Uli Hoeneß: Těžký faul německé fotbalové ikony

Prezidentovi Bayernu Mnichov hrozí vězení. Potvrdí se v jeho případě, že krácení daní není jen „kavalírský delikt“, ale závažný trestný čin?

Zuzana Lizcová 30.4.2013
Uli Hoeneß připustil, že udělal „těžkou chybu“, kterou se svým přiznáním nyní snaží napravit. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uli Hoeneß připustil, že udělal „těžkou chybu“, kterou se svým přiznáním nyní snaží napravit. | foto: © ČTKČeská pozice
Uli Hoeneß připustil, že udělal „těžkou chybu“, kterou se svým přiznáním nyní snaží napravit.

Pro FC Bayern Mnichov je to sezóna snů. Je jasným vítězem Bundesligy, s VfB Stuttgart se utká o zisk Německého poháru a v úterním semifinále Ligy mistrů deklasoval Barcelonu 4:0. Německý velkoklub, respektive jeho prezident, ale bohužel v minulých dnech opanoval i jiné než sportovní rubriky německých médií.

Dnes 61letý Ulrich Hoeneß, zvaný všemi prostě „Uli“, získal jako hráč všechny důležité trofeje a dnes platí za nejvlivnějšího funkcionáře v německém fotbalu. Zadlužený bavorský klub pozdvihl mezi nejsilnější evropské celky a povýšil jej na jednu z vlajkových lodí německého sportu i mezi nejznámější německé značky. Úspěšný byl i jako majitel norimberské továrny na výrobu uzenin. Nyní se Hoeneß přiznal k tomu, že okrádal stát na daních – a vyvolal mohutný poprask.Dlužná částka během let narostla do takové výše, že by Hoeneße v případě odhalení zřejmě čekal několikaletý trest odnětí svobody

To, že se někteří zámožní občané neradi vzdávají části svých příjmů ve prospěch státu, není pro Němce žádná novinka. Ale právě Uli Hoeneß? Ztělesněný mýtus  úspěšného podnikatele se srdcem na pravém místě, odpovědný šéf, který se zastává sociálně slabých a nabádá ostatní k solidaritě? Svérázný a provokativní, ale velmi populární muž, který s oblibou říká, že dělá vše pro Bayern a nic pro sebe?

Čeho se měl Uli Hoeneß vlastně dopustit? Podle informací německých médií si někdy kolem roku 2000 založil bankovní účet ve Švýcarsku, na který mu měl tehdejší šéf firmy Adidas Robert Louis-Dreyfus poslat několikamilionovou částku v markách. Hoeneß existenci účtu zatajil před německým berním úřadem a neplatil z něj povinné odvody. Dlužná částka během let narostla do takové výše, že by Hoeneße v případě odhalení zřejmě čekal několikaletý trest odnětí svobody.

Prezident Bayernu této hrozbě předešel tím, že se sám daňovému úřadu začátkem letošního roku udal. Pokud nyní doplatí dlužnou částku plus penále, mohl by se vězení vyhnout. V březnu úřady údajně prohledaly jeho vilu u Tegernsee a v současné době je Hoeneß na několikamilionovou kauci propuštěn z vazby. Mnoho věcí zůstává nejasných. I proto, že hlavní aktér se k případu odmítá vyjadřovat. Připustil jen, že udělal „těžkou chybu“, kterou se svým přiznáním nyní snaží napravit.

Chtěl v tichosti zaplatit

Záruka beztrestnosti pro osoby, které se dobrovolně a včas (tedy před zahájením příslušného vyšetřování ze strany úřadů) přihlásí ke svým daňovým prohřeškům, je součástí rozsáhlejší snahy spolkové vlády „vrátit“ do Německa peníze z daňových rájů. Možnosti vyčistit si tímto způsobem stůl využívá mnoho lidí. Jejich počet pravidelně stoupá s každým oznámení o nákupu zcizených dat ze zahraničních bank.

Se Švýcarskem chtěla spolková vláda otázku daňových dlužníků vyřešit jednou provždy komplexní dohodou, která loni ztroskotala na odporu levicové opozice v horní komoře německého parlamentu. Právě k ní upínal své naděje i Uli Hoeneß a teprve po jejím odmítnutí se rozhodl dobrovolně přiznat.

