Ústavní soud udělal insolvenční mafii radost

Insolvenční mafie může slavit. Dál může dosazovat „své“ insolvenční správce do podniků v reorganizaci. Ústavní soud totiž nevyhověl ústavní stížnosti Prahy 10. I v budoucnu tak bude možné, aby společnosti z daňových rájů přihlašovaly vymyšlené pohledávky.

Mafie - ilustrační foto.

Mafie - ilustrační foto. foto: archiv

Mafie - ilustrační foto.

Česko trápí palčivý problém jménem insolvenční mafie. O její existenci nepochybuje ani ministerstvo spravedlnosti, nedávno na ni upozornil také Svaz průmyslu a dopravy. Každý rok se přitom v krachujících firmách bojuje o miliardy korun.

Nyní této mafii výrazně usnadnil cestu Ústavní soud. Ponechal totiž v platnosti mezeru v zákoně, proti níž protestovala městská část Prahy 10. Mezera nabízí nekomplikovaný způsob, jak z firem vytunelovat majetek.

Vymyšlené pohledávky

Jde o poměrně jednoduchý mechanismus. Když na společnost padne oprávněný insolvenční návrh, soud má v zásadě dvě možnosti, jak s ním naložit. Buď vyhlásit úpadek, nebo zahájit takzvanou reorganizaci, což je vlastně druhá šance pro firmy, které se chtějí pokusit postavit znovu na nohy.

Stačí, aby se do reorganizace jako věřitelé přihlásily společnosti z daňových rájů se smyšlenými pohledávkami.

Jenže stačí, aby se do reorganizace jako věřitelé přihlásily společnosti z daňových rájů se smyšlenými pohledávkami. Díky nim mohou dosadit „svého“ insolvenčního správce a reorganizaci de facto ovládnout. Se zadluženou firmou pak mohou dělat, co uznají za vhodné, včetně vyvádění majetku.

Zákon totiž věřitelům neumožňuje popírat jakékoliv pohledávky během reorganizace. Právě toto ustanovení se Praha 10 pokoušela u Ústavního soudu změnit. Ten ale její stížnosti nevyhověl a usnesením ze začátku května ji odmítl.

„Z pohledu Ústavního soudu insolvenční zákon poskytuje dostatečné záruky pro ochranu majetku. Byť lze zřejmě teoreticky připustit možnost tunelování společnosti v reorganizaci, jedná se v tuto chvíli spíše o spekulace, navíc by na něm musel participovat také insolvenční správce a částečně i soud. Lze tedy uzavřít, že Ústavní soud při kontrole norem vedle důsledků jejich zrušení (zde: eliminace případů zneužití ustanovení zákona) zvažuje i přínosy spojené s jejich zachováním (zde: reorganizace finanční pozice dlužníka jako šetrnější způsob řešení jeho insolvence než standardní úpadkové řízení),“ komentoval názor Ústavního soudu ústavní soudce Jiří Zemánek.

Mezi lidmi, kteří se insolvencemi zabývají, však názor Ústavního soudu vyvolal rozčarování.

Ve spárech mafie

„To mě udivuje. Zrovna včera jsme měli pracovní schůzku se zástupci Hospodářské komory a svazu průmyslu. Jednou z věcí, která je na insolvencích nejvíc pálí, jsou právě fiktivní pohledávky. S těmi totiž dokážete opravdu insolvenční řízení ovládnout,“ říká bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová.

Ústavní stížnost podávala Praha 10 v souvislosti s aférou Key Investments. Konkrétně jde o reorganizaci společnosti Via Chem Group.

Ministerstvo spravedlnosti je zatím opatrné. „O rozhodnutí Ústavního soudu víme. Není namístě tuto problematiku přímo spojovat s otevřením prostoru pro insolvenční mafii,“ uvedla mluvčí úřadu Kristína Labohá. Problémy s fiktivními pohledávkami by podle mluvčí Labohé měla vyřešit novela insolvenčního zákona, kterou její resort připravuje.

Desátá městská část verdikt soudu podle slov svého mluvčího Víta Nováka respektuje. Ústavní stížnost podávala v souvislosti s aférou Key Investments. Konkrétně jde o reorganizaci společnosti Via Chem Group, která dluží téměř tři miliardy korun. Praha 10 a další radnice tvrdí, že insolvenční řízení ovládli věřitelé, kteří disponují fiktivními pohledávkami a se zadluženou firmou kooperují.

