Ceska Pozice

USA: Ještě horší než Řecko

Americké zadlužení obnáší v současnosti 14,5 bilionu dolarů, ve srovnání s dalšími závazky federální vlády však jde jen o zlomek.

Co udělá se skomírající ekonomikou šéf Fedu Ben Bernanke (vlevo)? Barack Obama bude potřebovat příští rok pro své voliče optimistické zprávy, aby mohl pomýšlet na znovuzvolení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Co udělá se skomírající ekonomikou šéf Fedu Ben Bernanke (vlevo)? Barack Obama bude potřebovat příští rok pro své voliče optimistické zprávy, aby mohl pomýšlet na znovuzvolení. | foto: © ReutersČeská pozice
Co udělá se skomírající ekonomikou šéf Fedu Ben Bernanke (vlevo)? Barack Obama bude potřebovat příští rok pro své voliče optimistické zprávy, aby mohl pomýšlet na znovuzvolení.

Může existovat vyspělá země, která je na tom po finanční stránce ještě hůř než předlužené Řecko? Podle zpráv, které slýcháme či čteme dnes a denně v médiích, asi těžko. Na druhé straně Atlantiku se však přece jenom takový výtečník najde. A kupodivu nejde o nikoho menšího než o Spojené státy americké.

Téměř na 50 bilionů dolarů se odhadují závazky federální vlády ze zdravotnických programů a sociálního pojištěníAčkoli Řecko již ratingové agentury odsoudily k nezadržitelně se blížícímu bankrotu a jeho úvěrové závazky zařadily svými známkami do extrémně spekulativního pásma, USA se stále těší z premiérového hodnocení na stupni trojitého A. Přitom jejich veřejné zadlužení se pohybuje kolem stěží představitelných 14,5 bilionu dolarů a na dalších téměř 50 bilionů dolarů se odhadují závazky federální vlády ze zdravotnických programů Medicare a Medicaid a ze sociálního pojištění.

K tomu je třeba přičíst další dluh související se záchranou finančního odvětví během krize v letech 2008 a 2009. Suma sumárum jde o bezmála 100 bilionů dolarů. „Myslet si, že jsme schopni to redukovat během jednoho či dvou let, není reálným předpokladem,“ prohlásil v půli června v rozhovoru pro televizní stanici CNBC investiční manažer Bill Gross, jehož dluhopisový fond Pimco – největší na světě – vyřadil v únoru ze svého portfolia veškeré americké bondy. Připojil k tomu varování, že zadlužování USA není udržitelné a důvěra investorů v platební schopnost země není podložená.

Retardér, nebo druhé dno?

Situace je sice alarmující, ale její brzké řešení zřejmě není na pořadu dne. USA totiž v listopadu příštího roku čekají prezidentské volby, jež rozhodně nejsou příslibem fiskální střídmosti. K dobré náladě do budoucna nepřispívají ani neustále nové údaje svědčící o zpomalení americké ekonomiky. Otázkou je, zda jde jen o „zpomalovací retardér“ na cestě k pokračujícímu oživení, jak se domnívají ekonomové z banky HSBC, nebo o první známky druhého dna hospodářské recese, jak tvrdí jiní.

„Oživení zjevně stále není takové, jaké by mělo být,“ prohlásil nedávno na večeři s představiteli Asociace pro zahraniční politiku William Dudley, šéf newyorkské centrální banky. Co tím myslel? Evidentně to, že při masivních měnových a mnohasetmiliardových fiskálních stimulech Fedu by si představoval mnohem silnější růst ekonomiky, než je aktuálních 1,8 procenta za první čtvrtletí letošního roku.

Nezaměstnanost se již druhým rokem pohybuje okolo devíti procentO tom, že se USA stále nemohou zmátořit po nedávné krizi, svědčí i vývoj nezaměstnanosti, která se již druhý rok po sobě drží okolo devíti procent. Aktuální hodnota z května činí 9,1 procenta. A nová pracovní místa nejsou – až na výjimky – na dohled. Dle takzvaného Okunova zákona se nezaměstnanost sníží jen při růstu převyšujícím tři procenta. V květnu vytvořila americká ekonomika žalostných 54 tisíc nových míst. Údaje z března a dubna hovoří dokonce jen o 39 tisících vytvořených pracovních příležitostech.

Když k tomu přidáte upadající aktivitu v klíčových výrobních odvětvích, jež byla donedávna tahounem růstu, klesající počet nových objednávek v průmyslu, propad prodeje aut a nákladních vozidel, dýchavičný výkon odvětví služeb, stále se snižující ceny domů a neuspokojivé maloobchodní tržby, těžko lze doufat, že by se hospodářství USA a jejich pověstný „americký spotřebitel“ dostali opět v nejbližší době na výsluní.

Malí živoří, velcí syslí

Není však všude stejně zle. Zatímco na dně ekonomiky živoří malé podniky, které představují 99 procent všech společností a dvě třetiny pracovních míst, na jejím vrcholu se daří vydělávat finančním a nadnárodním společnost. Ty se však naučily dělat svůj byznys s minimem lidí a vydělané peníze syslí. Svědčí o tom údaje ratingové agentury Standard & Poor’s, podle níž mělo 500 velkých amerických korporací k 31. prosinci loňského roku na účtech nebo v krátkodobých investicích 2,4 bilionu eur. O nějakém zásadním stimulu z těchto peněz pro trh práce tedy nemůže být řeč.

Jak škrtání vládních výdajů, tak zvyšování daní je v době zpomalující ekonomiky šlápnutím mimo plynový pedálPrekérní situace, mohl by si povzdechnout prezident Barack Obama, který bude zřejmě příští rok usilovat o obhajobu prezidentského mandátu. Do té doby se bude muset popasovat se zuboženou ekonomikou, jíž aktuálně hrozí platební neschopnost. Federální dluh totiž v květnu dosáhl zákonem stanovené maximální hranice 14,3 bilionu dolarů a dluhový strop bude muset Kongres zvyšit. Obě největší strany mají čas na dosažení dohody ohledně podmínek navýšení do 2. srpna.

Republikáni podmiňují svůj souhlas s růstem stropu pro zadlužení snížením vládních výdajů o dva biliony dolarů v následujících deseti letech. Demokraté zase spatřují cestu k vyrovnanějšímu rozpočtu ve zvýšení příjmů prostřednictvím daní. Obojí se zdá za situace zadrhávajícího hospodářského motoru šlápnutím mimo plynový pedál.

Hlavně neopakovat chyby

Jak tedy pokračovat, aby Spojené státy americké nepadly úplně na kolena? Ve Washingtonu se proslýchá, že šéf Fedu Ben Bernanke využije srpnového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole k oznámení nového, v pořadí třetí kola kvantitativního uvolňování (QE). Zjednodušeně řečeno, dalšího tištění peněz, za něž Fed nakupuje vládní dluhopisy. Nynější QE II totiž tento měsíc končí. Ostatně, již několikrát Bernanke naznačil, že nechce opakovat chybu centrální banky z roku 1937, kdy ukvapeným utažením měnové politiky přidusila oživení.

Američtí politici však zároveň s obavami sledují dění za oceánem – v eurozóně –, kde dluhová krize nabývá nekontrolovatelných rozměrů. Při pohledu na Řecko, Portugalsko, Španělsko a další země zjišťují, kam až může zadlužování vést. Vláda USA si nyní půjčuje zhruba 40 centů z každého dolaru, který utratí. Šéf největšího dluhopisového fondu na světě Bill Gross k tomu dodává: „Máme problém a musíme se s ním rychle vypořádat.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.