Ústavní expert Kysela: Český prezident není architektem vesmíru

Miloš Zeman by se měl při rozhodování, koho pověří sestavením vlády, řídit nejen textem Ústavy, nýbrž také nepsanými pravidly.

Vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jan Kysela pochybuje o účelnosti přímé volby prezidenta podle novely zákona, kterou má nyní v rukou Senát. foto: © ČESKÁ POZICE, Jan KunderaČeská pozice

Vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jan Kysela pochybuje o účelnosti přímé volby prezidenta podle novely zákona, kterou má nyní v rukou Senát.

Výběr příštího premiéra zásadním způsobem ovlivní prezident Miloš Zeman. Politici koaličních stran, ale i opozice nyní horečně přemýšlejí, jaké varianty sestavení vlády vlastně přicházejí v úvahu a jaké podmínky si může hlava státu klást. ČESKOU POZICI v této souvislosti zajímalo, jaké řešení předpokládá Ústava ČR.

Z rozhovoru s Janem Kyselou, docentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a uznávaným odborníkem na ústavní zvyklosti vyplývá, že prezident by se měl při svém rozhodování řídit nejen textem Ústavy, nýbrž také nepsanými pravidly, která k ústavní kultuře patří.

Mezi tato pravidla se počítá například i to, že

  • jestli premiér se svou vládou obstojí v Poslanecké sněmovně, je spíše záležitost předsedy vlády než prezidenta;
  • úřednický kabinet v Česku se opírá o důvěru sněmovny;
  • prezidentovi přísluší, aby byl spíše moderátorem než tvůrcem vlád;
  • je těžko představitelné, aby vládl kabinet v demisi do voleb v květnu 2014;
  • prezident může k vyjednávání o sestavení vlády využít zprostředkovatele.

ČESKÁ POZICE: Jaké možnosti má prezident Zeman, co se týká jmenování nového premiéra?

KYSELA: Široké. Je do značné míry na prezidentovi, v jaké míře bude respektovat nominaci z ODS, případně z jiných politických stran. Může se také řídit vlastní úvahou, že jím vybraná osoba by byla lepší. Značně záleží na tom, jak si svou prezidentskou roli definuje. V případě, že by si ji definoval klasicky – jako parlamentního prezidenta –, pak samozřejmě nemá důvod, aby politickým stranám do výběru kandidáta na premiéra zasahoval. Pokud nominant není zločinec, kanibal či něco podobného, parlamentní prezident nemá mnoho důvodů ho nerespektovat a odmítat.

ČESKÁ POZICE: Může si prezident klást nějaké podmínky?

„Pakliže prezident někomu řekne, že ho jmenuje předsedou vlády, pokud mu přinese nějaký papír, pak je to něco, s čím Ústava nepočítá“KYSELA: Pokud mluvíme o ústavním právu, hovoříme o textu Ústavy. Záleží však na prezidentovi, v jaké míře k tomu přidá něco, co se ujalo v praxi. Byli jsme svědky, že například prezident Václav Klaus v minulosti stanovil podmínky, že někdo má umět anglicky, že někdo jiný má zase přinést seznam s hlasy 101 poslanců, což jsou věci, které Ústava nepředpokládá. Jde o to, jsou-li podobné věci akceptované coby součást ústavní kultury.

Pakliže prezident někomu řekne, že ho jmenuje předsedou vlády, pokud mu přinese nějaký papír, pak je to něco, s čím Ústava nepočítá. Naopak počítá s tím, že to, jestli premiér obstojí se svou vládou v Poslanecké sněmovně, je spíše záležitost předsedy vlády než prezidenta. Ve chvíli, kdy by si prezident myslel, že je to jeho vláda, půjde o posunutí vztahu vláda-prezident. Svého času o tom mluvil i Václav Havel, že měl tolik a tolik vlád a že se mu podařilo s nimi vycházet natolik úspěšně, že s nimi ve sněmovně nebyly problémy. Záleží tedy na prezidentovi, jak vztah k vládě chápe. Asi ale není účelné, aby jmenoval někoho, kdo nemá nejmenší šanci ve sněmovně uspět.

ČESKÁ POZICE: Chápu to tedy správně, že záleží na prezidentově pojetí toho, zda vláda má sloužit jemu, nebo poslancům?

