Ceska Pozice

USA: Spor o přeběhlíka Snowdena. Co na to Češi?

Volání po shovívavosti vyvolalo rozporuplné reakce. Každá strana má totiž na mysli jiného „pokořitele Národní bezpečnostní agentury“.

Dan Macek 22.1.2014

foto: © Wikipedia, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Na konci minulého roku vynesli dva američtí federální soudci protichůdná stanoviska o ústavnosti tajných sledovacích programů, jejichž existenci vyzradil externí pracovník Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden.

Zatímco soudce William Pauley shledal, že shromažďování takzvaných metadat o telefonních hovorech neporušuje právo občanů na soukromí, podle soudce Richarda Leona porušuje čtvrtý dodatek americké Ústavy, který vládě zapovídá bezdůvodné prohlídky občanů.

Právě s přihlédnutím k tomuto druhému rozsudku vyšel na Nový rok v deníku The New York Times úvodník vyzývající americké úřady ke shovívavosti vůči Snowdenovi. Ten v USA čelí až 30 letům vězení na základě obžaloby z úmyslného předávání utajovaných zpravodajských informací neoprávněným osobám dle takzvaného Špionážního zákona z roku 1917 (Espionage Act).

Deník The Washington Post se kupodivu k žádosti o shovívavost pro Snowdena vlastním úvodníkem nepřipojilPodobný úvodník zveřejnil i v britský list The Guardian, který se společně s americkým deníkem The Washington Post na zveřejňování vyzrazených dokumentů aktivně podílel. Ten se však kupodivu k žádosti o shovívavost pro Snowdena vlastním úvodníkem nepřipojil. Chladné hlavy v redakci převážily: se Snowdenovým whistleblowerstvím to totiž není tak jednoduché.

Realistická perspektiva Velkého bratra

Snowden mimo jiné vyzradil dokumenty, dle nichž NSA sleduje e-mailovou korespondenci, mobilní telefonní komunikaci a radiové spojení bojovníků Tálibánu. Další vyzrazený dokument popisuje akci k prověření spolehlivosti naverbovaných informátorů CIA v Pákistánu. A ještě jiný vyzradil Teheránu zachycování e-mailové komunikace ke zpravodajskému vyhodnocení dění v Íránu. Snowden také obnažil, že se NSA nabourává do stovek počítačů v Číně a Hongkongu.

„Tyto akce nemají nic společného s vnitrostátním sledováním občanů USA ani se špehováním spojenců. Nejsou nezákonné, nepatřičné a (v kontextu mezinárodní politiky 21. století) ani nemorální. Vyzrazování takových operací nemá nic společného s whitleblowingem,“ vyvrací volání po shovívavosti pro Snowdena komentátor Fred Kaplan.

Ještě loni v červnu, kdy se médiích objevily první články opřené o Snowdenem odcizené soubory, Kaplan varoval, že masové sledovací programy NSA vytvořily základ utiskovatelského státu. Na rozdíl od kolegů z The New York Times ovšem není pohoršen sběrem „metadat“ o celosvětové mobilní telefonní komunikaci, jež NSA umožňuje identifikovat neznámé společníky již rozpracovávaných zpravodajských terčů sledováním čísel s překrývající se fyzickou přítomností volajících.

Co se týče přízraku Velkého bratra v oblasti elektronické komunikace, vyzývá komentátor Robert J. Samuelson k udržení debaty v realistické perspektivě„Mnohamilionový počet hovorů, o nichž NSA shromažďuje medata, je poněkud zavádějící,“ vysvětluje komentátor Robert J. Samuelson. A dodává: „NSA je vázána právními omezeními proti prohlížení celé databáze. Konkrétní čísla vyhledá pouze v případě důvodného a výslovného podezření, že by konkrétní číslo mohlo mít vazbu na teroristické skupiny. V roce 2012 takto NSA vyhledala všeho všudy celkem 288 čísel. O tomto čísle může získat tři údaje: volaná a přijatá čísla za posledních pět let, datum těchto telefonátů a délku jejich trvání.“

Co se týče přízraku Velkého bratra v oblasti elektronické komunikace, vyzývá Samuelson k udržení debaty v realistické perspektivě: „V digitalizovaném světě musí špionáž nutně být také digitalizovaná.“

Fred Kaplan v této souvislosti připomíná, kam Snowdenovy první přeběhlické kroky vedly: „Snowdenovo přeběhnutí do Číny, potažmo Ruska, není to samé, čím by bylo za studené války, neboť Rusko ani Čína nejsou okázalými ideologickými nepřáteli USA. Ovšem ve sféře kyberkonfliktů a kyberbezpečnosti jde o úhlavní soupeře; nabourávají se, nebo se pokoušejí nabourávat do amerických počítačových sítí častěji než jakákoli jiná země (a my se nabouráváme nebo se pokoušíme nabourávat do těch jejich).“

Tři kategorie

Pochopit rozporuplné a polarizující vnímání Snowdena v USA i ve světě, kdy je pro jedny zrádce, kdežto pro druhé nezištný hrdina bránící občanské svobody, pomůže roztřídění jím vyzrazených aktivit NSA. Kyberbezpečnostní expert Peter Singer takto rozlišuje tři kategorie:

Snowdenovi kritici přisuzují největší váhu první kategorii; jeho obhájci té druhé; třetí kategorie vzbuzuje vášně zejména mezi potrefenými spojenci v zámoří. Pokud by Snowden vyzradil pouze informace z první kategorie dokumentů, patrně by teď v hlavních světových denících nevycházely procítěné úvodníky žádající americkou vládu o shovívavost vůči přeběhlíkovi dlícímu v azylu pod ochranou Kremlu.

Kdyby Snowden vyzradil pouze informace z druhé kategorie dokumentů, bývalý šéf CIA James Woolsley by si kvůli neústavností zavánějícímu máslu na hlavě možná odpustil poznámku, že zrovna tento whistleblower má „viset za krk dokud nezemře“, upozorňuje komentátor Max Fischer.

Mediální obrana

Právě na to, že první kategorii aktivit NSA vyzrazených Snowdenem zastíní ve veřejné debatě v USA kategorie druhá, nejznámější současný přeběhlík nyní spoléhá. Krátce poté, co The New York Times zveřejnily svůj přímluvný úvodník, potvrdil Benjamin Wizner, Snowdenův právní poradce z nevládní Americké unie občanských svobod (ACLU), že by se jeho klient rád vrátil do USA, nikoliv však za cenu dlouhého pobytu za mřížemi.

Pochopit rozporuplné a polarizující vnímání Snowdena v USA i ve světě, pomůže roztřídění jím vyzrazených aktivit NSAVe snaze vykreslit Snowdena jako whistleblowera, který za odvážný projev občanského vzdoru zaslouží naopak uznání, ovšem úvodník deníku The New York Times shovívavě poněkud přibarvil posloupnost jeho činnosti. Píše se v něm totiž, že přeběhlík přísně tajné dokumenty vynesl poté, co ho rozčarovala nenasytnost NSA.

Podle vlastních slov se ovšem Snowden nechal od NSA zaměstnat jako externí IT specialista právě proto, aby se dostal k seznamu přístrojů na celém světě, do kterých se NSA nabourávala. O účelovosti jeho angažmá u tajných služeb  také svědčí, že se před zběhnutím nesnažil sjednat nápravu ústavně sporné praxe NSA ani obrácením se na vybrané zákonodárce, kteří mu i nyní vyjadřují podporu, jako je libertariánský senátor Rand Paul.

České ohlasy

O tom, zda Snowdenovi náleží status whistleblowera včetně příslušné právní ochrany, není zcela přesvědčen ani zřejmě nejznámější český whistleblower Libor Michálek. „Došlo z jeho strany k porušení procesních pravidel. Měl se pokusit oslovit někoho z Kongresu, a ne to hned ventilovat. To až teprve když selžou interní mechanismy,“ říká předkladatel loňského senátního návrhu zákona o ochraně whistleblowerů.

Při jeho vypracování se senátor zvolený na kandidátce Pirátské strany paradoxně nechal inspirovat právě USA, kde je podle něho jedna z nejpropracovanějších legislativ k ochraně whistleblowerů: „Připadá mi nestandardní, že vyklopí takovou masu dokumentů. Místo aby po zaznamenání něčeho nekalého věc bez odkladu řešil, shromažďoval tajné dokumenty, což může dělat dojem, že mu nešlo o to činnost NSA korigovat, ale vylít kýbl špíny na tajnou službu jako takovou.“ Michálek si proto finální názor na kauzu Snowden prý teprve utváří.

