Učebnicový příklad, jak nechránit významné osoby

Přední expert v oblasti ochrany osob komentuje napadení prezidenta Václava Klause v Chrastavě: „Nefungovalo vůbec nic.“

Václav Klaus v okamžiku napadení. Útočník drží nataženou ruku s airsoftovou zbraní, z níž několikrát vystřelil. foto: © repro foto Česká televizeČeská pozice

Václav Klaus v okamžiku napadení. Útočník drží nataženou ruku s airsoftovou zbraní, z níž několikrát vystřelil.

Od pátečního incidentu v Chrastavě, kde útočník několikrát vystřelil na prezidenta republiky z airsoftové pistole, se rozebírá téma ochranné služby, především její okamžitá reakce v kritické situaci.

Jeden z předních českých odborníků na osobní ochranu Vít Kraus si myslí, že strážení ústavních činitelů je v České republice specifikováno dostatečně. Národní ředitel asociace osobních strážců International Bodyguard Association v ČR na úvod rozhovoru pro ČESKOU POZICI poznamenal: „Základním problémem většiny našich bezpečnostních složek je heslo ,u nás se nemůže přece nic stát´.“

ČESKÁ POZICE: Video z incidentu ukazuje, že ani poté, co zazněly výstřely, nikdo z ochránců prezidenta žádným způsobem nezareagoval. Jak se v tomto případě měla ochranka správně zachovat?

KRAUS: Základním pochybením bylo samotné rozestavení ochránců ve formaci, protože neměli pokryty všechny zóny okolo chráněné osoby. Způsob útoku byl učebnicový a je noční můrou každého ochranného týmu. Základem průchodu chráněné osoby davem je příprava, zátarasy, těsné pokrytí chráněné osoby, profilig a utajení ochránci v davu. Základním úkolem ochránců je dívat se do davu a hledat potenciální útočníky. K tomuto aspektu se ochranka ani nedostala, neboť neměla pravou stranu chráněné osoby pokrytou. V případě útoku dává nejbližší ochránce signál ostatním a snaží se eliminovat útočníka, nebo strhnout chráněnou osobu, a to podle své úlohy v týmu a vzdálenosti od útočníka.

ČESKÁ POZICE: Proč se to nestalo? Je to důsledek chyb v organizaci, či snad ve výcviku?

KRAUS: Útvar pro ochranu prezidenta je dlouhodobě ve špatném stavu a ochrana prezidenta je spíše Potěmkinova vesnice, bylo proto jen otázkou času, kdy se něco podobného stane. Tento incident by měl být poučením pro obě strany, a to jak pro chráněné osoby, tak pro ochrannou službu.

ČESKÁ POZICE: Ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta plukovník Jiří Sklenka v rozhovoru pro TV Nova řekl, že považuje za úspěch to, že prezidentova ochranka netasila zbraně. Ponechme stranou, jak je možné v tak krátkém a stresovém okamžiku vyhodnotit, zda útočníkova zbraň byla maketa, či nikoli. Ze slov ředitele útvaru ale vyplývá, že akci nehodnotí jako selhání. Je to přitom již druhý incident za poslední roky, kdy se v blízkosti prezidenta republiky objevila střelná zbraň, či její airsoftová verze. Byla by ochranka v tomto případě oprávněna zareagovat střelbou?

KRAUS: Dá se pochopit, že se útvar snaží celou věc bagatelizovat, ačkoli výmluvy jejího ředitele působí poněkud trapně. Pokud bychom vyhodnotili tento incident z právního hlediska, použití zbraně by bylo oprávněné, ale zároveň je potřeba říci, že by pravděpodobně nebylo potřeba.

Málokdo z těch, kdo jsou chráněni, si uvědomuje odhodlanost svých ochránců a málokdo z nich si jich za to váží

ČESKÁ POZICE: Mezi lidmi z bezpečnostní komunity se proslýchá, že prezident republiky svým přístupem k ochrance její práci vůbec neulehčuje…

KRAUS: To není specifikum pana prezidenta, ale je to obecná kultura většiny chráněných osob, což bývá umocněno, pokud jim je ochrana přidělena. Málokdo z těch, kdo jsou chráněni, si uvědomuje odhodlanost svých ochránců a málokdo z nich si jich za to váží. Taková dlouhodobá atmosféra, pocit nechtěnosti může v týmu osobních strážců probudit frustraci a formalizaci výkonu ochrany, což bývá cesta k bezpečnostním incidentům, tak jak jsme byli svědky v tomto případě.

ČESKÁ POZICE: Jako expert na osobní ochranu jste schopen vyhodnotit rozestavení prezidentova ochranného týmu. Jiří Sklenka mluvil o formaci „vajíčko“, avšak v porovnání s tím, co je vidět na jednání ochranných týmů jinde ve světě v situacích, kdy chráněná osoba prochází špalírem lidí, nikdo z ochranného týmu nejeví zájem o blízký dav. Pokud se v oblasti pohybovali ještě jiní, „neviditelní“ strážci, které v rozhovoru pro televizi šéf útvaru zmiňoval, jak je možné, že nezaregistrovali v houfu formálně oděných lidí jednoznačně podezřelého jedince, který v maskáčích do davu na první pohled nezapadal?

KRAUS: Nefungovalo vůbec nic, ani osobní strážci, ani utajená ochrana. Toto je učebnicový případ, jak osobní ochranu nedělat. Na druhou stranu neznáme zákulisí příprav této akce, jelikož se často stává, že ochranka nemá sílu na prosazení adekvátních opatření a musí dělat za dané situace, co se dá. To ovšem neomlouvá absolutní absenci jakékoli reakce.

ČESKÁ POZICE: Mohl by tento incident inspirovat potenciální útočníky, kteří se budou cítit povzbuzeni nefunkčností bezpečnostních opatření? Měla by Policie ČR z incidentu vyvodit nějaké koncepční a personální důsledky?

KRAUS: Je to totální průšvih, osobně bych začal stavět tento útvar znovu na zelené louce. Ale v absurdní situaci, ve které se dnes policie nachází, by to bylo zbytečné, protože by to nakonec skončilo stejně. Můžeme jen doufat, že tento incident někoho popostrčí a začne se něco dít, ale osobně bych na to nespoléhal.

Poznámka: Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka v sobotu večer oznámil, že odstoupil z funkce. Důvodem je prý osobní odpovědnost, již cítí za své podřízené, kteří selhali při incidentu v Chrastavě na Liberecku.

Mgr. Vít Kraus je mezinárodně certifikovaný osobní strážce a národní ředitel asociace osobních strážců International Bodyguard Association v ČR. V minulosti se aktivně podílel na výcviku a přípravě mnoha příslušníků soukromých i státních bezpečnostních složek v oblasti ochrany osob z ČR i ze zahraničí. Mimo jiné je garantem a hlavním instruktorem projektu World Class Bodyguard.

Více o události: