Úspěšný digitální nepořádek

Proč je například Amazon tak úspěšný? Americký vědec odpovídá: Úspěšní jsou ti, kteří se dokážou vzdát rozhodovacího monopolu.

Petr Pietraš 19.11.2011

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Bob Medill vede pobočku obchodního řetězce Staples ve Framinghamu ve státě Massachusetts, která nabízí kancelářské zboží. V ní najde každý, kdo pracuje v kanceláři, vše, co potřebuje ke své práci. Ve skutečnosti to však je laboratoř, v níž se Medillovi spolupracovníci snaží optimalizovat uspořádání zboží v obchodě tak, aby co nejvíc vyhovovalo zákazníkovi. A našel vedle sebe druhy zboží, jež k sobě patří, například inkoustové náplně a počítačové tiskárny. Cílem je liniové uspořádání, které mu umožní získat vše, co potřebuje, nemusel se vracet a koupil si i produkty, které si koupit nechtěl.

Supermarket Staples je příkladem tradiční obchodní organizace, kterou ve své knize Everything is Miscellaneous: The Power of the New Digital Disorder (Všechno je nezařazené. Moc nového digitálního nepořádku) popisuje David Weinberger. Přednáší na Harvardově univerzitě v Berkmanově centru pro internet a společnost a je pravidelným přispěvatelem do časopisů Wired a Harvard Business Review. V knize se pak zabývá otázkou, nakolik internet tuto tradiční organizaci mění nebo dokonce nahrazuje, a co to znamená pro vývoj sociálních vztahů a společenských autorit.

Od kartotéky k digitalizaci

Prvním stupněm organizačního řádu je knihovna. Podle velikosti v ní může být od několika knih až po miliony, jako je v knihovně amerického Kongresu. Má-li se v ní návštěvník orientovat, potřebuje nějaký systém, který mu umožní najít správnou knihu na téma, jež ho právě zajímá.

Časem se vyvinul kartotékový katalog, v němž lze na kartičkách hledat buď podle jména autora, názvu knihy nebo tématu, například dle vědních oborů. Již první knihovníci v antickém Řecku se potýkali s problémem, jak a podle jakých kritérií katalogizovat – zda abecedně, chronologicky či dle vědecké důležitosti.

Ve třetím organizačním řádu přestávají návštěvníka omezovat fyzikální zákony, přičemž vzniká nový způsob vyhledávání a pohybu v informačním světě

Druhým stupněm organizačního řádu je knihovna, jež má sice v regálech stále knihy, ale katalogizace se provádí digitálně. Tento systém umožňuje návštěvníkům mnohem víc možností vyhledávání. Mohou hledat podle autora a propojit ho se všemi autory z jeho doby. Nebo podle historických událostí a propojit je s obrazovým materiálem z téže doby.

Třetí stupeň organizačního řádu nastává, když je nejen katalogizace, ale i obsah knihovny digitální. V takovém organizačním řádu přestávají návštěvníka omezovat fyzikální zákony, přičemž vzniká nový způsob vyhledávání a pohybu v informačním světě.

Vyhledávací linie

V prvním organizačním řádu lze hledat podle autora to, co napsal, nebo seznam literatury ke konkrétnímu tématu. Ve třetím stupni však vzniká nový způsob vyhledávání. Zadáte-li například na Wikipedii heslo George W. Bush, můžete pokračovat díky klikání na další hesla v textu, jak se vám zlíbí – od Bílého domu přes prezidentský úřad až k válce proti terorismu, od Texasu přes ropný průmysl až k hurikánu Katrina.

Vytvářejí se tím originální vyhledávací linie, které závisí na uživateli, jeho momentální náladě nebo na zadaném úkolu a rozvětvují se způsobem, jenž ve fyzickém světě není možný. Tento organizační stupeň řádu revolučně mění ekonomické vztahy a nově formuluje naše představy o organizaci světa.

Fyzické možnosti papíru a abecedního uspořádání známé například z tradičního telefonního seznamu měly řadu nevýhod a daly se obejít. Pokud si například automobilová odtahová firma dala do názvu pět A, automaticky se dostala na začátek. A nehledáme-li konkrétní firmu, vybereme si z prvních dvou nebo tří nabídek, přičemž společnost AAAAA mezi nimi vždy bude. To sice nic nevypovídá o její kvalitě nebo spolehlivosti, ale firmy, jejichž počáteční písmena jsou ze zadní části abecedy, přestávají hrát v našem rozhodování roli.

Rozhoduje zákazník

I seriózní projekty však narážejí na hranici prostoru a času. To se například stalo na počátku moderní doby vydavatelům Velké francouzské encyklopedie. Jejich projekt byl rozvržen na 27 let a jednotlivé svazky vycházely podle abecedy v letech 1751 až 1778. Nejenže jde o dlouhý časový úsek, během nějž se odehrají četné objevy, válečné konflikty nebo úmrtí slavných osobností, ale především je nutné zmínit všechny odkazy na hesla v pozdějších dílech. U hesla atom je proto třeba myslet na elektrony, protony a neutrony, které ještě nebyly objeveny, na filozofický kontext, antické Řecko a Epikura, a na mnoho dalších odkazů.