Nejznámější český whistleblower, senátor Libor Michálek, si finální názor na kauzu Snowden prý teprve utváříKe zprávám o masovém shromažďování dat o soukromé elektronické komunikaci americkými tajnými službami se z českých oficiálních míst zatím vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Učinil to už loni v červnu v bezprostřední reakci na informace, že NSA měla přístup k soukromým elektronickým datům na serverech internetových společností, jako je Facebook či Google: „Možnost zpravodajských služeb plošně monitorovat elektronickou komunikaci bez náležitého zdůvodnění a bez soudního povolení považuje ÚOOÚ v demokratické společnosti za nepřípustné.“

Od té doby však ÚOOÚ žádné další stanovisko k Snowdenově nadílce nevydal. „Rozčilení není program,“ vysvětlila ČESKÉ POZICI mluvčí úřadu Hana Štěpánová, dle níž „dělat svaly by bylo směšné“. Místo toho se prý ÚOOÚ soustředí na spolupráci s evropskými partnery při vyvíjení tlaku na Washington, aby přijal opatření, jež by v budoucnu zlepšila ochranu soukromí elektronické komunikace. Štěpánová nicméně připustila, že jí reakce na kauzu českých médiích i občanské společnosti připadá ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně ztlumená.

Oldřich Kužílek: Falešný skandál

O vysvětlení, proč tomu tak je, požádala ČESKÁ POZICE průkopníka ochrany soukromí v českém prostředí Oldřicha Kužílka. „Pobouření je větší v zemích, kde se v hledáčku NSA objevili tamní představitelé,“ podotýká Kužílek s odkazem na případ německé kancléřky Angely Merkelové. (Na žádost ČESKÉ POZICE o vyjádření ponechalo české ministerstvo zahraničí „kauzu Snowden“ bez komentáře).

„Kdyby se vyskytla informace, že byli také čeští představitelé zpracováváni NSA, takový klid by na domácí scéně asi nebyl,“ odhaduje exposlanec ODA nyní působící v organizaci Otevřená společnost. A dodává: „Reakce států je dána vnitropolitickými ohledy; potřebou ukázat, že si nenecháme všechno líbit. Přitom ve zpravodajské komunitě těchto států, která se řídí logikou sběru jakýchkoli informací, jež jsou technicky dosažitelné, přitom tyto programy nikoho nepřekvapily.“

Bojovníka za průhlednost veřejné správy, který byl donedávna externím členem Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí, globální špiclování NSA obzvlášť neznepokojuje. „Je třeba umět rozlišovat mezi policejním a zpravodajským odposlechem. Policie je činná pouze na signál, kdežto výzvědná služba signál vyhledává. Je to v podstatě opačný princip,“ ozřejmuje pochopení pro rozpínavou zvídavost spojenců. Upozorňuje také, že masové sledování se netýká samotné komunikace, nýbrž jejích abstrakt.

Bojovníka za průhlednost veřejné správy Oldřicha Kužílka globální špiclování NSA obzvlášť neznepokojujeProto je ke Snowdenově kauze skeptický: „Považuji to za falešný skandál. Může jít o rafinovanou operaci k vytvoření napětí mezi spojenci. Je nutné brát v potaz, kde Edward Snowden dnes je a kdo mu poskytl azyl. V rámci mediální kampaně uniká, že se Američané oproti zpravodajským službám jiných zemí provinili především tím, že mají lepší technologii.“

Navzdory tomu si na adresu NSA neodpustil výtku: „Opatrně bych se přidal k tomu typu kritiky (a předesílám, že Američané jsou oproti Číňanům, Rusům, Francouzům a dalším pouze napřed), jež se pozastavuje nad rozsahem sběru dat. Dřívější technická omezení vedla u zpravodajských služeb k jakési autocenzurní selekci co sledovat. U moderních technologií taková omezení nejsou, a vyvstává tedy ,filozofická‘ otázka smysluplnosti tak širokého sledování. Při vskutku nízké výtěžnosti jde o něco zbytečného, čeho by se civilizace měla zbavovat. Zpravodajci totiž tendují k pohodlí: nejraději by opentlili celou planetu a všichni by nosili čip.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.