KYSELA: Možná jste použil poněkud silnou formulaci, ale do určité míry záleží skutečně na prezidentovi, jaký je jeho poměr k vládě, respektive kdo je za ni odpovědný. Mám pocit, že prezident za ni příliš odpovědný není.

ČESKÁ POZICE: Mají poslanci nějaký nástroj, aby prezidenta ke jmenování z jejich pohledu přijatelného premiéra donutili?

„Pokud by prezident nejmenoval premiéra, kterého mu navrhl předseda Poslanecké sněmovny, dopustil by se protiústavního jednání“KYSELA: Je to třetí pokus. V případě, že sněmovna prezidentovi odmítne jeho dva návrhy vlády, protože se prezident vůbec nebude ohlížet na přání politických stran a jmenuje lidi ze svého okolí, pak třetí pokus představuje určitou korekci. Při třetím pokusu se předpokládá, že bude jmenován kandidát, kterého vybere předseda Poslanecké sněmovny.

Když jste předsedou Poslanecké sněmovny, má se za to, že jste byl zvolen většinou poslanců, což znamená, že jste mluvčí oné většiny a tato skupina podpoří vašeho kandidáta. Tato konstrukce má prezidentovi zabránit, aby si dělal vlastní politiku. Jde například o situace, kdy poměr sil ve sněmovně prezidentovi nevyhovuje a on se může domnívat, že předčasné volby by tuto nevýhodu změnily v jeho prospěch. Proto je v Ústavě pojistka třetího kola. Pokud by prezident nejmenoval premiéra, kterého mu navrhl předseda Poslanecké sněmovny, dopustil by se protiústavního jednání, čímž se dostáváme do úvah o žalování k Ústavnímu soudu.

ČESKÁ POZICE: Pokud prezident nejmenuje kandidáta na premiéra navrženého předsedou Poslanecké sněmovny, následují automaticky předčasné volby?

KYSELA: Automatické to není. Ústava pracuje se slovem může, čímž prezidentovi poskytuje určitou diskreci. Je však krajně nepravděpodobné, že by této diskrece mohlo být použito jinak, než že by byla sněmovna rozpuštěna. Pokud by to prezident nerespektoval, způsobil by ústavní krizi.

ČESKÁ POZICE: Existují pro různé fáze jmenování premiéra nějaké lhůty?

KYSELA: Ve všech případech se předpokládá, že politici pracují s nevyjádřenou lhůtou bez zbytečného odkladu.

ČESKÁ POZICE: Co znamená „bez zbytečného odkladu“?

KYSELA: Že se pořád něco děje. Nesmí to být tak, že vám řeknu, že se s vámi například dva měsíce nebudu bavit. Vše by se mělo odehrát v řádu dnů a několika málo týdnů. Kdybyste si na každý krok nechal půl roku času, pak to žádné řešení není.

ČESKÁ POZICE: Může prezident pověřit vyjednáváním o sestavení vlády někoho, kdo sice vše dohodne, ale ministerským předsedou se nakonec stane někdo jiný?

KYSELA: Možné to je. Záleží, jak vypadají poměry na politické scéně, jaké jsou vztahy mezi politiky, existují-li nějaké animozity, výrazné sympatie a antipatie. Prezident může využít zprostředkovatele. Často se tento institut používá v zemích Beneluxu. Mají pro to zvláštní pojmy — informateur a formateur.

„Informateur sonduje možnosti, jaká vláda by vůbec mohla vzniknout, a s čí podporou. Pak nastupuje formateur, který vládu sestavuje.“Informateur sonduje možnosti, jaká vláda by vůbec mohla vzniknout, a s čí podporou. Pak nastupuje formateur, který vládu sestavuje. Počátkem roku 1998, když padla Klausova vláda, takovým českým informateurem byl Josef Lux, který sondoval možnosti sestavení vlády, aniž by však bylo zřejmé, že by se stal předsedou vlády. Premiérem byl nakonec jmenován Josef Tošovský.

ČESKÁ POZICE: Jak by mohl vzniknout úřednický kabinet?

