Ukončí azyl pro Snowdena obnovu rusko-amerických vztahů?

Ruský prezident Vladimir Putin udělením azylu americkému přeběhlíkovi Edwardu Snowdenovi znovu ponížil úslužnou hlavu USA Baracka Obamu.

Dan Macek 14.8.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Americký přeběhlík Edward Snowden po několikatýdenním pobytu v tranzitním prostoru moskevského mezinárodního letiště Šeremetěvo prošel ve čtvrtek pasovou kontrolou vybaven azylantskými cestovními doklady Ruské federace a zamířil do hlavního města začít nový život. Snahy Washingtonu o vydání bývalého počítačového technika Národní bezpečnostní agentury (NSA), který médiím vyzradil její tajné špionážní programy, skončily naprostým debaklem.

„Je to facka všem Američanům. Nyní je načase zásadně přehodnotit náš vztah s Putinovým Ruskem. Musíme jednat s Ruskem, jaké je, nikoli s Ruskem, jaké bychom si třeba přáli. Nemůžeme dnešní Putinův krok ponechat bez závažných důsledků,“ prohlásil arizonský senátor John McCain, prezidentský protikandidát Baracka Obamy z roku 2008. Známý zahraničněpolitický jestřáb navrhuje v reakci podstatně rozšířit působnost takzvaného „Magnitského zákona“, který vystavuje sankcím ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv, a také důrazněji prosazovat výstavbu základen americké protiraketové obrany v Evropě.

Neužitečný summit

Žádná konkrétní protiopatření Bílý dům zatím neoznámil, prezidentský mluvčí nicméně diplomaticky poznamenal, že se „zvažuje užitečnost“ plánovaného bilaterálního rusko-amerického jednání, které se mělo v září konat v Moskvě před summitem G20 v Petrohradě. Udělení azylu Snowdenovi je pro prezidenta Obamu obzvlášť ponižující, neboť osobně telefonoval svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi s žádostí o vydání Snowdena do USA.

Konkrétní protiopatření Bílý dům zatím neoznámil. Zvažuje se užitečnost rusko-amerického jednání v září v Moskvě před summitem G20 v Petrohradě.

Obama poprvé nastoupil do prezidentského úřadu s příslibem obnovit rusko-americké vztahy, které se ocitly na bodu mrazu po ruské srpnové invazi Gruzie v roce 2008. Vyšel Kremlu vstříc zastavením projektu na výstavbu základen protiraketové obrany v Polsku a České republice a přistoupil na Putinovy požadavky ve věci vzájemného snížení počtu jaderných hlavic. Podpořil také vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).

Míru Obamovy úslužnosti loni bezděky zvěčnilo, když mikrofony na okraj rozhovoru zachytily, jak důvěrně žádá Dmitrije Medvěděva, aby Putinovi vyřídil, že po svém znovuzvolení bude ve vzájemných vztazích moci být ještě „flexibilnější“. Putin se mu nyní odvděčil poskytnutím útočiště nejznámějšímu americkému psancovi.

Putin dříve prohlásil, že Snowden bude smět v Rusku zůstat pouze pod podmínkou, že „skončí s činností poškozující naše americké partnery, jakkoli to může z mých úst znít zvláštně“. Na dotaz, jak tento Putinův závazek skloubit s nově zveřejněnými informacemi o dalším tajném americkém sledovacím programu XKeyscore vydanými o den dříve v britském listu The Guardian na základě dat dodaných Snowdenem, azylantův ruský advokát odvětil, že dané dokumenty byly novinářům předány ještě v Hongkongu, odkud Snowden do Moskvy původně přiletěl.

Někteří pozorovatelé proto považují Putinovu podmínku za bezpředmětnou, neboť Snowden možná novinářům už dříve předal tisíce dokumentů, které mohou dál postupně publikovat.

Zdravstvuj, Gérarde!

„Dokud je americká politika vůči Rusku smířlivá, o to více ústupků bude Kreml požadovat k ochromení americké protiraketové obrany, k rozšíření ruského vlivu v bývalých sovětských republikách a k podkopání amerických zájmů na Blízkém východě a v Íránu,“ kriticky rekapituluje Obamovu politiku vůči Rusku někdejší americký velvyslanec při OSN John Bolton.

Dospěje-li Kreml k závěru, že je azylant Snowden pro Rusko přítěží, využil by Putin nejspíš svého vlivu, aby ho přijala Venezuela či Ekvádor

Chladnější vztahy by Kremlu možná dokonce vyhovovaly. „Putinovou politikou je svalovat na USA vinu za všechno, co se ve světě děje, a upevňovat lidovou podporu režimu vykonstruováním vnějšího ohrožení,“ upozorňuje analytik Ariel Cohen z think tanku Heritage Foundation. Dospěje-li Kreml k závěru, že je azylant Snowden pro Rusko přítěží, využil by Putin nejspíš svého vlivu, aby ho přijala Venezuela či Ekvádor, jež poskytnutí azylu už dříve nabídly.

Zatím však prý Snowden hodlá setrvat v Rusku. Zakladatel sociální sítě Vkontakte, jakési ruské obdoby Facebooku, nabídl Snowdenovi práci ve svém „bezpečnostním týmu“. Po pěti letech strávených v Rusku bude Snowden mít nárok zažádat o ruské občanství. Proceduru lze však uspíšit, jako se tomu stalo v případě Gérarda Depardieua