Úroky z eurobondů: Německo 5 procent, Řecko 5 procent

Myšlenka vydání eurobondů spočívá ve sjednocení úrokové sazby všech zemí eurozóny. Přistoupí Německo na další bílení své státní kasy?

Angela Merkelová evropské dluhopisy nepovažuje za ideální řešení, přesto neříká kategoricky ne k jejich zavedení. Přispěje k posunu v názoru její úterní schůzka s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Angela Merkelová evropské dluhopisy nepovažuje za ideální řešení, přesto neříká kategoricky ne k jejich zavedení. Přispěje k posunu v názoru její úterní schůzka s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym? | foto: ©Reuters, Česká poziceČeská pozice
Angela Merkelová evropské dluhopisy nepovažuje za ideální řešení, přesto neříká kategoricky ne k jejich zavedení. Přispěje k posunu v názoru její úterní schůzka s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym?

V Německu se letošní okurková sezóna očividně nekoná. Před parlamentními prázdninami se kancléřce Angele Merkelové podařilo s velkými potížemi prosadit v rámci koalice další tranži podpory pro Řecko, ustanovení záchranného deštníku pro země eurozóny nacházející se ve finančních potížích a spoluúčast soukromého sektoru při záchranných operacích. Tím ale diskuse v Německu, které představuje největšího plátce do všech záchranných systémů, zdaleka neustala. Naopak, krátce po návratu kancléřky z dovolené nastává diskuse nová, ještě ostřejší a vyhrocenější. Při nenalezení kompromisu by dokonce mohla vést k silnému rozkolu v koalici.

Eurobondy? Garance všech za všechny

V tomto případě se jedná o společné obligace států eurozóny, takzvané „eurobondy“. Za normálních okolností si každý stát půjčuje na světových finančních trzích na svůj provoz a na svoje fungování jednotlivě a za různých úrokových sazeb v závislosti na jeho bonitě a schopnosti tyto půjčky splácet. Bonitu stanovují ratingové agentury, a čím lepšího ohodnocení konkrétní stát dosáhne (například Německo má nejvyšší ohodnocení typu AAA), tím nižší úroky pak musí za svoje půjčky platit. V současné situaci platí například Německo úroky ve výši 2,7 procenta, Řecko naproti tomu 16,9 procenta. Je tedy samozřejmé, že vyšší úroky představují vyšší nákladovou zátěž na rozpočet konkrétní země.

V současné situaci platí například Německo úroky ve výši 2,7 procenta, Řecko naproti tomu 16,9 procenta

Myšlenka vydání eurobondů spočívá ve sjednocení úrokové sazby všech zemí eurozóny na jedné, zprůměrované sazbě, a tedy vyšší úroky pro země s vyšší bonitou a podstatně nižší úroky pro země s horším ratingem. V uvedeném případě Německa by úroková sazba eurobondů znamenala pro tuto zemi navýšení úroků o 2,3 procenta (na 5 procent), což v konečném efektu představuje zatížení rozpočtu o dalších 47 miliard eur ročně! Řecko by naopak profitovalo ze snížení úroků o celých 11,9 procenta. V konečném efektu to tedy znamená jakési společné garance všech zemí eurozóny za všechny, bez ohledu na stav financí jednotlivých zemí a přechod na transferovou (dorovnávací) unii.

Vláda v Berlíně už nechce zachraňovat

Je logické, že představa dalších miliard eur poskytnutých Německem problémovým státům eurozóny vyvolává v této zemi obrovské emoce a diskuse s tím spojená polarizuje nejen tábor opozice (která je pro eurobondy) a vládnoucí koalice. Naprostá nejednotnost v řešení situace nastala i v rámci koalice samotné. Liberálové (FDP) jsou zásadně proti vydání eurobondů a nacházejí v tomto postoji podporu u ministra financí Wolfganga Schäubleho patřícího ke křesťanským demokratům (CDU) a u celé řady dalších politiků této strany. Jiná část CDU – včetně Merkelové – sice evropské dluhopisy nepovažuje za ideální řešení, přesto neříká kategoricky ne k jejich zavedení. Podle kancléřky pouze společný postup a zájem všech zemí může s velkou pravděpodobností zmenšit problémy eurozóny a eliminovat budoucí spekulace na ještě větší zhoršování situace problémových zemí.

Řešení problému a rozhodnutí s ním spojená určitě nebudou jednoduché, protože v minulosti neexistuje žádná paralela a žádný návod, jak za daného stavu postupovat a která z daných variant má větší naději na úspěch. Jasný je pouze fakt, že celá německá společnost postupně ztrácí chuť fungovat jako zachránce zemí, které se nedůslednou fiskální politikou dostaly do problémů. Na druhé straně německé obyvatelstvo neztrácí důvěru ve společnou evropskou měnu. Podle posledních průzkumů věří 65 procent lidí v přežití a ve stabilizaci eura. A to je důležitý signál.

Dohodnou se na něčem?

Angela Merkelová dnes bude v Paříži jednat s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym o možném řešení krize eurozóny. Údajně by však neměly být předmětem jednání společně garantované evropské dluhopisy, po nichž jakožto po možném řešení volají například Itálie, Řecko, Belgie a Lucembursko.

Konkrétní výsledky schůzky se podle analytiků nečekají, avšak nervózní trhy čekají alespoň na signál, že dvě rozhodující mocnosti eurozóny jsou schopny postupovat společně. Výsledky jednání mají být oznámeny na tiskové konferenci ohlášené na 18:30. ČESKÁ POZICE dění sleduje.