Útok v Norsku je podivný

Aktuální komentář bezpečnostního analytika Jana Schneidera k dosavadním informacím o dvou teroristických akcích v Oslu a na ostrově Utoya.

Jan Schneider 22.7.2011

Horní patro budovy ministerstva ropného průmyslu v Oslu zachvátil požár. foto: © ReutersČeská pozice

Horní patro budovy ministerstva ropného průmyslu v Oslu zachvátil požár.

Norské hlavní město Oslo bylo dnes zasaženo teroristickým útokem. Na ostrůvku Utoya, kde se sešli mladí sociální demokraté, došlo těsně poté k masakru. Celá situace má od samého počátku několik velmi neobvyklých rysů:

Co vlastně explodovalo v Oslu?

Na rozdíl od „standardních“ teroristických útoků, které jsou cíleny na místa s velkou hustotou pobývajících osob nebo na nejdůležitější místa kritické infrastruktury státu, byl tento útok veden na vládní budovy v norském hlavním městě, a to v době relativního klidu. To má jistou spíše politickou než teroristickou symboliku.

Nejednotné jsou informace o provedení útoku. To je neobvyklé, většinou je hned jasné, co explodovalo. Zde se mluvilo nejdříve o výbuchu plynu, poté o explozi bomby, snad v automobilu, objevily se i zprávy o dalších explozích uvnitř budov. Jedině tak by se totiž daly vysvětlit požáry ve vyšších patrech budov, které nemohly být způsobeny vnější explozí automobilu.

Nejde o puč?

Pokud byly koordinovaně odpálené nálože umístěny i ve vládních budovách, pak by to znamenalo, že buď je vládní ochranka infiltrována džihádem, nebo jde o vnitrostátní puč. Tomu by nasvědčovalo i jasně politické zabarvení bezprostředně časově následujícího útoku na shromáždění mladých členů vládní sociálně demokratické strany na ostrůvku Utoya. Na obou místech byl totiž důvodný předpoklad, že se tam objeví norský premiér. To skutečně není standardní teroristický modus operandi!

Separovaný útok střelnou zbraní jako doplněk vzdálené exploze, to je další podivný prvek. Střelba doprovázející explozi na místě samém doprovázela například útoky na americké ambasády v Keni a v Tanzanii v roce 1998. Útok střelnou zbraní v Norsku však byl od místa exploze zcela separovaný, a ke všemu byl ještě proveden osobou „nordického vzezření“ v policejní uniformě.

Kdo si útok „přivlastní“?

Jedna věc je, kdo se k útoku přihlásí. Druhá věc je, jestli ten, kdo se k útoku přihlásí, je skutečně tím, za koho se prohlašuje. Třetí věc je, kdo skutečně útok provedl. Čtvrtá, zdali dotyčný jednal ze svých pohnutek, nebo zda jednal – vědomě, či nevědomě – ve prospěch osoby či organizace zůstavající v pozadí. A pointou je, kdo a co z celé situace bude těžit.

V příštích hodinách a dnech se budou informace doplňovat a zpřesňovat. Tyto poznámky jsou psány na základě prvotních zpráv. Je však důležité si tuto fázi pamatovat, protože nelze vyloučit, že se informace mohou v průběhu času i účelově měnit, a některé se již v původní podobě – z těch či oněch důvodů – nemusejí objevit.

Počet příspěvků: 1, poslední 23.7.2011 10:45 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.