Ceska Pozice

Ústavní právníci: Rychetského kritika přímé volby prezidenta není fatální

Šéf Ústavního soudu poukázal na chyby v chystaném prováděcím zákoně. Marek Antoš ani Jan Kysela je nepovažují za závažné.

ČESKÁ POZICE oslovila ústavní právníky Marka Antoše a Jana Kyselu, aby zjistila, je-li kritika předsedy Ústavního soudu Pavel Rychetský přímé volby prezidenta opodstatněná. Ti se shodli, že z přímé volby sice nějaká rizika vyplývají, nikoli však fatální.

Rychetskému vadí, že poslanci a senátoři současně s novelou Ústavy nepřijali i prováděcí zákon, jenž by „vychytal“ problémy spojené s přímou volbou prezidenta. A také kritizuje to, že není vyřešen přezkum pravosti údajů v petici, jíž by mohlo kandidáty na Hrad navrhovat 50 tisíc občanů občanů – alternativou je nominace na prezidenta deseti senátory nebo 20 poslanci.

Podle Antoše je však dosavadní zkušenost Česka s peticemi v politice v podstatě bezproblémová. Kysela zase upozornil na to, že okruh stěžovatelů na přezkum prezidentské petice u Nejvyššího správního soudu je dle navrhovaného prováděcího zákona omezen pouze na její předkladatele.

Praxe výtku nepotvrzuje

Dle návrhu prováděcího zákona, který bude příští týden projednávat vláda, by petice s prezidentskými kandidáty mohli lidé předkládat ministerstvu vnitra (MV) nejpozději 66 dnů před konáním voleb. A úředníci MV pak o jejím přijetí, či odmítnutí rozhodnout maximálně 49 dnů před volbami.

„Představa, že nejprve správní orgán, pak soud a ve třetím stupni Ústavní soud budou kontrolovat 50 tisíc podpisů, jejich autenticitu, je naprosto nereálná z pohledu lhůt, jež zákon, který má vstoupit v platnost 1. října, předpokládá. Mezi tímto datem a dobou, kdy se má volit prezident, tedy do přelomu února a března, může klasický soudní přezkum těžko proběhnout,“ prohlásil v rozhovoru pro server iDnes.cz Rychetský, bývalý sociálnědemokratický senátor.

Riziko vyplývající ze soudního přezkumu však dosavadní právní praxe nepotvrdila. Už dnes se totiž vyžadují petice s tisícovkou podpisů například pro registraci politické strany nebo na podporu nezávislého kandidáta do Senátu.

Riziko vyplývající ze soudního přezkumu dosavadní právní praxe nepotvrdila

„V uplynulých necelých 20 letech muselo být takových petic podáno mnoho set, a přitom se nevyskytly žádné závažnější problémy. I tady je přitom možný soudní přezkum, na který naráží doktor Rychetský, a i tady by teoreticky mohly rozhodovat dva soudy po sobě: nejprve krajský soud a následně ještě Ústavní soud,“ řekl ČESKÉ POZICI Marek Antoš, který na Právnické fakultě v Praze přednáší ústavní právo a státovědu. Podle něho nejde o nic nového, jiné je pouze to, že na prezidentské volby bude upřena vyšší pozornost a že půjde o vyšší počet podpisů (50 tisíc). „Domnívám se, že se to dá zvládnout,“ dodal ústavní právník.

Pro Rychetského výtky však má Antoš pochopení: „Obavy doktora Rychetského souvisejí s tím, že si jako soudce na základě řady minulých případů dokáže dobře představit, že různé zdánlivé detaily a procesní záležitosti mohou volby výrazným způsobem zkomplikovat. Je proto dobré tyto potenciální problémy řešit předem, nikoli až po volbách. A příprava prováděcího zákona rozhodně tím pravým okamžikem je.“

Odvolání k Ústavnímu soudu

Antošův kolega a docent pražské právnické fakulty Jan Kysely rovněž nevidí důvod k obavám. Podle návrhu prováděcího zákona je totiž okruh případných stěžovatelů omezen na předkladatele petice. O stížnostech by měl rozhodovat Nejvyšší správní soud ve dvou případech.

Nelze však vyloučit, že se proti rozhodnutí MV a Nejvyššího správního soudu někdo odvolá až k Ústavnímu soudu. A v takovém případě by podle Kysely problém nastat mohl. „Každý, kdo by tvrdil, že je zasažen ve svých právech, v tomto případě zřejmě v právu volit nebo být volen, by se mohl u Ústavního soudu cestou ústavní stížnosti domáhat přezkoumání rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pokud by se to stalo, pak bychom se vzhledem ke krátkým termínům, dostali až za termín konaní voleb,“ upozornil Kysela.

A existuje ještě jedno riziko. Chybí pravidla, která by soudcům předepisovala, jak mají petice kontrolovat. „Tam by musela zřejmě proběhnout mechanická kontrola, neboť chybí výslovná úprava, jak by to měl soud dělat. Nějaký postup by si musel vymyslet,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Kysela.

Kontrola petice

Správnost údajů v petici má podle současného návrhu prováděcího zákona kontrolovat ministerstvo vnitra. Ve hře jsou dvě varianty. Dle první  bude MV požadovat předložení petice pouze v písemné podobě. Z petice vybere kontrolní vzorek 8 500 podpisů, v němž bude ověřovat pravdivost údajů. Dle druhé bude vedle listinné petice i elektronická registrace podporovatelů prezidentského kandidáta. Pro elektronickou verzi použije MV ke kontrole údajů softwarovou aplikaci.

Pokud v první variantě úředníci MV zjistí ve vzorku 8500 podpisů chyby u více než jednoho procenta podpisů, provedou kontrolu dalších 8,5 tisíce podpisů. Bude-li se problém opakovat, MV petici odmítne. Pokud se však při kontrole druhého vzorku prokáže menší než jednoprocentní výskyt chyb, odečtou úředníci chybné registrace od celkového počtu podpisů na petici. Zůstane-li i poté na petici víc než požadovaných 50 tisíc podpisů, MV kandidáta zaregistruje.

„To mi připadá jako výrazně nevhodné řešení, které by mohlo svádět ke zneužití. Někdo by se mohl snažit podstrčit zfalšované petiční archy jako nějakou ,otrávenou pilulku‘, na kterou by následně bylo možné poukázat, a tím kandidáta vyřadit,“ upozorňuje Antoš.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.