Hlavní je rychlost

Právě v takových případech může mafie díry v zákoně využít. Dobrou zprávou je, že podobným mechanismem nemohou organizované skupiny „ukrást“ fungující firmu. I tak se ale případů s podezřením z podobných machinací objevilo hned několik.

Dobrou zprávou je, že podobným mechanismem nemohou organizované skupiny „ukrást“ fungující firmu.

Kromě Via Chemu lze jmenovat lounskou vagonku Legios, kde s téměř identickým obviněním přišel jeden z největších věřitelů, slovenská Všeobecná úvěrová banka. I tam se v reorganizaci objevili věřitelé z daňových rájů a banka si s nimi neví rady.

„Je to podivné, protože v roce 2011 Ústavní soud řešil podobný případ u konkurzů, kde tehdy také nebylo možné pohledávky popřít,“ podivuje se Hana Marvanová. Tehdy soud rozhodl, že je to v rozporu s majetkovými právy, a musel se novelizovat zákon.

Ústavní soud se k několik let starému rozhodnutí přímo odkazuje. V odůvodnění, které vydal senát v čele se soudcem Radovanem Suchánkem, píše, že v případě reorganizací je důležitá především rychlost. Věřitelé prý mohou pohledávky popřít v momentě, kdy reorganizace skončí.

Jenže do té doby už z firmy může být vyveden majetek. Během každé insolvence běží hned několik důležitých lhůt. Pokud byl například z firmy těsně před insolvencí nevýhodně přesunut majetek, na podání žaloby zbývá jen jeden rok.

Žádné znepokojení

Přesto si ministerstvo spravedlnosti stojí za tím, že se nad rozhodnutím Ústavního soudu není třeba znepokojovat.

„Naopak, je třeba se znepokojovat nad zákulisními vazbami mezi dlužníkem a jeho věřiteli,“ říká mluvčí ministerstva Labohá.

Na to se úřad zaměří v novele insolvenčního zákona. Ten má podle Labohé „zakázat hlasování pro osoby, které tvoří s dlužníkem koncern nebo jsou osobami blízkými“. Zároveň zavede zákaz hlasování v případě střetu zájmů, což by mělo zahrnovat i zákulisní dohody mezi věřiteli. Je však otázkou, jak budou taková pravidla fungovat v praxi. Novela insolvenčního zákona je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Mafie bez skrupulí

Insolvence zůstávají ostudou české justice. Stačí jediný případ. Jediný moment, kdy se jako podnikatel střetnete s bezmocí tváří v tvář zkorumpovaným insolvenčním správcům, nebo dokonce soudcům. Vaše důvěra v českou justici, a pravděpodobně i v celý český stát, bude navždy zničená. Ta převažující většina čestných a pracovitých lidí, kteří v insolvencích působí, si takovou nálepku rozhodně nezaslouží. Přesto se s působením insolvenční mafie chtě nechtě vezou i oni.

Najde se i další neméně důležitý rozměr. V insolvenci se ocitnou nejčastěji ti, kdo v podnikání z nějakého důvodu nebyli úspěšní. Teď mají docela dobrou výmluvu. Já nic, to bezejmenná insolvenční mafie mě sprostě připravila o majetek. V redakci Lidových novin jsme už na pár případů, které takovým dojmem působí, narazili. A tím problém nedůvěryhodných insolvencí jen dál nebezpečně nabobtnává.

Potíž není zdaleka jen v zákoně, byť se mu tentokrát věnujeme do značné míry. Když se díry v něm zalátají, kdo se bude doopravdy snažit, určitě si najde jiné. Usnesení Ústavního soudu, o kterém LN v tomto čísle píší, je v tom světle do velké míry pochopitelné. Přesto problém existuje a dál volá po komplexním řešení.

Dobře si pamatuji na rozhovor se současným ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem v době, kdy na resort čerstvě nastoupil jako náměstek. Už tehdy jako právník z praxe moc dobře věděl, že otázku insolvencí je třeba řešit. Přesto jeho klíčová věta zněla: „Proti mafii jsme bezmocní.“ Ne že by mu chybělo odhodlání. Konkrétní kroky ale přicházejí velmi pomalu, zatímco stovky milionů, ne-li miliard korun končí na účtech kdesi na Kypru nebo na Seychelách. Netřeba všechnu vinu házet na jeden resort. Ani policie si očividně neví s řáděním insolvenčních parazitů rady. I když na řadu problematických insolvencí přímo dohlíží státní zastupitelství, jen málokdy jeho role vybočí z pozice bezmocného pozorovatele. Doufejme, že se do boje s insolvenční mafií zapojí i další státní složky. Jinak nikdy neskončí.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.