Ukrajina dluží Česku miliardy. Pro jednání premiérů to však není téma.

Česko po Ukrajině marně vymáhá miliardy už od devadesátých let. Jak je možné, že se o dluhu během návštěvy premiéra Azarova nemluvilo?

Proč si kazit příjemnou debatu? O jamburském dluhu během setkání ukrajinského premiéra Azarova s premiérem Nečasem nepadlo ani slovo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proč si kazit příjemnou debatu? O jamburském dluhu během setkání ukrajinského premiéra Azarova s premiérem Nečasem nepadlo ani slovo. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Proč si kazit příjemnou debatu? O jamburském dluhu během setkání ukrajinského premiéra Azarova s premiérem Nečasem nepadlo ani slovo.

Návštěva ukrajinského premiéra Mykoly Azarova v Praze vzbudila minulý týden dojem, že vzájemné vztahy obou zemí jsou bezproblémové. Ukrajinský premiér vyzýval české firmy k investicím v jeho zemi a uzavřel zde několik mezivládních dohod. O jednom konfliktním tématu však během setkání Azarova s premiérem Petrem Nečasem nepadlo ani slovo.

Řeč je o takzvaných jamburských dohodách, jež uzavřelo socialistické Československo s bývalým Sovětským svazem. Podle informací ministerstva financí na základě zmíněných dohod vznikl Česku dluh ve výši 4,6 miliardy korun. Po rozpadu sovětského impéria český stát vymáhá dluh po Ukrajině a Kazachstánu, zatím ovšem marně. „O tom se nemluvilo,“ potvrdil ČESKÉ POZICI vynechání ožehavého tématu z jednání Nečasův mluvčí Jan Osúch.

Podle ministerstva financí Česko eviduje pohledávku za ČPP Transgas v celkové výši 4,566 miliardy korun. Ta se vztahuje ke Kazachstánu a Ukrajině.

Kvůli dluhu, jenž se týká pohledávek za výstavbu plynárenské infrastruktury, se již v minulosti uskutečnilo několik setkání mezivládní česko-ukrajinské komise v Praze a Kyjevě. Během poslední schůzky letos na podzim došlo k „posunu“. Ukrajinci prý v listopadu kývli na jednání ministrů obou zemí (dosud probíhala jednání na úrovni náměstků ministrů), jež se má uskutečnit příští rok. Očekává se, že se na něm ukrajinská strana vyjádří k návrhu na způsob umoření dluhu, jenž jim Češi navrhli. V Praze se kvůli posunu úrovně jednání začalo mluvit o „průlomu“.

Avšak podle informací ČESKÉ POZICE z diplomatických zdrojů šlo pouze o taktický manévr před chystanou návštěvou premiéra Azarova. Ukrajinci se báli, že by se o jamburském dluhu mohlo začít mluvit během setkání Azarova s premiérem Nečasem. Proto ustoupili a souhlasili s jednáním na vyšší úrovni, ale až příští rok. Na nich mohou opět zopakovat, že s návrhy na splacení zhruba 100 milionů dolarů dluhu (necelé dvě miliardy korun), které česká strana podle zdrojů ČESKÉ POZICE požaduje, nesouhlasí. Tomu nasvědčuje i vágní odpověď na datum příštího jednání. „Zatím je varianta setkání ministrů financí zvažována velice předběžně. Konkrétní termín nelze prozatím určit,“ napsal nám Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.

Nesplacené závazky

Česko jedná s Ukrajinou o deblokaci takzvaného jamburského dluhu (název je odvozen od rozsáhlého naleziště zásob zemního plynu, jež bylo objeveno v roce 1969 v oblasti Jamburg na Sibiři) z dob Československa už od devadesátých let minulého století. Ukrajinský premiér Azarov ani ministr financí Miroslav Kalousek nejsou v daném tématu nováčky. Už před čtyřmi roky se spolu oba politici dohodli (Azarov tehdy zastával funkci ukrajinského ministra financí) na vytvoření expertní komise, jež měla za úkol vyřešit otázku jamburských dohod. „Máme zájem, aby staré problémy nekomplikovaly dynamický rozvoj spolupráce s našimi partnery, a to více než s kýmkoli jiným právě s těmi nejdůležitějšími, jako je Česká republika,“ prohlásil v březnu 2007 Azarov.

Co je základem jamburského dluhu? Československé podniky se podílely na výstavbě plynárenské infrastruktury v zemích bývalého Sovětského svazu. Podle webových stránek ministerstva financí Česko eviduje pohledávku za ČPP Transgas (státní podnik, který později koupila společnost RWE Transgas) v celkové výši 4,566 miliardy korun. Ta se vztahuje ke Kazachstánu a Ukrajině.

Podle jamburské dohody z prosince 1985, kterou uzavřelo Československo se Sovětským svazem, se Čechoslováci zavázali postavit objekty plynovodu Progress v Rusku a na Ukrajině (576 kilometrů) a plynárenský komplex Karačaganak v Kazachstánu. „Pro splnění svých závazků musel Transgas jako investor vybrat a řídit desítky českých a slovenských firem se špičkovým stavem až 5000 pracovníků na staveništích v zahraničí,“ uvádí k historii budování plynárenské infrastruktury v Sovětském svazu společnost Net4Gas, současný provozovatel přepravní plynárenské soustavy v Česku.

Ve svém propagačním materiálu společnost dále uvádí, že v letech 1975 až 1999 bylo na území bývalého Sovětského svazu (především v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu) proinvestováno celkem 72,8 miliardy korun, za což československá (později jen česká strana) získala 40 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Počet příspěvků: 1, poslední 27.12.2011 09:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.