Turista se už nemusí spoléhat na rozkládací mapy. Stačí chytrý telefon

Podpora domácího turismu stále směřuje spíše do zaprášených brožurek namísto relativně mnohem levnějšího vývoje IT aplikací. Přitom Česko dalo turistům po celém světě Mapy.cz.

Telefonování ze zahraničí. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Telefonování ze zahraničí. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Telefonování ze zahraničí. Ilustrační foto.

Jestli se nějaký segment života v uplynulém desetiletí díky internetu zásadně proměnil, pak bezpochyby cestování. Kdo chce trávit léto na cestách a na výletech, má díky mobilním datům a zejména GPS signálu situaci nesrovnatelně snazší než před lety. Pikantní je, že Česko je v mnoha ohledech na světové špici – a zároveň v řadě případů smutně zaostává. Některé aplikace by nám mohl závidět celý svět, tedy kdyby se o nich dozvěděl.

Na druhou stranu podpora domácího turismu stále směřuje spíše do zaprášených brožurek místo relativně mnohem levnějšího vývoje IT aplikací, jak je běžné v mnoha jiných zemích.To úplně nejlepší, co Česko dalo turistům po celém světě, máte možná v telefonu i vy. Mapy.cz vznikly coby součást portálu Seznam už před více než 20 lety, tedy ještě dlouho před Google Maps. I tak by je asi potkal neradostný osud mnoha jiných regionálních aplikací, kdyby jejich autoři nepřišli s geniálním nápadem, že základní mapové zobrazení rozšíří o turistickou a cyklistickou vrstvu.

Respekt Googlu

Dnes to vypadá samozřejmě, tehdy to ovšem samozřejmé nebylo. A výsledky se dostavily. V současné podobě se telefon jediným kliknutím změní v tradiční mapu Klubu českých turistů se značenými i neznačenými cestami, vrstevnicemi, vyhlídkami, hospodami, kostely, hájovnami a vůbec vším, na čem jsme vyrůstali v dobách, kdy jsme si nic jiného než papírovou mapu neuměli představit. Navíc je rovněž k dispozici největší vymoženost map digitálních – puntík označující vaši aktuální polohu.

A po úspěchu s českými mapami přišlo to nejlepší – Seznam postupně rozšířil turistické mapy na všechny země světa a umožnil jejich stažení do offline paměti, takže uživatel nepotřebuje nonstop internetové připojení. O něčem podobném si i velký Google může nechat jen zdát. V terénu je to občas k nezaplacení. Konečně se člověk může v neznámém prostředí pustit i mimo pohodlně značené cesty a nemusí každých sto metrů s nosem zabodnutým do mapy zkoumat, jestli se trefil na tu, na kterou chtěl – prostě se na ní vidí.

Seznam postupně rozšířil turistické mapy na všechny země světa a umožnil jejich stažení do offline paměti, takže uživatel nepotřebuje nonstop internetové připojení. O něčem podobném si i velký Google může nechat jen zdát. V terénu je to občas k nezaplacení. Ve světě zná Mapy.cz málokdo, ale dokonce zaměstnanci koncernu Google k nim podle vlastních slov cítí velký respekt.

Mám s tím i osobní zkušenost. Před dvěma lety nás to zachránilo od hrozícího průšvihu v bulharských horách, když jsme ve skalnatém terénu sešli z jedné neznačené pěšiny na jinou. Pokračovat po ní, skončili bychom nad neschůdnou propastí. Méně dramaticky, ale stejně dobře se mi Mapy.cz osvědčily třeba v kopcích ve vnitrozemí Sardinie nebo ve zvlněné přímořské krajině ve Walesu, tedy v místech, kde s výraznějšími známkami civilizace chybí i mobilní signál. No a? GPS je všude.

Může to vypadat jako banalita, ale když turistu v otevřené krajině překvapí prudký liják, ale on díky aplikaci zjistí, že po značce to má k autu ještě tři kilometry, ale nenápadnou zkratkou přes kopec polovinu z nich ušetří, opravdu to ocení. Ve světě zná Mapy.cz málokdo, ale dokonce zaměstnanci koncernu Google k nim podle vlastních slov cítí velký respekt. „Používám je a v mnoha ohledech je beru jako inspiraci,“ vyprávěl mi loni Jaroslav Bengl, vrcholný český manažer Google Maps působící v Curychu.

