Univerzita Karlova rozjíždí největší investici po revoluci: kampus za 2,4 miliardy

Moderní Biocentrum a Globcentrum na Albertově mají zajistit důstojné zázemí pro pražské přírodovědce, mediky a matematiky.

Letos by měla proběhnout architektonická soutěž na objekty kampusu. Ze státního rozpočtu na ni bylo navrženo devět milionů korun. foto: © Česká poziceČeská pozice

Letos by měla proběhnout architektonická soutěž na objekty kampusu. Ze státního rozpočtu na ni bylo navrženo devět milionů korun.

Zatímco po celé České republice vznikají miliardová a stamilionová výzkumná centra placená z evropských fondů, pražské vysoké školy měly smůlu; dotace byly určeny pouze na projekty mimo metropoli. Přesto by se důstojného zázemí pro excelentní výzkum mohli dočkat i pražští přírodovědci, medikové a matematici. Zatím potichu, ale čím dál reálněji se totiž rozjíždí největší investiční záměr Univerzity Karlovy (UK) v posledních dvou dekádách – projekt nového kampusu na pražském Albertově za 2,4 miliardy korun. Dvojice moderních budov dostane jména Biocentrum a Globcentrum.

Výstavba nového Albertova je součástí programu „rozvoje a obnovy materiální základny vysokých škol“ v letech 2011–2016, který schválila vláda svým usnesením vloni v srpnu. Prostředky mají být zajištěny ze státního rozpočtu. Se zahájením projektu počítá i ministerstvo školství, jež investici schvalovalo na poradě vedení 30. března. „Celkové náklady se předpokládají ve výši asi 2,436 miliardy korun. Pro rok 2012 je z prostředků státního rozpočtu navrženo devět milionů, které by měly být použity na architektonickou soutěž objektů kampusu, na čemž UK nyní pracuje,“ říkají zástupci ministerstva.

„Byl bych rád, kdyby s těmito prostředky bylo možné počítat ,stoprocentně‘,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Škola by takovou rozvojovou injekci potřebovala; od roku 1989 se jedná o její největší investici a podobně nákladných nebylo v minulosti o mnoho více. „V předchozích letech byly realizovány i další významné akce, ty však dosahovaly maximálně výše 600 milionů. Jednalo se především o rekonstrukce a odstraňování povodňových škod,“ říká Hampl. UK hodlá v dalších letech investovat částky v řádu 200 až 500 milionů do majetku v Plzni, Hradci Králové a při Fakultě humanitních studií UK.

Trojfakultní střediska

Přidělené prostředky ve výši 2,43 miliardy jsou pouze na budovy, na vybavení by mělo dojít v dalším koleNa obou centrech excelence se podílejí Přírodovědecká, Matematicko-fyzikální a 1. lékařská fakulta UK. „Loni jsme dostali přiděleny 2,43 miliardy na postavení kampusu. Jde však o prostředky pouze na budovy, předpokládáme, že na vybavení dojde v dalším kole. Řadu přípravných kroků jsme už učinili – máme zátěžovou i geologickou studii, vyřešené dopady na životní prostředí (EIA). A rektorát nyní schválil i manažerskou strukturu řízení projektu výstavby Kampusu Albertov,“ řekl ČESKÉ POZICI děkan Přírodovědecké fakulty UK Bohuslav Gaš.

  • Biocentrum se zaměří na přírodní a lékařské vědy s přístrojově náročnými technologiemi. Bude se věnovat poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochrany biodiverzity. Podle studie zpracované v roce 2008 by mohlo mít užitnou plochu 34 tisíc metrů čtverečních.
  • Globcentrum, které ovládnou vědci z „přírodovědy“ a matfyzu, zacílí na studium globálních změn. Má soustředit vynikající týmy z klimatologických, geografických, geochemických či geobiologických oborů, kteří by získali prostory o 27 tisíc metrech.

ČTK loni uvedla, že Biocentrum v ulici Albertov by mohlo nabídnout místa pro 650 zaměstnanců a 600 studentů, druhé Globcentrum mezi ulicemi Horská a Hlavova dokonce pro tisícovku akademiků.

Dle Gaše se začíná připravovat stavební program, který bude podkladem pro vyhlášení architektonické soutěže. „Chceme, aby tu po sto letech, kdy se v okolí nic nestavělo, vznikly budovy, jež budou vypadat k světu. Doufáme, že se přihlásí spousta ateliérů. Je to obrovská investice přímo v centru Prahy – šance, jaká tady dlouho nebyla. Vážíme si toho,“ doplňuje Gaš, šéf výzkumné fakulty, která má z asi pěti tisíc studentů čtvrtinu doktorandů, čemuž odpovídá i vědecká úspěšnost pražské „přírodovědy“.

V cíli před rokem 2016?

„Jsme už zakleknuti v blocích. A až zazní výstřel, dáme na papír stavební program, aby to, co vzejde, bylo krásné i funkční. Architektonickou soutěž bychom měli vyhlašovat někdy v létě,“ doplňuje tajemnice Lenka Dvořáková, jež byla jmenována manažerkou výstavby chystaného Albertova. „Do konce letošního roku bychom si měli ujasnit, jaký bude harmonogram prací. Kopnout do země se reálně může v roce 2014. Stavba by mohla trvat asi 18 měsíců až dva roky, ale hotovo musí být před koncem roku 2016. Už nyní je harmonogram napnutý,“ říká Dvořáková.

Kopnout do země se reálně může v roce 2014, už nyní je ale harmonogram napnutýPodobné starosti s časem mají i výzkumná centra placená z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Například unikátní superlaser ELI, jehož stěžejní část buduje Akademie věd v Dolních Břežanech, je sám o sobě experimentem, o němž se mezi experty říká, že není příliš reálné jej včas dobudovat a stíhat vypsané termíny...

„Kolegům na Albertově mohu dát jednu skvělou radu: nepodcenit v jimi budovaném centru excelence manažerskou strukturu, přizvat profíky zvenčí, a to nejen vědce, nastavit hned od počátku funkční procesy, vedení a opravdu drsně kontrolovat kvalitu. Jen tak se vyhnou problémům, které zadusí mnohé nadějné vědecké projekty,“ říká zdroj ČESKÉ POZICE z ministerstva školství obeznámený se vznikem supercenter. Další rady jistě nabídnou pražským vědcům hlavně v Brně, které má s výzkumnými dotacemi obří zkušenosti – do tamních středisek poputuje více než patnáct miliard korun z EU.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.4.2012 04:28 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.