Ceska Pozice

Umění spasí zadlužený Baumax

Zakladatel firmy Baumax Karlheinz Essl se nedávno pokusil své životní dílo, které bojuje s nepříznivými hospodářskými výsledky, zachránit prodejem sbírky moderního umění, kterou s manželkou Agnes budoval po desetiletí.

Karlheinz a Agnes Esslovi svou sbírku moderního umění, vystavenou v soukromém Essl Muzeu v rakouském Klosterneuburgu nedaleko Vídně, budovali několik desetiletí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karlheinz a Agnes Esslovi svou sbírku moderního umění, vystavenou v soukromém Essl Muzeu v rakouském Klosterneuburgu nedaleko Vídně, budovali několik desetiletí. | foto: Sammlung Essl PrivatstiftungČeská pozice
Karlheinz a Agnes Esslovi svou sbírku moderního umění, vystavenou v soukromém Essl Muzeu v rakouském Klosterneuburgu nedaleko Vídně, budovali několik desetiletí.

Firma Baumax, která se svými hobbymarkety působí i na českém trhu, už několik let bojuje s nepříznivými hospodářskými výsledky. Její zakladatel Karlheinz Essl se nedávno pokusil své životní dílo zachránit pomocí prodeje sbírky moderního umění, kterou s manželkou Agnes budoval po desetiletí.

Rakouský stát nabízenou kolekci, ve které figurují jména jako Oskar Kokoschka, Georg Baselitz, Alex Katz, Gerhard Richter, Friedensreich Hundertwasser nebo Hermann Nitsch, odmítl. Přesto se zdá, že Essl alespoň částečně uspěl. Jak je to možné?

Baumax

Dlouhá léta býval synonymem podnikatelského úspěchu. Karlheinz Essl jej založil v polovině sedmdesátých let, kdy převzal menší firmu svého tchána. V následujících letech jeho podnik utěšeně rostl a po pádu železné opony byl jednou z prvních rakouských společností, která objevila nové trhy ve střední a východní Evropě. Dnes Baumax působí celkem v devíti zemích – kromě domovského Rakouska v České a Slovenské republice, v Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku, Bulharsku, Rumunsku a Turecku. Jen v Rakousku firma zaměstnává na 4000 lidí, celkově kolem 9000.

Hořké plody rozmachu

Hlavním problémem Baumaxu je, že jeho zahraniční expanze nebyla právě úspěšná. Podle hloubkové analýzy firmy, z níž citovala rakouská média, je dnes v červených číslech její skoro každý třetí obchod. Za nedávné hospodářské krize, která zdrtila i konkurenci, se navíc vedení Baumaxu rozhodlo pro „útěk vpřed“, tedy další investice namísto šetření. Tato strategie byla, alespoň ze současného pohledu, zcela špatná. Firma má nyní dluhy, které se odhadují až na jednu miliardu eur (asi 27 miliard korun) a oznámila, že se stáhne minimálně z Rumunska a Turecka. Prochází rozsáhlou restrukturalizací, která by měla trvat až do roku 2016. Aktuálně se navíc potýká s tím, že není dostatečně likvidní – tedy má málo volných peněz na běžný provoz.

Rozsáhlá sbírka Esslových je prý nevyvážená, vytvořená jen na základě osobního vkusu a kromě skutečných pokladů obsahuje i mnoho braku

Prodej umělecké sbírky Esslových měl vyřešit právě tento poslední problém. Hodnota obrazů a dalších artefaktů, které podnikatelé nashromáždili, ani zdaleka nemůže „zalepit“ dluhy celého Baumaxu. Mohla by jich pokrýt tak desetinu, možná pětinu. Na překlenutí těžkého období by to nicméně zřejmě bylo víc než dost. Essl navrhl prodat sbírku jako celek a počítal s tím, že i nadále bude vystavována ve „svém“ muzeu v Klosterneuburgu poblíž Vídně.