Proč byla pro něj zmíněná dohoda tak důležitá? Protože vedle záruky beztrestnosti obsahovala pro problematické klienty švýcarských bank i záruku anonymity. V případě jejího schválení by Hoeneß prostě jen v tichosti zaplatil a bylo by po všem. Nemusel by čelit ztrátě prestiže, hněvu „obyčejných“ lidí ani tlaku médií. Mohl si udržet svoji auru zachránce Bayernu a spravedlivého patriarchy, možná i realizovat své politické ambice.

Na politické ambice může zapomenout

Politika hraje mimochodem v tomto případě zásadní roli, a to hned z několika důvodů. Letos na podzim se volí nejen nová spolková, ale i bavorská vláda. Uli Hoeneß je známý svými vazbami na bavorské konzervativce, CSU mu letos údajně měla nabídnout i místo na své zemské kandidátce. Pro levici je tedy jeho kauza vítanou municí v předvolebním boji.

Vláda podle opozice nepostupuje proti daňovým hříšníkům dost energicky – a možná to dělá záměrně, aby chránila své vlivné spojence

Zástupci SPD už se ozvali, že celá záležitost kolem fotbalového bosse ukazuje, že „švýcarská“ dohoda šla příliš na ruku neplatičům daní a obvinili zástupce CDU/CSU, že ji ušili na míru svým provinilým „kamarádíčkům“. Z řad Levice, Zelených i SPD zazněl požadavek na zrušení beztrestnosti minimálně u zvlášť závažných daňových přestupků, padly i návrhy na prodloužení promlčecí lhůty pro tyto delikty. Opozice se zkrátka snaží sugerovat, že vláda nepostupuje proti daňovým hříšníkům dost energicky – a že to možná dělá záměrně, aby chránila své vlivné spojence.

Kabinet Angely Merkelové se tomuto dojmu snaží zabránit. Tvrdí, že na základě zkrachovalé dohody by Hoeneß musel zaplatit mnohem více než nyní a navíc by s ním byli rovněž „zkasírováni“ všichni ostatní, kteří doposud daňovému úřadu unikají. Sama kancléřka se od fotbalového bosse jasně distancovala s tím, že ji „zklamal“. Zajímavé je, že její volební soupeř Peer Steinbrück (SPD) se k celé kauze postavil velmi opatrně. Odmítl Hoeneße předčasně odsoudit a zdůraznil, že je třeba s ním zacházet jako s každým jiným. Není divu – v době, kdy Steinbrück působil jako ministr financí, byl „Uli“ jeho poradcem.

Návrhy na to, aby Hoeneß odstoupil ze své funkce v Bayernu sice zazněly, oblíbený prezident však aféru pravděpodobně ustojí. Záda mu kryje celá fotbalová branže a s ní spojené velké německé firmy. Jednoznačnou podporu mu vyjádřil jeho někdejší spoluhráč a blízký kolega z Bayernu, „císař“ Franz Beckenbauer, reprezentační útočník Lukas Podolski záležitost odbyl slovy, že všichni děláme chyby.Hoeneßovi kryje záda fotbalová branže a s ní spojené velké německé firmy

Dozorčí rada Bayernu, v níž sedí zástupci mocných firem, jako jsou Volkswagen, Deutsche Telekom, Audi a Adidas, či bavorský expremiér Edmund Stoiber (CSU), zatím mlčí. Snad jen bývalý prezident německého fotbalového svazu Theo Zwanziger zmínil, že kauza může mít negativní důsledky pro pověst německého fotbalu.

A nejen německého fotbalu. Významných veřejných funkcí se lidé ve vyspělé společnosti vzdávají i z méně závažných důvodů, politici například už při pouhém podezření na spáchání trestného činu. Pokud Hoeneß vyvázne jen s pokutou a ostudou, zůstane neustále skloňované prohlášení, že krácení daní není žádný „kavalírský delikt“, pouhou prázdnou frází. Ve společnosti může navíc posílit dojem, že pro úspěšné a bohaté neplatí stejná pravidla jako pro běžné smrtelníky, kteří se mohou za mřížemi octnout za mnohem menší nedoplatky. A kde jinde by měla platit zásada fair play než ve světě sportu?