KYSELA: Čistě úřednický kabinet v Česku vzniknout nemůže. Musí jít o kabinet, který se opírá o důvěru sněmovny. V tomto ohledu je tato ústavní situace značně odlišná od meziválečného Československa, v níž pojem úřednického kabinetu vznikl. Za první republiky jmenoval vládu prezident a kabinet vládl do doby, než jí poslanci vyslovili nedůvěru. Pokud jste nedal dohromady takzvanou negativní většinu, mohl si prezident vládnout, s kým chtěl, a to klidně mohli být i úředníci, protože politické strany neměly zájem být ve vládě, ale současně vládu nechtěly odstřelit. Tomu se říká negativní parlamentarismus.

ČESKÁ POZICE: Jak je tomu nyní?

„Prezident bdí, aby se politické síly, což jsou politické strany, nedopouštěly nepravostí a excesů“KYSELA: Současná ústavní konstrukce je v Česku založená na pozitivním parlamentarismu. Ať už prezident jmenuje členy vlády, koho chce — kovaného straníka, nestraníka či technokrata —, vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před sněmovnu a získat od ní politický mandát, tedy důvěru. Ve chvíli, kdy by prezident odmítl nominanta politických stran, které působí dojmem, že mají většinu, dopustil by se jednání, které je minimálně politicky neobvyklé, a lze říci, že sleduje vlastní cíl, což je ústavně sporné. Prezidentovi přísluší, aby byl spíše moderátorem než tvůrcem vlád. Není demiurg, který v rámci ústavního systému něco vytváří. Prezident bdí, aby se politické síly, což jsou politické strany, nedopouštěly nepravostí a excesů.

ČESKÁ POZICE: Dokdy bude vládnout současný kabinet premiéra Petra Nečase v demisi?

KYSELA: Dokud prezident nejmenuje novou vládu.

ČESKÁ POZICE: První kabinet premiéra Mirka Topolánka v roce 2007 vládl v demisi několik měsíců. Dovedete si představit, že by se něco podobného opakovalo a kabinet v demisi by vládl do řádného termínu sněmovních voleb v květnu 2014?

KYSELA: Dovedu si představit leccos, otázkou ale je, jestli je to správné. A správné to rozhodně není, protože nejsme v podmínkách negativního parlamentarismu. Ústavodárce chce, aby plnohodnotná vláda důvěru sněmovny měla. Vláda ve stavu demise už žádnou důvěru sněmovny nemá, a to nikoli nutně, protože jí sněmovna vyslovila nedůvěru, nýbrž protože jde o ochromenou vládu, která v zásadě končí. Jde o to, jak dlouho tento stav může trvat. Mají-li to být dny nebo týdny. Rozhodně to ale nemají být dlouhé měsíce.

ČESKÁ POZICE: Obstojí v tomto ohledu argument prezidenta Zemana, že předčasné volby, které by se konaly teoreticky někdy v září, osm měsíců před řádnými sněmovními volbami, by byly půlmiliardovým výdajem rozpočtu jaksi navíc, čímž naznačuje, že preferuje volby až v květnu 2014?

„Když se podíváte do Ústavy, všude najdete podmínku českého občanství, ale u členů vlády není“KYSELA: To sice může být nějaký argument, ale nesouvisí s tím, že necháte vládnout deset měsíců kabinet v demisi. Politici by měli sestavit novou vládu, která získá důvěru. Je jedno, bude-li pak vládnout dva dny nebo půl roku.

ČESKÁ POZICE: Jak rychle v případě rozpuštění sněmovny ztrácejí poslanci nárok na funkční požitky, které jim z mandátu vyplývají?

KYSELA: Ve chvíli, kdy je sněmovna rozpuštěna, poslanci nemohou vykonávat mandát, což znamená, že nemají ani žádná plnění. Stává se to okamžikem, kdy o tom rozhodne prezident republiky. To se v minulosti poslancům nelíbilo.

ČESKÁ POZICE: V redakci jsme se zabývali otázkou, zda se může premiérem stát cizí státní příslušník. Je to v Ústavě nějak ošetřeno?

KYSELA: Ústavní podmínka pro české občanství členů vlády neexistuje. Spíše se odvozuje ze slibu, v němž slibují věrnost České republice, takže byste k ní měl mít nějaké pouto. Je pravda, že když se podíváte do Ústavy, všude najdete podmínku českého občanství, ale u členů vlády není. Myslím, že v tom ale žádný zvláštní záměr nebyl.

Počet příspěvků: 15, poslední 26.6.2013 12:50 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.