Stát ale vyslovil ústy ministra kultury Josefa Ostermayera (SPÖ) jasné ne. Proč? Proti možnému nákupu se téměř okamžitě vzepjala mohutná vlna odporu ze strany státních muzeí a galerií. Jejich zástupci protestovali, že nákup kolekce čítající na 7000 položek je zcela nesystémovým krokem, který nijak nezapadá do dlouhodobé koncepce budování sbírek moderního umění. Prohlásili, že rozsáhlý soubor Esslových je nevyvážený, vytvořený jen na základě osobního vkusu a kromě skutečných pokladů obsahuje i mnoho bezcenného braku. Jak by k tomu přišli, když sami dostávají na nákup soudobých děl jen málo? A navíc, kde by na to Rakousko vůbec vzalo?

Nabídka se ale nedala smést ze stolu jen tak. Zaznívaly i hlasy, že Esslova sbírka má velkou hodnotu jako celek a země by měla této jedinečné nabídky využít. Vláda se navíc obávala ztráty zmíněných čtyř tisíc pracovních míst v případě, že by se Baumax skutečně položil. Ministr Ostermayer proto svolal počátkem dubna do budovy kancléřství kulatý stůl, kterého se zúčastnili zástupci Baumaxu, jeho hlavních věřitelů (těmi jsou rakouské finanční ústavy Raiffeisen Bank, Bank Austria a Erste Bank) a vlády.

Obrazy jako argument zabraly

A, světe, div se – ze schůzky vyšli všichni plni optimismu. Stát sice sbírku nekoupí, ale Baumax má přesto čekat světlá budoucnost. Detaily z jednání nebyly zveřejněny, ale když si sečteme jedna a jedna, zjistíme, že soustředěnému tlaku ustoupily zřejmě banky.

Pokud to tak Essl zamýšlel od samého počátku, byl to mistrný tah. Možná ne zcela vážně míněnou nabídkou prodeje sbírky jasně upozornil na to, že pracovní místa v jeho firmě jsou v ohrožení, a tím vyděsil vládu. Důrazně varoval, že živelný rozprodej jeho obrazů by vážně rozkýval ceny na trhu s uměním a obchod (i samotné umělce) poškodil na dlouhé roky. Zároveň pohrozil, že by Rakousko mohlo kvůli odlivu obrazů do zahraničí přijít o celé kapitoly ze svých poválečných kulturních dějin. Ať už s tím odborníci souhlasí, či nikoli, jeho argumenty zřejmě zabraly a věci se daly do pohybu. Teď už jen zbývá, aby optimismus vydržel.

Essl jasně upozornil na to, že pracovní místa v jeho firmě jsou v ohrožení, a tím vyděsil vládu

Baumax už začal podnikat výrazné kroky k nápravě. Z postu předsedy představenstva odešel syn zakladatele Martin Essl (zlí jazykové tvrdí, že měl při rozhodování stejně menší slovo než jeho otec, který už po léta zasedá „jen“ v dozorčí radě) a vedení firmy převzal manažer Michael Hürter. Baumax se bude podle analytiků zejména muset vyrovnat se ztrátovými pobočkami, lépe pracovat s cílovou skupinou svých zákazníků a více promýšlet cenovou politiku i složení sortimentu. Navíc chce jeho nový šéf rozjet i prodej po internetu.

Online obchod má podle Moniky Voglgruberové z PR a komunikačního oddělení Baumaxu v létě otevřít i česká odnož firmy. Ta je zahrnuta do celkového restrukturalizačního plánu. Zatím se zde však prý nechystá zavírání obchodů, personální úspory ani propouštění zaměstnanců (těch má společnost v ČR celkem 1250).

Podle vyjádření Voglgruberové pro ČESKOU POZICI patří Česko společně se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Chorvatskem naopak k jádrové oblasti firmy, kde mají být pozice Baumaxu v budoucnosti posilovány. Tedy – pokud se podnik vůbec udrží nad vodou, dodal by skeptik.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.