Na otázku, jestli inspirace půjde natolik daleko, že i Google nabídne turistickou vrstvu, zavrtěl hlavou: „Jsme globální aplikace a musíme nabízet to, co zajímá lidi po celém světě. A to turistické mapy bohužel nejsou, ve velké části planety se vůbec nepoužívají.“ Měl jsem ale neodbytný dojem, že to říká trochu smutně.

Plavba po našich řekách

I Google ovšem nabízí turistům unikátní funkci – virtuální prohlídky turistických atrakcí zevnitř. Fungují stejně jako oblíbený Street View, stačí tedy vzít žlutého panáčka z legendy a umístit ho do příslušného objektu. U nás si tak můžeme projít třeba Národní muzeum, což je skvělé, protože si zadarmo a kdekoli každý může prohlédnout nejen slavnou kostru velryby, ale i veřejnosti nepřístupné prostory včetně nově opravené obří kupole. A pak je tu ještě jedna pomůcka, kterou nám ve světě mohou závidět – tentokrát se týká vodáků.

Se starou dobrou papírovou kilometráží jsme se po zdejších řekách plavili už v osmdesátých letech a bez ní by to nešlo. Dobrou zprávou je, že pořád je k dispozici a nikam nezmizela, jen je k mání digitálně. Lokální předpověď počasí, přidané animace, jak nejlépe sjet jezy, případně kudy obnášet či přetahovat, v hospodách si předem prohlédnete jídelní lístek, a na některých řekách dokonce fungují aktuální hlášení, nakolik jsou obsazené kempy.

Se starou dobrou papírovou kilometráží jsme se po zdejších řekách plavili už v osmdesátých letech a bez ní by to nešlo – jezy, peřeje, úmorné „voleje“, tábořiště, mosty, hospody a další známky civilizace, to všechno tam bylo dopodrobna vyznačené, což život značně usnadňovalo. Dobrou zprávou je, že pořád je k dispozici a nikam nezmizela, jen je k mání digitálně. Lokální předpověď počasí, přidané animace, jak nejlépe sjet jezy, případně kudy obnášet či přetahovat, v hospodách si předem prohlédnete jídelní lístek, a na některých řekách dokonce fungují aktuální hlášení, nakolik jsou obsazené kempy.

Je toho dost. Popravdě, někteří staromilci z toho mohou mít až pocit mizející romantiky a brblání, že teď už lidé od mobilů nezvednou oči vůbec, má něco do sebe. Ale když máte na starosti dejme tomu partu dětí, každá pomůcka je dobrá. Jen v tomto případě utopený telefon znamená větší škodu než rozmočená kilometráž v knižní podobě. V ideálním světě by tyto povedené nástroje doprovodily místní či regionální aplikace, které by návštěvníky provedly po místních krásách a zároveň jim oznámily, co se tu teď děje zajímavého.

Třeba jako na anglickém venkově v Cornwallu či v Dorsetu, kde se při procházkách po pobřeží z telefonu dozvíte nejen o nejhezčích místních vyhlídkách, ale také o tom, že hospoda půl kilometru od vás zrovna dnes vaří mořské speciality za poloviční ceny. A když večer přijedete do městečka přespat, najdete tu kulturní program místních hospod i s profily muzikantů, kteří v nich ten večer vystupují. To se to cestuje bez jakýchkoli příprav…

Nedostatečné regionální aplikace

Bohužel, Česko není Anglie. Regionální aplikace jsou u nás pořád v plenkách – ve velké většině krajů je turista odkázán na celostátní portály typu Kudy z nudy. Ten provozuje agentura CzechTourism a v zásadě není špatný, slouží jako základní přehled kulturních, sportovních a dalších aktivit, můžete je třídit podle žánru, lokality a podobně. Proč ne, ale servis s tímto záběrem se omezuje především na největší mainstream.

Regionální aplikace jsou u nás pořád v plenkách – ve velké většině krajů je turista odkázán na celostátní portály typu Kudy z nudy. Ten provozuje agentura CzechTourism a v zásadě není špatný, slouží jako základní přehled kulturních, sportovních a dalších aktivit, můžete je třídit podle žánru, lokality a podobně. Proč ne, ale servis s tímto záběrem se omezuje především na největší mainstream.