Ve třetím organizačním řádu rozhoduje o směru vyhledávání zákazník, čímž odebírá dosavadním autoritám právo rozhodovat o hranicích. Každodenně se setkáváme, někdy více jindy méně vědomě, se sítí různě vytyčených linií, hranic nebo kritérií.

Současný vývoj naznačuje, že úspěšní jsou ti, kteří se dokážou vzdát rozhodovacího monopolu

Během apartheidu v Jihoafrické republice existovaly čtyři hlavní rasové kategorie – běloši, Asiaté, míšenci a černoši. Příslušnost k nějaké skupině rozhodovala o kvalitě a způsobu života. Od plných občanských práv až po úzce vymezený prostor k životu. K nejznámějším případům patří jazzový muzikant Vic Wilkinson. Ten byl v 50 letech byl pětkrát překlasifikován a pokaždé s dramatickými následky. Jednou byl dokonce násilně oddělen od své ženy a dětí.

I pouhá definice životního minima však může společensky stigmatizovat. V Německu je dnes hranice chudoby určena 940 eury. Kdo má o cent víc, patří ke střední třídě. Kdo o cent méně, pak není-li asociálem, je v každém případě administrativním údajem z ekonomického dna.

Ztráta rozhodovacího monopolu

Je logické, že se ztráta rozhodovacího monopolu v jakékoli oblasti elitám nelíbí. Dokládají to útoky a soudní pře obchodních svazů a onlinových prodejců, knižního trhu a Amazonu nebo USA a WikiLeaks. Současný vývoj naznačuje, že úspěšní jsou ti, kteří se dokážou vzdát rozhodovacího monopolu.

Na začátku své existence byl Amazon kritizován za to, že je posledním hřebíkem do rakve malých knihkupectví a dalším stupněm uniformizace trhu. Dnes je nejen schopný dodat a zásobit i nejzapadlejší místa v rozlehlých zemích a oblastech, ale nabízí i obrovský výběr knih, hudby a dalších produktů, o němž se žádnému zákazníkovi dřív ani nesnilo. Vedení Amazonu vsadilo na strategii přenechat svobodu rozhodování, sestavování informací a kritiky na zákazníkovi a mělo úspěch.

Amazon se snaží vytvořit virtuální strukturu, jež se podobá nedělnímu trhu, při kterém se procházíte mezi různým zbožím – od hrnců přes použité lyže až po komiksy

Původně knižní internetový obchod Amazon funguje podobně jako internetové hudební rádio last.fm, které přenechává volbu na zákazníkovi. Navštívíte-li webovou stránku Amazonu máte několik možností postupu. Můžete hledat nějaký konkrétní produkt, nechat si předvést poslední novinky, projít akční nabídky nebo se probírat antikvariátními knihami. Můžete se však i rozhodnout podle tematických kategorií, například nejvíc nakupovaných knih nebo nejčastějších přání k Vánocům.

Virtuální struktura

Pokud se pro něco rozhodnete, je vám nabídnuto podobné zboží či takové, jež si koupili zákazníci, kteří si objednali stejný produkt, nebo osobní zájmové listiny jiných uživatelů. Můžete se dozvědět, že XY, který si koupil stejné heavymetalové CD, si také objednal knihu jak rychle založit akvárium a háčkování pro pokročilé.

Amazon se snaží vytvořit virtuální strukturu, jež se podobá nedělnímu trhu, při kterém se procházíte mezi různým zbožím – od hrnců přes použité lyže až po komiksy. Rozhodnutí o směru hledání však přenechává na zákazníkovi a na závěr ho dokonce vyzve, aby zakoupené kriticky zhodnotil. Toto exkluzivní právo bylo až donedávna nedotknutelným privilegiem profesionálních kritiků.

Ve třetím organizačním řádu nastává posun významu informačního vlastnictví. Ještě nedávno byla například informace, kolik je hodin, určena pouze pro vládnoucí vrstvu. To, že je informační svoboda nedílnou součástí hospodářského úspěchu, potvrdilo rozhodnutí evropských elit. Ty se na rozdíl od asijských a arabských elit rozhodly o tuto informaci podělit se zbytkem obyvatel pomocí kostelních hodin.

Dělení dne na časové úseky, například na pracovní směnu, bylo jedním z důležitých faktorů ekonomické a společenské modernizace. Wikipedia a WikiLeaks tento proces dál posunují. Současně se organizování stává transparentním a veřejným. Tím můžeme viditelný organizační řád měnit a přizpůsobovat svým potřebám. Nic nemusí mít prioritu nebo systematickou a zřetelnou strukturu. Tradiční organizační řád určovaný elitami přestává být funkční a mění se v digitální nepořádek, na kterém se může podílet kdokoli.

Everything is Miscellaneous: The Power of the New Digital Disorder
(Všechno je nezařazené. Moc nového digitálního nepořádku)
AUTOR: David Weinberger
VYDAL:
Times Books 2007
ROZSAH: 288 stran

Pavel Turnovsky kniha je z roku 2007 jak to asi vypadá dnes? 13:34 15.11.2011

Počet příspěvků: 1, poslední 15.11.2011 01:34 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.