USA chtějí vyhazovat peníze v Afghánistánu. I poté, co se stáhnou.

Udržení afghánské armády a policie v provozu po roce 2014 přijde na čtyři miliardy dolarů ročně. Většinu zaplatí Američané.

Že je Afghánistán pro USA tak trochu černá díra, musejí stratégové v Pentagonu i v Bílém domě velmi dobře vědět. Navzdory tomu nechtějí penězovod rázně utnout. Nejspíš z obavy, že by se tento krok po více než deseti letech marného boje s Tálibánem jevil přesně tím, čím by byl: přiznáním porážky. A to by nevypadalo dobře, především před voliči. Proto i po roce 2014, kdy z Afghánistánu americké bojové jednotky zmizí, bude Washington zřejmě lít další miliardy do udržení akceschopné afghánské armády a policie.

Jak na konci minulého týdne sdělil deníku The Washington Post (WP) nejmenovaný vrcholný vojenský představitel USA, náklady na afghánskou armádu a policii – aby jejich existence vůbec měla nějaký smysl – budou činit zhruba čtyři miliardy dolarů ročně. Záleží především na velikosti těchto složek, jež by se měla ještě zvýšit ze současných 310 až na 350 tisíc osob. Mimochodem – letos dotují jen USA afgánskou armádu částkou 11,2 a v roce 2013 to bude 5,7 miliardy dolarů. O detailech se budou Američané se spojenci z NATO bavit na květnovém summitu aliance v Chicagu.

Na celé věci je zajímavé, že Afghánistán si může dovolit platit zhruba jen 12 procent z oněch čtyř miliard, tedy nějakých 480 milionů dolarů. To je však v poměru například k loňským příjmům (1,58 miliardy dolarů) a výdajům (3,3 miliardy) jejich rozpočtu docela výrazná částka. O zbytek se podělí USA a další státy NATO. Dle zdroje WP by si Američané příspěvek velkoryse představovali asi dva ku jedné v jejich „prospěch“.

Afghánistán si může dovolit platit pouhých 12 procent ze čtyř miliard dolarů potřebných na provoz své armády a policie

Na summitu NATO se však – doufejme – bude řešit i to, zda má vůbec smysl cpát další nemalé částky do afghánské armády a policie, je-li víc než pravděpodobné, že po odchodu spojenců se v zemi vrátí status quo zpět do roku 2001 a opět se ujme vlády hnutí Tálibán.

Americký desetiletý účet za válku v Afghánistánu se odhaduje v rozmezí nejméně půl bilionu dolarů až více než bilion dolarů. Měsíční náklady se momentálně pohybují okolo 6,7 miliardy dolarů, přičemž pro fiskální rok 2011 činily dokonce téměř 120 miliard dolarů. Někomu ovšem mohou připadat tři čtyři miliardy jako kapka v moři v porovnání s tím, že Ministerstvo obrany USA má během deseti let zredukovat výdaje o neuvěřitelných 487 miliard dolarů. A pár desítek miliard by se dalo ušetřit i v Afghánistánu...

Podívejme se na výdaje i z hlediska současné afghánské vlády. Ta je údajně ochotná platit zhruba desetinu nákladů na provoz 300tisícové armády a policie. Kupeckými počty vychází, že pro Hamída Karzáího a spol. v Kábulu, kde snad mají nějakou moc, protože v dalších afghánských provinciích je dění zcela mimo jejich kontrolu, je reálné udržet bezpečnostní síly v počtu 30 tisíc osob. To by snad mohlo stačit, aby je tito ozbrojenci ještě chvíli drželi u vlády, než je Tálibán smete (pokud se s tímto islamistickým hnutím nějak nedohodnou).

Proč tedy nenechat Afghánistán jít vlastní cestou? To ani jedno celé desetiletí nestačilo USA na to, aby pochopily, že hromada dolarů tuto zemi nezmění k obrazu Západu? Určitě ano, ale v USA budou v listopadu prezidentské volby, a výhra v nich za pár dalších miliard z federálního rozpočtu jistě stojí. Afghánistán sice není Obamovou válkou, ale porážka se musí veřejnému mínění dávkovat do řady proklamací o zdánlivém úspěchu a postupném předání kontroly země připraveným Afgháncům.

Ale nikde není psáno, že americké dotace budou pokračovat dlouho po roce 2014, nejlépe dalších 30 let, jak si na konci listopadu na konferenci o budoucnosti Afghánistánu v Bonnu bláhově přál prezident Karzáí. Takoví snílci nejsou ani Američané.

Počet příspěvků: 1, poslední 21.2.2012 06:46 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.