Takže když v navštíveném městě hrají Chinaski, portál vám to oznámí, zato o koncertě skvělé místní bluesrockové party v malém klubu se s trochou štěstí dozvíte maximálně z místního plakátu. Právě v těchto případech by měly na pomoc nastoupit regionální portály, jenže zatím příliš nenastupují. Docela slušně funguje aplikace Jižní Morava, pokrývající velkou oblast od Brna po slovenské a rakouské hranice.

Lze se v ní dostat k programu hudebních klubů a divadel v Brně, ke speciálním ochutnávkám ve vinařských oblastech, otvírací době koupališť, speciálním akcím Lednickovaltického areálu a mnoha dalším informacím, a to hned v několika jazykových verzích. Ještě by to chtělo víc odkazů na možnosti ubytování, ale budiž – tak nějak má moderní regionální aplikace vypadat. Jak by taková aplikace vypadat neměla, ukazuje regionální výtvor jménem Krkonoše určený zejména milovníkům hor.

Zdánlivě nevypadá špatně, má zimní a letní část, najdeme tu turistické trasy, informace o důležitých místech v civilizaci i mimo ni, spoustu krásných fotografií a podobně. Problémem je, že jde jen o statické stránky – žádné aktuální akce, žádná interaktivita, po technické stránce to také není žádná sláva (při testování mi aplikace opakovaně shazovala telefon). V tomto případě nadšení nestačí, chtělo by to systémovější přístup.

Málo pružné prostředí

Jak už bylo řečeno, v podobných iniciativách by klíčovou roli měly hrát regionální a místní úřady – kdo jiný by měl mít největší zájem, aby se turistům v kraji líbilo? Jenže co funguje v Anglii, u nás nikoli. Podle všeho žádný systém, kterým by se úředníci mohli řídit, neexistuje. Kolikrát by o nějakou formu spolupráce s vývojářskými nadšenci i stáli, ale v málo pružném prostředí se obtížně hledá optimální řešení. S tím má zkušenost i děčínský novinář a fotograf Petr Špánek, který před lety provozoval web Labská cyklostezka.

Co funguje v Anglii, u nás nikoli. Podle všeho žádný systém, kterým by se úředníci mohli řídit, neexistuje. Kolikrát by o nějakou formu spolupráce s vývojářskými nadšenci i stáli, ale v málo pružném prostředí se obtížně hledá optimální řešení.

Vynikající průvodce trasou z Děčína přes Mělník do Prahy fungoval jako zmíněná vodácká kilometráž a jezdilo se podle něj skvěle, což si o nějakou formu podpory říkalo, ale marně. „Úředníci byli milí, o projekt se zajímali, ale jako by mluvili úplně jinou řečí. Vůbec nevěděli, jak se stavět k někomu, kdo jen tak propaguje jejich region a snaží se do něj přilákat turisty. Znají systém dotací, kde má každá položka své číslo a škatulku, a můj web do toho prostě při nejlepší vůli nedokázali zařadit. A mě časem přestalo bavit jej financovat, nakonec jsem jej úplně zrušil,“ vysvětluje Špánek.

Pro něho osobně má příběh šťastný konec – jeho práce si všimla osvícená úřednice na děčínské radnici a nabídla mu práci v turistickém oddělení. V současné situaci tak lidé zůstávají na tuzemských cestách odkázáni především na informační weby měst, což není nejmodernější řešení.

Po zběžném zhlédnutí několika takových stránek člověk navíc získá dojem, že jejich autoři zatím nezaregistrovali fakt, že příliv masové turistiky z Ruska či Číny pro letošek vyschl, a bylo by dobré přizpůsobit nabídku změněné situaci. (Což občas platí i pro reálné prostředí, nejen pro web – třeba Mariánské Lázně, soudě dle svátečního červencového víkendu, na tuto skutečnost nedokázaly zareagovat dodnes a dle toho to tam vypadá – drahé turistické pasti zejí prázdnotou a normální hospodu aby člověk pohledal.) Je to škoda. Ale na druhou stranu, i drobné krůčky k lepšímu je třeba pochválit.

Počet příspěvků: 3, poslední 23.8.2020 10:12 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.