V roce 1306 Edvard I. zakázal spalovat uhlí, ale tento krok neměl dlouhého trvání. Situace se postupně zhoršovala až do padesátých let 20. století, kdy nastalo v Londýně několik katastrofických smogových situací, při nichž zahynuly tisíce lidí (např. velký smog roku 1952). V roce 1956 Parlament zavedl v hlavním městě tzv. bezkouřové zóny. Díky nim se snížily emise oxidů síry a londýnský smog se stal minulostí. Dnes jsou v Londýně hlavním problémem automobilové emise. Londýn dal jevu i pojmenování, které vzniklo ze slov smoke (kouř) a fog (mlha).

Smog londýnského typu ještě stále sužuje, i když takřka bez odloučeného oxidu siřičitého, české průmyslové oblasti, zejména severní Čechy a Ostravsko. Oxidem siřičitým však oblažují sousedy v malých obcích lidé domácími topeništi. Zimní alias londýnský smog je v Česku, na rozdíl od Londýna, stále velkým problémem.

Jeden jako druhý smog jsou prokletím civilizaceZatímco londýnský smog trápí Evropany od středověku, „moderní“ fotochemický smog je znám od čtyřicátých let let minulého století, kdy začal sužovat slunné Los Angeles. I jemu se podle místa původu říká losangeleský nebo kalifornský, podle podstaty fotochemický či oxidační a podle období letní.

Jak se chovat o zimním smogu, jsme se už museli naučit. A jak při letním? Doktor Šuta doporučuje omezit fyzicky náročné pracovní aktivity nebo sporty. Případně je přesunout na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti nebo nemocní by měli zůstat doma nebo v jiném interiéru, kde jsou koncentrace ozónu až o polovinu nižší.

Jeden jako druhý smog jsou prokletím civilizace. Ale jak jsme se do čtyřicátých let (a v česku ještě mnohem později) dokázali bez letního smogu obejít? Že by skromnějším životním stylem?

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.